Hladina Lipna jako zrcadlo historie 20. století – film a výstava v Horní Plané
Celkem 13 pamětníků pocházejících ze tří různých etnik se objeví na velkoformátových panelech výstavy, která má za cíl přiblížit tisícům návštěvníků turisticky atraktivní lokality historii Lipenska. Regionu, který byl odedávna spjat s německou menšinou a kde se prolínali němečtí usedlíci s českými. Výstava i film si kladou za cíl představit lipenský kraj z jiného úhlu, než jej dnes většina návštěvníků vnímá – jako rozlehlou vodní plochu, která skýtá příležitost ke sportování jak na vodě, tak kolem ní.
„Za první rok ve škole jsem zvládla první a druhou třídu, za druhý rok zase třetí a čtvrtou třídu a pak o prázdninách mě učitelé připravili tak, že jsem mohla jít rovnou do měšťanky,“ uvedla Antonie Bencová při rozhovoru pro Paměť národa. Měla štěstí na dobré učitele. Ani oni ani děti jí nijak zvlášť nedávali najevo, že by byla jiná tím, že přišla z Rumunska: „Děti nebyly takové, že by se nám posmívaly nebo nás odstrkovaly,“ vzpomínala paní Bencová, dcera tzv. Reemigrantů, kteří byli československými komunisty přivábeni na vyprázdněné Lipensko, aby jej pomohli dosídlit. Místo slibovaných statků ale většinu čekala těžká práce v lesnictví, kolektivizovaném zemědělství nebo jiném navazujícím průmyslu.
„Lipno má pohnutou historii, která dnes pod nánosem atrakcí a turismu není vidět, ale prosakuje skrz příběhy lidí, kteří kolem Lipna žijí. Chceme domácím i turistům představit malý střípek z historie tohoto kraje a přimět je zamyslet se nad tím, čeho by si dnes jinak asi ani nepovšimli. Většina původních německých obyvatel byla po roce 1945 vysídlena, nahradili je Češi, ale také mnoho rumunských Slováků, kteří zde zapustili kořeny. Mnozí z těch, kteří se zde nově usadili se po pár letech v důsledku výstavby přehrady museli stěhovat znovu. Do toho samozřejmě ještě významně promluvila státní hranice a tzv. Železná opona a útěky přes ní. To vše zažilo Lipensko v podstatě během jedné poloviny 20. století, kdy se po staletí usazená společnost od základu proměnila společně s tváří místní krajiny.“ doplňuje ředitel jihočeské pobočky Paměti národa Tomáš Trantina.
Výstava bude mít celkem 20 informačních panelů ve dvou jazycích - česky a německy, z toho přinese 13 pamětnických příběhů. Filmový sestřih, trvající zhruba půl hodiny, doplňuje výstavu o další osudy některých protagonistů ať už z české, slovenské, nebo německé strany. I filmový sestřih je opatřen titulky v češtině a němčině.
Z výstavy si návštěvníci budou moci odnést domů i dvojjazyčný katalog, který bude obsahovat stejné informace, jako výstava. V plánu jsou také vzdělávací pracovní listy pro školy, navazující na filmový sestřih.
Výstava bude umístěna na náměstí v Horní Plané po celou turistickou sezónu, tedy od 16.6. do 30.9. 2022.
Výstava a film vznikly za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a za podpory národního pivovaru Budějovický Budvar. Projektovým partnerem bylo sdružení Ackermann-Gemeinde e.V. A Museum fotoateliér Seidel.