Tisíc let pod zemí

Měla to být obyčejná vycházka se psem. Na začátku března 2017 si mladá žena v lese u malé vesnice Řeteč na severu Písecka všimla několika mincí v zemi. Tenká vrstva hrabanky překrývala keramickou nádobu plnou stříbrných denárů z poloviny 11. století. Neprodleně nález nahlásila muzeu, jak přikazuje zákon.

Archeologové byli ihned na místě. A s nimi obrovské nadšení – brzy bylo jasné, že se jedná o zcela mimořádný nález. Následoval pečlivý průzkum okolí a mince putovaly do laboratoře. To, že se poklad dostal do rukou archeologů celý, tedy tak, jak byl téměř před tisíci lety uložený do země, představovalo unikátní situaci. „Bylo potřeba postupovat velmi obezřetně, aby nedošlo ke ztrátám informací, které nám nález může poskytnout. Několik dní jsme rozebírali nález pomocí pinzety a u každé jednotlivé mince jsme zdokumentovali její polohu v rámci keramické lahve. Nakonec poklad obsahoval celkem 1341 mincí českých panovníků Břetislava I. a Spytihněva II., o celkové váze necelého jednoho a půl kilogramu,“ vypráví archeolog Martin Pták.

TÉMĚŘ STOPROCENTNÍ STŘÍBRO

Polovina 11. století patří k velmi zajímavým obdobím českých dějin. Mladé knížectví zažívalo nebývalou stabilitu a bohatství. Do Čech proudily desítky kilogramů stříbra z dočasně připojené části Polska. V přemyslovském státě byly raženy stříbrné mince, které svou kvalitou splňovaly standardy tehdejšího zahraničního obchodu, o čemž svědčí jejich nálezy na širokém území Evropy. Obsahovaly totiž až devadesát procent stříbra. K devalvaci českých denárů přidáváním mědi začíná docházet až o několik dekád později. Přemyslovskou moc v mikroregionu severního Písecka a jižního Příbramska představovala dvě významná hradiště: Šance u Březnice a Hradeň u Vystrkova, která se nacházejí jen několik kilometrů od místa nálezu pokladu.

Takto významný objev otevírá hned několik otázek, na něž nám bohužel ani archeologie nikdy nedokáže úplně spolehlivě odpovědět. „Ze střípků jednotlivých informací však můžeme s větší nebo menší mírou pravděpodobnosti rekonstruovat tehdejší události,“ říká Martin Pták.

Jak to tedy bylo? Nebo mohlo být?

ŠEST A PŮL TISÍCE SLEPIC

„V případě řetečského pokladu lze vyloučit rituální uložení ve formě obětiny, které je typické spíše pro pravěké kultury. Majitel si v tomto případě mince mohl uschovat před hrozícím nebezpečím,“ přibližuje Martin Pták.

Jeho kolega Tomáš Hiltscher se pokusil přepočíst tehdejší hodnotu mincí na naturálie. Jedná se ovšem pouze o hrubý odhad, jelikož potřebné písemné prameny pro dané období nám chybějí a je potřeba vycházet z výrazněji starších i mladších záznamů. „Hodnotu celého pokladu můžeme odhadnout na 18 krav nebo 6500 slepic, z obilí v této hodnotě by menší vesnice mohla žít až dva roky,“ spočítal archeolog.

Takové množství mincí v té době nemohl vlastnit třeba svobodný sedlák, proto jejich majitelem mohl být spíš někdo z knížecí družiny, nebo dokonce sám kníže, případně církevní hodnostář. Určitě nejde o poklad shromažďovaný léta, jedná se o momentální hotovost, čemuž napovídá fakt, že v nádobě byly obsaženy mince pouze dvou panovníků. Odborníci předpokládají, že do země byly ukryty okolo roku 1061, tedy v době závěrečné fáze vlády Spytihněva II. či krátce po jeho smrti. Přes velkou hodnotu se pro nádobu plnou stříbrňáků nikdy nikdo nevrátil.

NECHYBÍ JEDINÝ PENÍZ

 „S velmi vysokou pravděpodobností můžeme tvrdit, že mince byly vyraženy v centru přemyslovského státu, tedy v Praze. Jednalo se o vysoce specializovanou činnost, která se konala pod dozorem mincmistra. Vysoká ryzost nalezených mincí, které obsahují až devadesát procent stříbra, odráží tehdejší politickou situaci a bohatství českého knížectví,“ vysvětluje archeolog Pták.

Na mincích jsou zřetelné postavy knížete Břetislava I. a Spytihněva II. a jejich jména. Z rubové strany, takzvaného reversu, je vyobrazený zemský patron svatý Václav. Mince mají průměr 15 milimetrů. Téměř jistě také odborníci vědí, že poklad z Řetče mají úplně celý a nechybí v něm ani jeden penízek. „Je naprosto unikátní, že keramická nádoba, v níž byly denáry uložené, byla po okraj plná, a my tak víme, že nález je kompletní. Většinou jsou totiž tyto druhy nálezů rozptýlené orbou, a pokud byly objeveny například v 19. století, část se možná do muzea dostala, ale část si taky asi nechal majitel, něco posbíraly děti, takže pak vždy jen odhadujeme, kolik mincí bylo celkem,“ vysvětluje Martin Pták.

Radost udělala archeologům i samotná nádoba, která může pomoci datovat raně středověkou keramiku z jiných výzkumů. Význam nálezu je v jihočeském měřítku obrovský, snese srovnání s denáry z 10. a 11. století z Choustníku nebo s nálezem ze Zlivi, který obsahoval asi 300 mincí knížete Oldřicha, ale právě ona kompletnost mu dodává výlučné postavení.

OBJEVTE POKLAD V MUZEU

Až dosud nebyly stříbrňáky pro veřejnost zpřístupněné. V době mezi 3. a 29. říjnem letošního roku však nabízí Prácheňské muzeum v Písku mimořádnou příležitost spatřit na vlastní oči řetečský poklad ve své celistvosti na výstavě nazvané Poklad českých knížat. Výstava umístěná v Rytířském sále muzea je určená pro širokou veřejnost. Doprovodí ji komentované prohlídky v úterý 3. a 10. října od 16 hodin, které povede Martin Pták.

Pro školní třídy připravilo muzeum edukační program, při němž si každý žák vyzkouší vyrazit vlastní „stříbrňák“, tentokrát však z hliníkového plíšku. „Po skončení výstavy bude třeba ještě některé mince konzervovat. Menší část z nich nese stopy oxidace, takže je u nich nutné odstranit měděnku chemicky i mechanicky,“ doplňuje archeolog.

Nálezkyně, která si přála zůstat v anonymitě, má ze zákona právo na odměnu. Proto je nutné stanovit odhad současné ceny pokladu, což je poměrně složitý proces. Nelze pochopitelně vycházet z pouhé ceny kovu, kdy se cena stříbra pohybuje okolo 13 korun za gram. V úvahu odborníci berou kulturně-historickou hodnotu, posuzují také četnost typů mincí v jiných nálezech. Pokud je v pokladu unikátní druh, má přirozeně vyšší cenu.

Majitelem pokladu je nyní Jihočeský kraj a ten také nálezkyni odmění. „I přesto, že postup paní z Řetče byl jediný možný, stává se, že občas nějaký nález unikne a nelegálně se rozprodá. Bohužel zrovna mince patří mezi vyhledávaný sběratelský materiál a my kvůli chamtivosti překupníků a sběratelů přicházíme o cenné informace, zatímco někdo se obohatí a nález nenávratně rozmělní,“ apeluje Pták na případné hledače pokladů.

Prácheňské muzeum v Písku

Velké náměstí 114, Písek

Otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin

Vstupné 40/20 korun

Říjnové číslo časopisu Barbar na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!