Kladruby a Plasy. Dvě městečka poblíž Plzně, jimž vévodí impozantní kláštery. Perly, které do zdejší krajiny zasadil Jan Blažej Santini-Aichel. Od jeho smrti letos uplyne 300 let.

V pátek 29. května 1953 večer ujišťoval prezident Antonín Zápotocký v rádiu celý národ, že informace o chystané měnové reformě jsou jen štvavou propagandou Západu. V pondělí 1. června byla měnová reforma realitou. Mnozí lidé v souvislosti s ní ztratili svobodu nebo domov a všichni bez rozdílu peníze a iluze. Měnová reforma 1. června 1953 byla zkrátka důmyslnou Velkou národní loupeží, v níž novodobí Jánošíci sebrali všechno všem, aby se oni sami mohli mít lépe.

Šeď, bezmoc, obavy z budoucnosti, zmarněné naděje. Snad těmito slovy by se dala popsat atmosféra, ve které se v lednu 1969 odhodlal k sebeupálení mladý student Karlovy univerzity Jan Palach. Obrovskou trýzeň způsobil své matce Libuši, která předtím neměla tušení o jeho chystaném činu. Jak situaci prožívala, naznačuje také jeden dopis.

„Nebýt zapomenut je základním existenciálním právem každého člověka. Žijícího i toho, který již odešel na věčnost,“ píše se v úvodu knihy Krumlov – město pod věží, kterou koncem loňského roku vydal Českokrumlovský rozvojový fond. Na téměř 300 stranách najdou čtenáři přes 430 fotografií, z nichž některé byly dosud neznámé, a také hodně poutavého textu.

„Tak co – budeš Němec, nebo Čech?“ Mladíčci obce Rapšach na Vitorazsku stáli seřazeni u odvodu a úředník nacistické správy se díval mládenci přímo do očí. Viděl tam váhavost. Snad vzdor. Eduardu Zimmelovi nebylo tehdy ještě ani osmnáct let, psal se rok 1943 a on měl odpovědět na otázku, která rozhodne o jeho životě. Je tady druhý díl seriálu, který připravuje časopis Barbar ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum.

Původní budějovické nádraží bylo malé, patrové, s nepatrným přístřeškem pro cestující, a kdyby na něm nebyl nápis Budweis, mohli by se lidé z vlaku domnívat, že právě dorazili do zapomenutého městečka stranou všeho.

Vítejte v Českých Budějovicích za první republiky. Od vzniku samostatného Československa právě uplynulo rovné století. Historik Jan Ciglbauer sestavil pro časopis Barbar unikátní průvodce po tehdejším krajském městě: kam Budějčáci chodili za zábavou, kde bylo nejvíc rvaček, kde lidé mohli žádat elektrické žárové koupele a jaká stavba se v době hospodářské krize stala zdejší Hladovou zdí?

Není malých rolí, říkají herci. Spisovatel a publicista Jan Štifter už podruhé v poměrně krátkém čase dokázal, že tohle rčení platí i v literatuře. Mohlo by znít: Není malých témat. Důkazem je kniha Ta továrna.

Před 55 lety vyletěly České Budějovice do vzduchu. Doslova. Přitom se nejedná o utajenou jadernou katastrofu z dob studené války, ale o dopravní letadlo, pojmenované podle jihočeské metropole. Československé aerolinie ho provozovaly od 2. března 1963. Ještě dnes si na něj mohou lidé fyzicky sáhnout.