Dobrý hostinský může být oblíbený, může se těšit všeobecné úctě, ale málokdy se mu povede, aby po něm vděční spoluobčané pojmenovali ulici podobně jako po nějakém umělci či politikovi. Ve Vídni ale právě taková ulice existuje. Jmenuje se Karl Kolarik Strasse a svůj název získala po nejslavnějším vídeňském hostinském všech dob. Navíc s jihočeskými kořeny.

Pouliční prostitutka měla tvrdší život než nevěstka bordelní. Musela se ohánět, aby si vydělala na jídlo, oblečení, pravidelné lékařské prohlídky a na byt. Většinou živila pasáka, občas manžela, děti či další příbuzné. Milena Lenderová, která se dějinám prostituce věnuje řadu let a patří mezi nejrespektovanější historičky v oboru, napsala pro časopis Barbar článek o tom, jak se kdysi šlapalo v Budějovicích.

Je to jeden z nejsilnějších příběhů 20. století. Nese jméno Dagmar Šimková a odehrál se v Písku i Budějovicích, za mřížemi v komunistickém Československu. Vypráví o mladé třiadvacetileté dívce, kterou si jednoho podzimního dne v roce 1952 odvedli soudruzi z StB. Vzali jí čtrnáct let života.

Provokuje, pobuřuje. Na všechno má Jan Berwid-Buquoy trochu jiný názor a navíc tvrdí, že pro jeho teze existují důkazy. Pokud chcete vnímat historické události podle učebnic, raději nečtěte dál. Protože jihočeský zámecký pán obrací historii naruby, a v něčem přece jen může mít pravdu.

Celá desetiletí už nejrůznější historici a badatelé spekulují o tom, že část rodiny Adolfa Hitlera mohla pocházet z jižních Čech. I když naprosto věrohodné a nezpochybnitelné důkazy stále chybějí, podle některých historiků svědčí o možném Hitlerově příbuzenském vztahu s jihočeskými Němci řada indicií.