Jak se rodilo Pětidomí

Všechno má své příčiny – a někdy je lze také vystopovat. Daniel Kovář v knize představuje budějovickou periferii, která je výsostně jeho, jeho rodina tu zakotvila už v roce 1927. „Doma se o starém Pěťáku často mluvilo, a tak nemohl nevyklíčit nápad na sepsání historie tohoto kousku jihočeské metropole. Pracuje se na ní pozvolna už od devadesátých let,“ zmiňuje Kovář.

V knize skládá obraz událostí, kde jedna navazovala na druhou a dohromady znamenaly ustanovení části města, která už druhé století nečítá jen pět domů, a přesto si charakteristický název podržela. Kovář se umí ptát a pátrat po důvodech – ve svých historických črtách tak vysvětluje, proč má Vodní ulice u inspektorátu práce nezvykle velkorysou šířku nebo proč právě v „Pěťáku“ vyvstala větší poptávka po samostatné garážové kolonii. Vypráví o Dobrovodské stoce, slavných firmách i legendárních hospodách.

„Pětidomí, které přímo navazuje na vlakové seřaďovací nádraží, bylo nejvíce postiženou částí Budějovic při spojeneckých náletech v březnu 1945. Proto v knize najdete spoustu obrázků, které ukazují, jak to po náletech vypadalo,“ přibližuje Milan Binder, vydavatel a autor současných fotografií. Historické snímky pocházejí z archivu autorů i dalších soukromých sběratelů. Publikace „Pětidomí“ s podtitulem „Jak se zrodila a jak vyrostla jedna českobudějovická periferie“ vyšel v edici „Buděj(ovi)cký městopis“ – svazek navazuje například na historii Palackého náměstí, Zátkovy reálky nebo Okresního domu.

Předplatné můžete zakoupit na send.cz