Jaro v Alšovce: Láska, tělesnost a inspirace
Skrze široké téma lásky propojila renesanci s časově vzdáleným surrealismem nová výstava nazvaná „Heptameron: Surrealismy a sen renesance“, která je k vidění ve výstavních prostorách Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou do 12. května. Koná se u příležitosti sta let od publikování Bretonova „Manifestu surrealismu“ a současně připomíná 60. výročí nikdy neotevřené výstavy „Imaginativní malířství 1930–1950“, kterou v AJG připravili Věra Linhartová a František Šmejkal.
Sály jízdárny zaplnilo přibližně 150 uměleckých předmětů, 40 publikací a periodik, několik videí a audio záznamů. Velkou pozornost poutají díla Jindřicha Štyrského a Toyen, Stanislava Podhrázského nebo obraz „Alegorie lásky“ od neznámého autora z konce 16. století ze sbírek AJG. Mezi nejzajímavější exponáty patří kniha „Hypnerotomachia Poliphili aneb Poliphilův boj o lásku ve snu“ (1499) – renesanční inkunábule, považovaná za nejkrásnější knihu renesance, kterou na výstavu zapůjčila Národní knihovna České republiky, a také „Mattioliho herbář“ (1526), který byl v zápůjčce získán z Knihovny Antonína Švehly Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Velmi zajímavé jsou rovněž filmové záběry Čeňka Zahradníčka, které vznikly pro divadlo s názvem první divadelní sezony D 34 k inscenacím E. F. Buriana – nejvýznamnější je „Máj“ z roku 1936. Filmové dokumenty na výstavu poskytl Národní filmový archiv. Vizuálně poutavý je i reklamní animovaný film na mýdlo z dílny manželů Dodalových; ti v období let 1934–1938 natočili na třicet filmů, které vytvářejí etalon moderní české filmové reklamy.
Výstava „Heptameron“ si vypůjčila jméno souboru erotických povídek renesanční spisovatelky Markéty Navarrské (1558), jehož české vydání s kresbami od Toyen vyšlo v roce 1932. Kniha je symbolicky rozdělena do sedmi kapitol, které zpracovávají pojem lásky a její měnící se povahu. V Alšovce se nyní setkává renesance se surrealismem, což je umělecký směr, významně zastoupený právě ve sbírkách AJG. Ta ho často prezentuje – například v roce 2019 krásnou výstavou „Mapa světa Karla Teigeho“. Na výstavě „Heptameron“ propojuje tato časově vzdálená období téma lásky, které během třiceti let první poloviny 20. století prošlo zásadním vývojem. Renesance se tak v českém surrealismu objevuje jako síla erotické lásky proměňující se v revoluci. Karel Teige publikoval na jaře 1921 programovou stať „Obrazy a předobrazy“ o novém umění nastupujícím po první světové válce. Jeho myšlenkou bylo ustanovit tvorbu, která buduje Arkádii nového socialistického světa. Reagoval tak na krach ideálů předválečných avantgard, které hodnotil jako pouhé povrchové krásy. Teige verbalizoval potřebu renesance, potřebu nového přenastavení člověka, umění i společnosti. (...)
... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR!
Předplatné můžete zakoupit na send.cz
ELEKTRONICKÁ VERZE: V prodeji na digiport.cz za 59 Kč!