Jižní Čechy husitské

Jihočeský kraj připravil k letošnímu 600. výročí upálení Jana Husa projekt Jižní Čechy husitské. Obsahuje kolem 70 akcí. Jak dlouho jste akci připravovali?

Projekt jsme připravovali v průběhu celého roku 2014. Vše jsme směřovali k tomu, abychom ho mohli poprvé představit na brněnském mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Region Tour 2015, který se v jihomoravské metropoli uskutečnil v polovině ledna.

Kolik lidí za celou akcí stojí?

Jedná se o desítky lidí, s jejichž pomocí jsme se snažili pojmout koncept celého projektu Jižní Čechy husitské co nejobsáhleji, ale zároveň i nejobjektivněji. Za zmínku mimo jiné stojí přední český odborník na husitství – profesor Petr Čornej. S jeho pomocí se nám podařilo sestavit seznam jihočeských měst, obcí, organizací a míst, jež jsou nějakým způsobem spjaté s husitskou tematikou. Následně byla vytvořena pracovní skupina tvořená zástupci těchto míst, která se scházela na pravidelných setkáních, při nichž se projekt formoval do své finální podoby.

Husitský rok začal rekonstrukcí bitvy u Sudoměře. Byl jste se tam podívat? Jak se vám bitva líbila?

Samozřejmě jsem si to nemohl nechat ujít. A s výsledkem bitvy jsem byl spokojený, opět vyhráli naši. Stejně tak mě těší, že tuto rekonstrukci zhlédly další tisícovky lidí, a někteří ji dokonce kvůli lepšímu výhledu sledovali z korun okolních stromů. Nezbývá si než přát, aby tato hojná návštěvnost byla dobrou předzvěstí pro celý projekt Jižní Čechy husitské, čímž všechny na další akce srdečně zvu.

Kterou z akcí letos považujete za stěžejní?

Zásadními pilíři projektu jsou již zmíněná rekonstrukce bitvy u Sudoměře, nově zrekonstruovaný Památník mistra Jana Husa v Husinci v podobě jeho rodného domku, který se návštěvníkům otevře 30. května, od 30. června rovněž nová expozice v Památníku Jana Žižky v Trocnově, 5. července pietní vzpomínkový akt spojený s kladením věnců k 600. výročí upálení mistra Jana Husa u jeho pomníku v Táboře či 24. ročník mezinárodního husitského festivalu, konaný v Táboře od 11. do 13. září.

Kde vás Jihočeši určitě potkají?

Mimo těch stěžejních, výše uvedených akcí, se budu samozřejmě snažit podívat na co nejvíce dalších míst, kde si letos budeme mučednickou smrt Jana i husitství jako takové na jihu Čech připomínat. Jako milovník cyklistiky bych se pak rád 9. května zúčastnil cyklojízdy kolem Tábora. Ta se koná v rámci zahájení cyklo a turistické sezony v kraji a pro účastníky bude připravený cykloprůvodce po místech spojených s husitstvím.

Kdo je cílovou skupinou projektu Jižní Čechy husitské? Jsou to Jihočeši, nebo je cílem přilákat do jižních Čech návštěvníky z ostatních krajů?

Kromě Jihočechů bychom samozřejmě rádi přilákali do našeho kraje i návštěvníky ze všech koutů České republiky. Proto se náš projekt snažíme co nejvíce propagovat nejen na webových stránkách www.jchusitske.cz, vytvořených speciálně k tomuto účelu, ale pravidelně i v médiích. Navíc jsme Jižní Čechy husitské, jak jsem již zmínil, velice zdařile prezentovali na brněnském Region Touru.

Jak funguje marketing přes hranice? Vědí například v Rakousku, že tu máme husitský rok, dozvídají se nějak o akcích?

Naším cílem samozřejmě je o projektu informovat nejen v tuzemsku, ale i za hranicemi. A to například formou tzv. press tripů ve spolupráci s agenturou CzechTourism, jejichž účastníky budou i zástupci z německy mluvících zemí. Jihočeský kraj rovněž navázal spolupráci s městem Kostnice a na informačních centrech na jihu Čech jsou pro turisty připravené propagační letáky o projektu včetně seznamu akcí v německém jazyce.

S osobností Jana Husa a husitstvím je spojený prakticky celý jih. Které husitské místo je vám nejbližší?

Těžko vybírat, ke kterému místu bych vyloženě tíhl. Každé má totiž své kouzlo, ať už jde o Husinec, Trocnov, Tábor, Kozí hrádek či Sudoměř. Osobně se proto snažím vnímat všechny s husitstvím spojené lokality na jihu Čech jako jeden celek.

Jaký je váš pohled na dvě základní postavy husitských dějin – Jana Husa a Jana Žižku?

Začnu z trošku jiného konce. Všeobecně odmítám tzv. černobílý pohled na historii. Vadí mi, že se často k husitství vyjadřují různí rádobyhistorikové, kteří dějinné události všemožně překrucují. Jako jeden z příkladů lze uvést, že se tito „odborníci“ ve svých článcích či blozích vyjadřují o husitství jako o jednom z nejtemnějších období našich dějin, a vedle toho velebí například prezidenta T. G. Masaryka. Přitom to byl on, který na protest proti nelichotivému pohledu Vatikánu na Husovu postavu i husitství nechal na Pražském hradě vyvěsit vlajku s kalichem. Podobně považuji i já Jana Husa a Jana Žižku za jedny z nejvýznamnějších postav našich dějin.

Považujete jejich odkaz za stále aktuální?

Určitě ano. Vždyť Husovo přesvědčení stát si za svým názorem a být mu věrný, je i v současnosti stále velmi motivující a inspirující. A husitský chorál „Kdož sú boží bojovníci“, připomínající zase zejména Žižkovu nezdolnost, je tradiční součástí slavnostní přísahy vojáků na Pražském hradě.

Koncem května se otevře opravený Husův rodný dům. Jak bude vypadat, na co se mohou lidé těšit?

Lidé se mohou těšit na zcela novou expozici mapující život mistra Jana. Uvidí tu třeba Husovu světničku, exponáty z jeho kazatelského působení, jeho citáty, podobizny reformátorů a mnoho dalších zajímavostí. Součástí akce navíc bude i bohatý doprovodný program.

Věříte, že Jižní Čechy husitské zvýší zájem Jihočechů o vlastní dějiny?

Pevně v to doufám. I z tohoto důvodu jsme si jako konzultanta přizvali právě pana profesora Čorneje, s jehož pomocí jsme se snažili dát projektu i určitý vzdělávací ráz.