Henri de Blowitz, rodák z jižního Plzeňska a světově proslulý novinář. Neznáte ho? Není divu, u nás ho zná málokdo. Ale v devatenáctém století jej znal španělský král, kancléř Bismarck, papež, Napoleon a nespočet čtenářů po celé Evropě. Blovický rodák s těmito elitami dělal rozhovory. Na chlapíka z malého městečka slušný výkon. Kromě toho zvládl zabránit válce a uveřejnit tajnou smlouvu ještě předtím, než byla podepsána. Henri de Blowitz, nejslavnější český novinář na světě.

Nadporučík Lukáš, účetní šikovatel Vaněk, hejtman Ságner, poručík Dub, kadet Biegler. Legendární postavy z příběhů o dobrém vojáku Švejkovi. Kdo z nich skutečně existoval? Historik Jan Ciglbauer se ponořil do archivů a našel pozoruhodné osudy lidí, které Jaroslav Hašek zvěčnil ve svém románu.

Co vedlo někoho před tisíci lety k tomu, že si schoval majetek v hodnotě osmnácti krav pod zem, a už se pro něj nikdy nevrátil? Byl to snad výběrčí daní? Mohl to být někdo z knížecí družiny? Nebo samotný kníže? Ocitl se v nebezpečí? Podle archeologů už se to asi nikdy nedozvíme. Jisté je jen to, že jeho poklad ležel v zemi téměř tisíc let. Do letošního jara.

V květnu vstoupila na knižní pulty unikátní kniha. Jmenuje se Ten dům. Novinář a spisovatel Jan Štifter ve spolupráci s archivářem Danielem Kovářem a památkářem Ivanem Náprstkem vytvořili dílo, jehož alfou a omegou je dům v Riegrově ulici 49 v Českých Budějovicích. Jestliže se říká, že když dva dělají totéž, není to totéž, v případě těchto tří autorů to neplatí. Čtivou formou podali ucelenou historii maličké části Budějovic, která svým pojetím potěší budějovické patrioty i přespolní. O knize jsme si povídali s Danielem Kovářem.

Kdy vlastně na jihu Čech skončila 2. světová válka? Ještě v květnových revolučních dnech fanatičtí esesmani nesmyslně vraždili civilní obyvatele a zajaté povstalce. V prvních poválečných dnech se pak strhla lavina násilností proti německému obyvatelstvu, často ale ze strany lidí, kteří se sami během okupace zapletli s nacistickým režimem nebo si prostě jen chtěli pět minut po dvanácté vydobýt „zásluhy“. Jan Ciglbauer zpracoval mapu krvavých Budějovic roku 1945. Je to mapa zbytečných smrtí na konci zbytečné války.

Jeho jméno prakticky zapadlo, přesto byl Karel Zajíček synonymem budějovické kolaborace s nacisty. Řadu lidí přivedl do vězení, a s některými tam pak dokonce sám seděl, aby z nich získal další informace. Příběh muže, který nenáviděl Židy a nebál se donášet i na gestapáky, teď pro časopis Barbar objevil publicista Jan Ciglbauer.

Kniha Když století městem proletí II. od Milana Bindera a Daniela Kováře optikou Jana Štiftera.

Tohle není Hluboká, Krumlov ani Jindřichův Hradec. A přesto právě jejich kameny pamatují slávu českého středověku. Historik Jiří Cukr objevil pro časopis Barbar dvanáct neznámých zřícenin hradů. Vydejte se do míst, kterými se procházeli Přemyslovci nebo Rožmberkové, a o kterých jste možná neměli ani tušení.

Ve dvacátých letech bydlelo jen v Českých Budějovicích téměř 1500 Židů. Dnes na jihu Čech zůstávají poslední, kteří ještě pamatují hrůzy druhé světové války. Ta jejich národ téměř vyhladila. Historie tak hluboká, až z toho mrazí, měla zmizet v komínech koncentračních táborů. Židovské nebe ale nevyhaslo. I když na něm stále září jen pár hvězd.