Kopcolezec s českou hospodou v Nepálu

Jak jste se tehdy s kapelou Znouzectnost dali dohromady?
My jsme začali spolu kamarádit, protože jsem chodil na každý jejich koncert, který měli v Plzni a okolí. A jednou u piva jsme dali řeč o koncertech. Kluci jsou takoví dobráci, kteří si neumějí říct o peníze. Taky jsem to sice neuměl a musel se to naučit, ale tehdy od nich přišla nabídka, zda bych jim nepomohl jako road manažer s domlouváním koncertů. Bylo to celé postavené na kamarádské bázi, nebyl to byznys model, že bych si hrál na agenturu.

Jak dlouho vaše spolupráce trvala?
Asi deset let. Končil jsem někdy, když jsem začal jezdit do vysokých hor a byl dlouhou dobu mimo republiku. Měl jsem určitě správný a oprávněný pocit, že už to nedělám dobře. Kluky jsem pak poprosil, zda by si našli někoho jiného. Po mně to dělal Petr Choura, dramaturg Divadla pod lampou v Plzni. No a teď se nám naše cesty zase hezky propojují, což je úžasný. Golda, basák ze Znouze, i Petr Choura byli s námi totiž na treku v Nepálu. Nedávno jsem byl na festivalu Žebřík v Plzni, kde jsme se opět potkali po nějaké době dohromady s klukama ze Znouze a Vypsaný fixy, a říkal jsem si, že bych se někdy rád vrátil do téhle doby bezstarostného mládí a pohody. Znouze byl vždycky takový učesaný punk. Nikdy nebyli pankáči, co se týče zhýralého života. Věci vždycky dělali pořádně a je to z jejich muziky znát. Jejich songy jsou naprosto nadčasové a boží.

A pozvání Goldy na trek v Nepálu souviselo i s jeho koncertem ve vašem českém Czech Pubu v Káthmándú?
On to dostal povinně. Říkal jsem mu, když už tam jedeme na Silvestra, tak by tam mohl zahrát, a myslím, že se mu to líbilo. Bylo to vtipné, protože se střídal český muzikant Golda s nepálským hudebníkem. A obecenstvo reagovalo dobře, neboť v něm byli jak naši nepálští přátelé, tak samozřejmě i čeští trekaři. Více večírků bychom ale nedali, to bychom do hor už nevyrazili.

Čí to byl nápad založit v Káthmándú českou hospodu Czech Pub?
Byl to nápad našeho kamaráda Bohouše, který byl s námi na treku v roce 2018. S přítelkyní Miri tam trávíme hodně času a chtěli jsme, aby nám to tam dávalo ještě větší smysl. Bohouš přišel s tím, že všechno dobrý, ale české pivo mu tam chybí. Tehdy po celém Nepálu nebylo prakticky možné sehnat točené pivo. Cítili jsme díru na trhu a seznámili jsme s tímto bláznivým nápadem jednoho z našich nejlepších kamarádů Subina Thakuriho, což je majitel cestovní agentury, se kterou podnikáme naše akce a kde jsme také pro české klienty prostředníci. A domluvili jsme se. Nepál je stále oblíbenější a Čechů tam jezdí fakt hodně. Sice to nemáme zmapované, ale jsou to určitě tisíce lidí za rok. Do Czech Pubu dopravujeme české pivo letecky. Riziko zkažení piva je velké a letecky je jeho doprava nejrychlejší. Pivo chceme opravdu kvalitní, a proto máme v nabídce náchodské pivo Primátor: dvanáctku a ještě jejich speciál. Kdo chce, může mít i dvanáctku plzeň, ale v plechovce.

Czech Pub jste otevřeli před covidem. Byl to zásadní zářez pro rozjezd nové hospody?
Ano, otevřeli jsme týden před covidem. A nebyl to zářez jen před tímhle obdobím, ale na další dva až tři roky. Rok trvala velká rekonstrukce prostor, neboť jsme přišli do úplně zdevastovaného místa. Od podlah až po stropy se všechno předělávalo. Přímo na místě jsme si dělali vlastní nábytek ze dřeva.

... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V ZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz