Tvrz Pasovary – odlehlé místo na Českokrumlovsku s krásnou nedotčenou přírodou a dlouhými dějinami učarovalo svým obyvatelům. Asi před šesti lety se rozhodli, že společně zachrání zchátralou památku a zpřístupní ji veřejnosti. A velkoryse umožní sdílení svého prostoru se všemi, kteří jim přijdou na pomoc.

Od 2. března do 29. září 2024 mohou návštěvníci v Regionálním muzeu v Českém Krumlově zhlédnout výstavu „Tenkrát na hranici – Ostraha hranic na Českokrumlovsku v letech 1918 – 2007“, která prezentuje vývoj ostrahy hranic od vzniku Československé republiky až po vstup do Schengenského prostoru. Výstava zachycuje především příběhy lidí, jejichž život či smrt byly s hranicemi na Českokrumlovsku spojeny, a dokreslují tak atmosféru různých, často velmi pohnutých, dob. Každé období doplní uniformy strážců hranice v plné ústroji a výzbroji, umístěných především v diorámách. Jako zajímavost mohou návštěvníci zhlédnout vybavenou repliku prefabrikovaného palebného objektu KŽ-1 z roku 1959 v měřítku 1:1. Slavnostní vernisáž výstavy proběhne v sobotu 2. března 2024 od 14 hodin v budově Regionálního muzea v Českém Krumlově za účasti členů klubů vojenské historie v dobových uniformách ostrahy hranic.

Od 2. března do 29. září 2024 mohou návštěvníci v Regionálním muzeu v Českém Krumlově zhlédnout výstavu „Krajina pod palbou – Vojenský újezd Boletice v proměnách času“, vytvořenou ve spolupráci s vojenským újezdem Boletice. Záměrem výstavy je představit málo známou část okresu Český Krumlov a její komplexní historii, která je prezentována od pravěku až do současnosti, a také práci Armády České republiky, Vojenských lesů a statků a dalších subjektů působících v újezdu. Ústředním tématem jsou vojenské dějiny spjaté s územím současného vojenského újezdu od roku 1938. Slavnostní vernisáž výstavy proběhne v úterý 19. března 2024 od 18 hodin v budově Regionálního muzea v Českém Krumlově doprovodu hudby Posádkového velitelství Praha. Záštitu nad výstavou převzal ředitel Sekce plánování schopností Ministerstva obrany brig. gen. Ing. Miroslav Feix, M.S.

Pozoruhodným přírůstkem k dějinám Českých Budějovic je kniha Milana Bindera a Daniela Kováře „Pětidomí“. Přináší vhled do oblasti vklíněné mezi vlakové nádraží a kdysi samostatnou obec Suché Vrbné. Je detailní sondou do historie jedné malé čtvrti, jejích lidí a příběhů.

„Okamžitě přijeď kvůli otci! Zdena.“ Papír už je starý a křehký, strojopisné písmo pomalu bledne, zpráva telegramu je však stejně mrazivá jako v den, kdy byla v červenci roku 1942 napsána. Archivní dokument je součástí pozoruhodné historie žitného mlýna v Poříčí u Českých Budějovic. Ten se teď proměňuje v luxusní bytovou rezidenci.

Sjíždíme z dálnice D5 směr Kladruby u Stříbra v Plzeňském kraji. Silnice nás provede mezi obrovskými krabicemi skladů a montoven a zvolna sjíždíme dolů. Po pravé straně se na svahu nad námi mezi stromy ve větru pohybuje česká vlajka. Vlastně československá. Označuje Muzeum československého opevnění, tedy dva řopíky vybavené jako tenkrát, když měly bránit republiku.

Kladruby a Plasy. Dvě městečka poblíž Plzně, jimž vévodí impozantní kláštery. Perly, které do zdejší krajiny zasadil Jan Blažej Santini-Aichel. Od jeho smrti letos uplyne 300 let.

V pátek 29. května 1953 večer ujišťoval prezident Antonín Zápotocký v rádiu celý národ, že informace o chystané měnové reformě jsou jen štvavou propagandou Západu. V pondělí 1. června byla měnová reforma realitou. Mnozí lidé v souvislosti s ní ztratili svobodu nebo domov a všichni bez rozdílu peníze a iluze. Měnová reforma 1. června 1953 byla zkrátka důmyslnou Velkou národní loupeží, v níž novodobí Jánošíci sebrali všechno všem, aby se oni sami mohli mít lépe.

Šeď, bezmoc, obavy z budoucnosti, zmarněné naděje. Snad těmito slovy by se dala popsat atmosféra, ve které se v lednu 1969 odhodlal k sebeupálení mladý student Karlovy univerzity Jan Palach. Obrovskou trýzeň způsobil své matce Libuši, která předtím neměla tušení o jeho chystaném činu. Jak situaci prožívala, naznačuje také jeden dopis.