Krvavé Budějovice

Křižovatka ulic Na sadech a U Černé věže

Vládní komisař Budějovic Friedrcich David byl od března 1939 neomezeným pánem města. Stál za zničením místní synagogy, poněmčováním ulic a škol apod. Pátého května 1945 se pokusil odjet z radnice svým osobním vozem, který byl kýmsi údajně poškozen. Na této křižovatce mu vysadil motor. Kolem se začali srocovat čeští občané a David se v bezvýchodné situaci na místě zastřelil.

Hardtmuthova vila na Lidické třídě

Od konce března 1945 poslední sídlo budějovického gestapa. V posledních dubnových dnech 1945 odtud zástupce velitele služebny Ludwig Weid telefonicky sdělil do Malé pevnosti Terezín jména asi pěti vězňů, kteří měli být jako nepohodlní svědci ještě před koncem války zastřeleni. Pátého května 1945 kolem 17. hodiny nařídil velitel Hans Mohrbeck ústup z města. Gestapáci v koloně odjeli na Šumavu do Zlaté (Goldbergu), odkud každý pokračoval na vlastní pěst s falešnými doklady a penězi. Jen některé z nich se později podařilo dopadnout a postavit před soud.

Nedabyle

Pátého května 1945 přes České Budějovice směrem na Nové Hrady ustupoval jízdní oddíl SS z vojenského cvičiště u Benešova. V den vypuknutí českého povstání jeho příslušníci zavraždili čtyři české občany v Nedabyli: velitele hasičů Františka Vávru, kováře Jana Bartáčka, dělníka Václava Nuhlíčka a dělníka Ferdinanda Kunu. V následujících třech dnech na trase do rakouského Pyhrabrucku zavraždili tito esesmani dalších 17 lidí.

Krajinská 31

Před tímto domem 5. května 1945 jeden z ustupujících německých vojáků z neznámých důvodů vystřelil z pušky do davu přihlížejících civilistů. Střela usmrtila Viktorii Petrákovou (42 let) a zranila Jiřinu Kujovou (31 let).

Biskupská 376/5

Původně budova v majetku židovské obce, zabavena nacisty a přeměněna na sídlo SA. Na konci války zde sídlil štáb velitele německých vojenských posádek ve městě generála Rungeho. Ten zde v noci na 6. května 1945 vyhlásil nad městem stanné právo. Němečtí vojáci za střelby do vzduchu vyklidili náměstí a přilehlé ulice.

Dvůr Koroseky

Devátého května 1945 v 9 hodin ráno zde vojáci wehrmachtu zajali skupinu českých povstalců a zastřelili Jana Havla z Českých Budějovic.

Most přes Mlýnskou stoku u Zátkovy vily

Devátého května 1945 se na Sokolském ostrově sešli budějovičtí sokolové. Husovou třídou právě ustupovali vojáci SS. Kdosi na ně kolem 11. hodiny vystřelil a esesmani vzali ostrov útokem. Sokolové se rozprchli, ale na tomto mostě byl zastřelen Josef Netušil (21 let) z Kněžských Dvorů.

Zadní vchod do gymnázia v České ulici

Další sokol Václav Matoušek se pokusil přeplavat Slepé rameno, ale byl esesmany postřelen a následně vykrvácel v nemocnici.

Křižovatka za Dlouhým mostem

Dobrovolníci se snažili odzbrojovat ustupující německé vojáky u Dlouhého mostu a ukládat zbraně do nedalekého statku. Devátého května 1945 zde byl německými vojáky zastřelen Eduard Hála ze Čtyř Dvorů a těžce zraněn Josef Lorenc.

Dvůr budějovické radnice

Devátého května 1945 v 17.30 vstoupila Rudolfovskou ulicí do města Rudá armáda. Na radničním dvoře byli v rakvích vystaveni tři sovětští vojáci, kteří padli během posledních bojů v okolí města.

Areál Belis na Okružní ulici (dříve smaltovna Bohemia)

Devátého května 1945 bylo do garáží smaltovny na příkaz místního Revolučního národního výboru (RNV) přivezeno 23 německých obyvatel Vráta a Hlinska. Revolučními gardisty zde byli lynčováni a nakonec postříleni sovětskými vojáky. Hlavním organizátorem této vraždy byl jistý Nikolas Schafranek, sám původem Němec, s kriminální minulostí. K podobnému masakru se tehdy schylovalo i v nedalekém Rudolfově, ale členům místního RNV se podařilo přesvědčit horké hlavy, že pokud se místní Němci opravdu něčím provinili, musí stanout před řádným soudem.

Křižovatka Pražské a Strakonické (býv. Plzeňská zastávka)

Desátého května 1945 zde byl davem postřelen a udupán německý dělník Hans Wiedemann.

Náměstí Přemysla Otakara II. – hotel Slunce

Desátého května 1945 se skokem z okna hotelu Slunce zabila manželka zdejšího hoteliéra Anna Schindelarová.

Doudlebská 489 (dnes Dukelská)

Jedenáctého května 1945 zde byla neznámými pachateli zastřelena Teresie Kallingerová s dětmi Hansem (14 let), Edeltraut (4 roky) a Adolfem (4 měsíce).

Hodějovice 10 a 178

Čtrnáctého května 1945 Paul Janko nejdříve v čp. 10 zastřelil svou sestru Paulu Trčovou a jejího syna Josefa (12 let), následně ve svém domě čp. 178 zastřelil manželku Katarinu, syna Paula (15 let), neteř Rosu Fuchsovou a jejího synka Franze Fuchse (3 měsíce) a nakonec sebe. Druhý den navíc v čp. 10 spáchali sebevraždu podřezáním si žil na rukou další členové rodiny – manželé Johann a Rosa Schmidtmeyerovi (77 a 76 let).

U Černé věže 1 – budova spořitelny

Budova městské záložny byla za okupace nacisty zabavena a adaptována na soukromé byty pro rodiny německých úředníků. Patnáctého května 1945 zde gymnaziální profesor RNDr. Vladimír Malý zastřelil dvě německé ženy a pět malých dětí (ve věku od 15 měsíců do 6 let). Zavražděná Paula Cunová byla manželkou zástupce velitele budějovické služebny Říšské bezpečnostní služby – SD. Vladimír Malý byl pravděpodobně za okupace konfidentem SD a v bytě Karla Cuna nejspíš hledal kartotéku konfidentů a udavačů. Teprve v roce 1951 byl Malý za tuto bestiální vraždu odsouzen k trestu smrti, který byl ale záhy změněn na doživotí a nakonec byl Malý propuštěn roku 1962, kdy se pravděpodobně stal informátorem StB.

Městský hřbitov u sv. Otýlie

Dvacátého května 1945 zde bylo opilými českými policisty postříleno 27 Němců, do té doby zajištěných v policejní věznici. Jednalo se vesměs o zatčené nacistické funkcionáře a zločince, kteří ale měli stanout před řádným soudem, který by teprve osvětlil jejich skutečná provinění. O dva dny později zde byli českým dozorcem (údajně v sebeobraně) zastřeleni tři zajištění čeští kolaboranti, kteří zde měli ten den pohřbívat německé sebevrahy.

Původní krematorium na městském hřbitově (dnes kolumbárium)

V poválečných dnech sem byli sváženi z města a okolí němečtí sebevrazi a postupně pohřbíváni do hromadných hrobů v zadní části hřbitova. Jen během května a června 1945 spáchalo v Českých Budějovicích 181 Němců sebevraždu a v nejbližším okolí dalších 35. Často šlo o hromadné, tzv. rodinné sebevraždy. Pohřbívat tyto mrtvé zde byli nuceni i nezletilí Němci.

Nová 4

Dvacátého května 1945 zde spáchalo hromadnou sebevraždu otravou svítiplynem pět žen rodiny Draxlerů včetně půlroční Ingrid a roční Helgy.

ZŠ Dukelská

V zadním traktu budovy (z Vrchlického nábřeží) za okupace a v poválečném období sídlil pracovní úřad. V poválečných dnech sem byli svoláni místní Němci, aby byli nasazeni na potřebné práce. Toho využil vzrušený český dav a začal Němce lynčovat a některé dokonce házet do Mlýnské stoky a řeky Malše. Událost se pravděpodobně obešla bez ztrát na životech.

DK Metropol – zaniklá Rybní ulice

V prvních poválečných dnech vznikla neorganizovaně celá řada internačních středisek pro německé obyvatele, aby byly uvolněny jejich byty a domy. Většina těchto středisek musela být následně úřady zrušena. Jedno z těchto center vzniklo v bývalé Rybní ulici a byly sem soustředěny osoby z tzv. smíšených česko-německých manželství.

U Tří lvů 4 – sanatorium Dr. Říhy

Další internační středisko pro Němce z okolních ulic vzniklo v této budově. Dvacátého druhého května 1945 zde spáchal rodinnou sebevraždu majitel pily Johann Jauker. Údajně zastřelil nejdříve manželku Marii, syna Bruna (16 let), dceru Elisabetu (2 roky) a pak sebe.

Plavská – areál okresního ředitelství PČR

Západně od starého vojenského hřbitova (dnes park) bylo k 1. červnu 1945 zřízeno internační a pracovní středisko I pro Němce starší 16 let, kteří byli za války organizováni v NSDAP a dalších nacistických organizacích. Jižně od hřbitova na břehu Malše vzniklo v barácích bývalé Říšské pracovní služby středisko II pro německé ženy. V obou střediscích panovaly nevyhovující hygienické podmínky, docházelo k násilnostem, sebevraždám a útěkům.

Hluboká – Zámostí

Část budějovických Němců byla během léta 1945 soustředěna ve sběrném středisku zřízeném v areálu pily v Zámostí. Panovaly zde velmi špatné životní podmínky a především mezi staršími Němci byla vysoká úmrtnost. Třicet dva osob, které zde zemřely, bylo pohřbeno v neoznačených hrobech na Hosíně.

Suché Vrbné – prostor za hostincem U pramene

Opět v barácích bývalé Říšské pracovní služby vzniklo sběrné středisko pro Němce z jižních Čech. Právě odtud bylo během roku 1946 vypraveno 12 železničních transportů německých občanů za hranice ČSR. Každý transport měl zpravidla 1200 osob.

Matice školské 4 – hostinec U basy

Němci zařazení do odsunu, kteří nepocházeli přímo z města, před svým umístěním ve sběrném táboře v Suchém Vrbném prošli nejdříve sálem hostince U basy, kde jim byly odebírány osobní cennosti.

E. Rošického – bývalé vojenské cvičiště

Ve dnech 3. a 4. září 1945 byli na vojenském cvičišti u Čtyř dvorů veřejně popraveni oběšením kolaboranti František Hlaváč a Karel Černý, které odsoudil mimořádný lidový soud. Udáváním gestapu prokazatelně způsobili smrt několika lidí.

Policejní věznice – Justiční palác

Koncem července 1945 bylo ve věznici a internačním středisku I u Malše drženo již 652 osob podezřelých z kolaborace, udavačství a členství v nacistických a fašistických organizacích. Od září 1945 do dubna 1948 bylo přímo na vězeňském dvoře popraveno oběšením 54 kolaborantů, udavačů a válečných zločinců, které odsoudil mimořádný lidový soud v Českých Budějovicích. Posledním popraveným se zde 20. dubna 1948 stal válečný zločinec Karl Botjak, který na jaře 1945 v Českých Velenicích zavraždil několik ruských válečných zajatců.

Jírovcova 18 – hostinec Na rychtě

Protože budova krajského soudu byla poškozena při americkém náletu v březnu 1945, zasedal v září 1945 nově zřízený mimořádný lidový soud nejprve ve velkém kulturním sále hostince Na rychtě. Souzeni zde byli jihočeští kolaboranti a váleční zločinci. Padlo zde i několik prvních rozsudků smrti, které podle retribučních dekretů musely být vykonány do dvou hodin od jejich vynesení. Odsouzený sice mohl požádat o milost prezidenta republiky, žádost ale neměla odkladný účinek.

... ČLÁNEK BYL PUBLIKOVÁN V ČERVNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR.

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!