Rodokmeny od mojedejiny.cz

S láskou ke kraji aneb Co na srdci, to na jazyku

S podzimem se otevírá novinka nazvaná Jihočeské tržiště, což je virtuální trh, kde mohou jihočeští zemědělci, producenti potravin a farmáři nabízet své produkty školám ve svém okolí. Cílem je zajistit do školních jídelen kvalitní jihočeské potraviny od lokálních výrobců, které chce projekt podpořit. O různých formách této podpory mluví ředitelka úřadu Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
Alena Binterová, Foto: Milan Havlík
20. Říjen 2022 - 09:19

Jak Jihočeské tržiště funguje?

Je to vlastně e-shop, který však neslouží jenom jednomu prodejci, ale všem, kteří splní základní předpoklady. Hlavně to, že jejich výrobna je na území Jihočeského kraje a že nabízená potravina je vyrobena v maximálně možné míře z jihočeských surovin. Hlavní výhodou je, že lokální výrobci tam bez ohledu na objem své výroby mohou nabízet své zboží přímo, tedy bez zprostředkovatelského velkoobchodu, který mnohdy nutí výrobce snižovat cenu na úkor kvality. Zde mohou snadno oslovit potenciální odběratele a nabídnout jim své produkty za konkrétní cenu. Pro vedoucí školních jídelen nebo nákupčí je systém přehledný a uživatelsky komfortní, takže když chtějí nakupovat, jednoduše si zadají na internet svůj požadavek, například poptávku po tvarohu, objeví se jim na monitoru fotky třeba pěti produktů od čtyř jihočeských výrobců. Mezi nimi si mohou vybírat podle vlastního uvážení a srovnávacích parametrů. Třeba podle ceny, formy balení, kvality, logistických podmínek apod.

Jakých škol se nabídka týká?

Zatím je toto tržiště otevřeno pouze pro střední školy zřizované Jihočeským krajem. Ale o projekt se zajímají i další regiony z republiky. Do budoucna by platformu mohla využívat města nebo obce pro zásobování jídelen základních a mateřských škol, popřípadě další instituce. Na jihu Čech je přibližně 120 krajských středních škol a chodí do nich téměř 19 tisíc studentů. Vedle zdravého stravování je cílem pomoci malým producentům, kteří jinak nemají možnost se prosadit na trhu, jemuž vévodí velkoobchodní řetězce – ty v současné době ovládají až 90 procent trhu s potravinami. Chceme také přispět k rozvoji pracovního trhu a snížení ekologického dopadu, protože suroviny díky tomu nemusí za spotřebiteli putovat stovky kilometrů.

Což by se v jižních Čechách, do nichž vždy patřilo mnohem víc zemědělství než průmysl, ani dít nemělo. Vnímáte návrat ke zdravému selskému rozumu?

Byli jsme venkovským krajem a zůstáváme jím mimochodem historicky první podnik s intenzivní živočišnou výrobou představuje třeboňská rybniční soustava, která skvěle funguje dosud. Přestože objem zemědělské produkce na jihu Čech stále klesá, pořád tu máme hodně producentů kvalitních regionálních potravin a Jihočeské tržiště je v rámci České republiky průlomovým nástrojem jejich systematické podpory. Pro nás je také důležité, že rozvíjí myšlenku projektu „CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY“, na kterém jihočeská agrární komora spolupracuje s Jihočeským krajem už od roku 2006. Agrární komora sdružuje především zemědělské prvovýrobce, ale naše zkušenosti za sedmnáct let dokládají, že snaha podporovat všechny výrobce kvalitních potravin z jihočeských surovin je správná. Protože nám přijde nejrozumnější, když přidaná hodnota k základní zemědělské surovině zůstane „doma“. Z mnoha důvodů – ekonomických, ekologických, sociálních apod. Čerstvé potraviny jsou pro zdraví spotřebitelů samozřejmě nejlepší a lehce kontrolovatelné.

„Co na srdci, to na jazyku“, „Myslet daleko, jíst blízko“… Líbí se mi, jaké slogany při vysvětlování používáte. Má soutěž „CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY“ obdobu v jiných krajích?

Někde ano, například existuje titul Perla Zlínska nebo Mls Pardubického kraje. Ministerstvo zemědělství uděluje nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích, značku Regionální potravina. Všechny soutěže mají smysl a nás moc těší, že o naši značku „CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY“ je stále velký zájem. Za šestnáct ročníků této soutěže hodnotili komisaři 2164 výrobků. Známku, včetně letošního ročníku, který jsme vyhodnotili na jaře, získalo 487 produktů. Cenu mohou získat jen potraviny a nápoje vyrobené v jižních Čechách, přičemž tato značka výrobci zůstává, pokud nezmění kvalitativní parametry nebo obal.

 

Jaké výhody tato značka držitelům přináší?

Pomáháme jim proniknout do partnerských obchodů, takže se objeví třeba v Jednotě České Budějovice, která provozuje supermarkety Terno a prodejny Trefa. Víme o výrobcích, kteří se díky soutěži dostali do tržních řetězců a dokázali se prosadit. Velký zájem o soutěž „CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY“, do které se mnozí výrobci přihlašují opakovaně, je signálem, že tato značka pro ně význam má. Kdyby jim nic nepřinášela, nebudou se do ní hlásit. Je pro mě satisfakcí, že se nám podařilo vytvořit opravdu velkou databázi výrobců a dokážeme mezi nimi vytvářet zdravou konkurenci. V této soutěži se nejen poměřují, ale také inspirují a pomáhají si navzájem – třeba tím, že si sdělují zkušenosti nebo spojují své síly třeba při rozvážení zboží. Máme spoustu příkladů potvrzujících, že společně dokážeme dělat zajímavé nabídky sortimentu, který má šanci proniknout i do řetězců nebo k podnikatelům v cestovním ruchu. Agrární komora podporuje výrobce i tím, že je začleňuje do projektu Agroturistická mapa, který propojuje turistiku se zážitkovou gastronomií na jihočeském venkově. Lze ji najít na www.dovolenanavenkove.cz. Dalším nástrojem k propagaci místních potravin je náš projekt s názvem Produktová mapa, která on-line usnadňuje uživatelům internetu vyhledávání potravin od jihočeských zemědělců, potravinářů, malých obchodníků i gastroprovozů zaměřených na regionální suroviny, viz www.produktova-mapa.cz.

Pojďme zpět k letošnímu ročníku vaší soutěže. Z kolika výrobků jste vybírali a kdo vyhrál?

Do 16. ročníku soutěže „CHUTNÁ HEZKY. JIHOČESKY“ se přihlásilo 48 potravinářů a zemědělců se 132 produkty. Máme dvanáct kategorií, přičemž nejvíc zastoupená byla sekce masných výrobků, v níž jsme vybírali z 37 produktů. Téměř stoprocentní nárůst jsme zaznamenali v kategorii „ostatní“, do níž spadají lahůdky a trendové potraviny. Objevilo se i mnoho těch, které jsou vyrobené z netradičních surovin: například ručně lisované oleje z máku a ostropestřce či ocet z hlohu peřenoklaného. První místa získaly dva druhy klobás, bio tvaroh, tvaroh Lipánek, chléb z žitného kvasu a pšeničné mouky, borůvkovo tvarohový koláč, mrkvový dort, medovina, jablečný mošt, ostropestřcový olej, světlý soběslavský ležák a lipový med. Na prvních místech skončily firmy Madeta, Zemědělské družstvo Bělčice, Maso uzeniny Písek, Farma Struhy na Písecku, Dačická pekárna, strakonické pekařství Galaxie, kaplické Kap Café, včelí farma Vostoupalovi z Táborska, společnost Sady sv. Prokopa z Týna nad Vltavou, lisovna olejů z Drahotěšic, Soběslavský pivovar a včelař Milan Čaloun z Vráže u Písku. Zvláštní cenu za rybí šunku dostala rodinná firma Tilapia z Táborska.

 

Za tu dlouhou dobu trvání soutěže už dokážete vypozorovat, jaké jsou trendy. Přibývá výrobků zaměřených na zdravou výživu?

Ano. V podstatě vnímám dva trendy. Za prvé: návrat k úplným kořenům a k tradici, a za druhé: je to moderní, až futuristické pojetí stravy. Trend zdravé výživy zaznamenáváme pořád, o čemž svědčí právě ty oleje z ostropestřce, lnu, sezamu nebo máku. Stejně tak trvá poptávka po poctivých výrobcích s krajovými recepturami. Výrobci často sahají po receptech našich předků – úspěch u spotřebitelů mají poctivé zelňáky, zvěřina či ryby, přičemž tradiční suroviny bývají zpracované i netradičně, jako je třeba rybí klobása. Ze sladkého pečiva v letošním ročníku převládla česká klasika: kynuté buchty, švýcarky a koláčky. Zaujala také nakládaná zelenina kimčchi ve třech variantách, džemy s rakytníkem nebo rybí šunka. Z moderních výrobků uspěly Jihočeské Jerky, vyrobené z kachního masa a ochucené pomerančem a medem. V roce 2021 upoutala pozornost série jedlých výhonků zeleniny (hrášky, kedlubny a ředkvičky) pod názvem Microgreens, což jsou produkty firmy jménem Zahrádka blahobytu v Dívčicích. Microgreens ředkvičky China rose dokonce vyhrály svou kategorii.

Mně taky zachutnaly a líbí se mi moc i nadšení těchto tří mladých mužů ze Zahájí. Vítězství ve vaší soutěži označili za svoji motivaci do dalších pěstitelských počinů. Zemědělství a potravinářství jsou naplněny osudy konkrétních lidí – jste s nimi v kontaktu?

Známe spoustu jejich příběhů a snažíme se je šířit tak, aby jim to prospělo při propagaci jejich zboží. Pomáháme jim dostat se na trh, pořádáme semináře zaměřené například na marketing, který také potřebují umět, aby obstáli v konkurenci. Jako agrární komora můžeme připomínkovat zákony, což děláme, aby se jim podnikalo snáz. Snažíme se hlavně o propojování lidí v oboru a dobré vztahy mezi nimi. Nevnímat se navzájem jako konkurenci, spíš hledat možnosti spolupráce regionálních výrobců, která je posílí. Čím menší podnik, tím je zranitelnější. Ale každý příběh je jiný – někdy o osudu zemědělců rozhoduje, zda měli ve firmě zafixované ceny energií nebo jestli správně vyplnili dotační tabulky. Nemají to vůbec snadné: musí se umět orientovat i v ekonomice, výpočetní technice, meteorologii, veterinární péči, být trochu chemici… A umět improvizovat při hledání lidí schopných a ochotných pracovat. Zemědělské podniky si zajišťují pracovníky, zejména v prvovýrobě, stále složitěji. Někde jezdí o žních s kombajnem hasiči, při sklizni zelí pomáhají romské skupiny apod. Na druhou stranu nedostatek pracovních sil a rostoucí cena lidské práce motivuje sektor k investicím do automatizace a robotizace. My se snažíme zemědělcům pomoci odbourávat byrokratické zbytečnosti, školit je v dotačních příležitostech a v legislativě či zprostředkovávat obchod. Poradenství a semináře, které nabízíme, jsou otevřené i veřejnosti.

Můžete uvést nějaký příklad, který vás potěšil?

Těší mne zejména optimističtí a v krajině dobře hospodařící zemědělci. Podniky, do jejichž fungování se stále více zapojují mladí lidé, investují do modernizace, do živočišné výroby a do přidané hodnoty základních komodit. Obdivuji, když se do tohoto podnikání pustí nadšenci, kteří třeba předtím žili ve městě a rozhodli se vrátit na venkov a hospodařit na pozemcích po babičce. Rodinné farmy mají pestrou, obvykle velmi působivou historii a nebojí se experimentovat a vylepšovat tradiční výrobky. Jeden příklad za všechny: letos zabodovala v naší soutěži Jana Drobilová Holcová z Farmy v Marinkách na Jindřichohradecku, která se zaměřuje na chov anglonubijských koz. Toto plemeno je velmi náročné a musí se o ně pečlivě starat. Porota ocenila její farmářské kozí mléko Nubijka, které má lahodnou chuť bez charakteristického kozího aroma. Výrobky dokonce umí velmi moderně zabalit a odvážně se potýká i s obchodní stránkou, což pro farmáře vůbec nebývá snadné. I v tom se naše agrární komora snaží výrobcům pomáhat, protože zvláště v dnešní době je cena podstatným argumentem, zda si lidé toto zboží koupí.

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V PODZIMNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR 

 

Podzimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz