Od 2. března do 29. září 2024 mohou návštěvníci v Regionálním muzeu v Českém Krumlově zhlédnout výstavu „Krajina pod palbou – Vojenský újezd Boletice v proměnách času“, vytvořenou ve spolupráci s vojenským újezdem Boletice. Záměrem výstavy je představit málo známou část okresu Český Krumlov a její komplexní historii, která je prezentována od pravěku až do současnosti, a také práci Armády České republiky, Vojenských lesů a statků a dalších subjektů působících v újezdu. Ústředním tématem jsou vojenské dějiny spjaté s územím současného vojenského újezdu od roku 1938. Slavnostní vernisáž výstavy proběhne v úterý 19. března 2024 od 18 hodin v budově Regionálního muzea v Českém Krumlově doprovodu hudby Posádkového velitelství Praha. Záštitu nad výstavou převzal ředitel Sekce plánování schopností Ministerstva obrany brig. gen. Ing. Miroslav Feix, M.S.

Pozoruhodným přírůstkem k dějinám Českých Budějovic je kniha Milana Bindera a Daniela Kováře „Pětidomí“. Přináší vhled do oblasti vklíněné mezi vlakové nádraží a kdysi samostatnou obec Suché Vrbné. Je detailní sondou do historie jedné malé čtvrti, jejích lidí a příběhů.

Sjíždíme z dálnice D5 směr Kladruby u Stříbra v Plzeňském kraji. Silnice nás provede mezi obrovskými krabicemi skladů a montoven a zvolna sjíždíme dolů. Po pravé straně se na svahu nad námi mezi stromy ve větru pohybuje česká vlajka. Vlastně československá. Označuje Muzeum československého opevnění, tedy dva řopíky vybavené jako tenkrát, když měly bránit republiku.

Kladruby a Plasy. Dvě městečka poblíž Plzně, jimž vévodí impozantní kláštery. Perly, které do zdejší krajiny zasadil Jan Blažej Santini-Aichel. Od jeho smrti letos uplyne 300 let.

V pátek 29. května 1953 večer ujišťoval prezident Antonín Zápotocký v rádiu celý národ, že informace o chystané měnové reformě jsou jen štvavou propagandou Západu. V pondělí 1. června byla měnová reforma realitou. Mnozí lidé v souvislosti s ní ztratili svobodu nebo domov a všichni bez rozdílu peníze a iluze. Měnová reforma 1. června 1953 byla zkrátka důmyslnou Velkou národní loupeží, v níž novodobí Jánošíci sebrali všechno všem, aby se oni sami mohli mít lépe.

Šeď, bezmoc, obavy z budoucnosti, zmarněné naděje. Snad těmito slovy by se dala popsat atmosféra, ve které se v lednu 1969 odhodlal k sebeupálení mladý student Karlovy univerzity Jan Palach. Obrovskou trýzeň způsobil své matce Libuši, která předtím neměla tušení o jeho chystaném činu. Jak situaci prožívala, naznačuje také jeden dopis.

„Nebýt zapomenut je základním existenciálním právem každého člověka. Žijícího i toho, který již odešel na věčnost,“ píše se v úvodu knihy Krumlov – město pod věží, kterou koncem loňského roku vydal Českokrumlovský rozvojový fond. Na téměř 300 stranách najdou čtenáři přes 430 fotografií, z nichž některé byly dosud neznámé, a také hodně poutavého textu.

„Tak co – budeš Němec, nebo Čech?“ Mladíčci obce Rapšach na Vitorazsku stáli seřazeni u odvodu a úředník nacistické správy se díval mládenci přímo do očí. Viděl tam váhavost. Snad vzdor. Eduardu Zimmelovi nebylo tehdy ještě ani osmnáct let, psal se rok 1943 a on měl odpovědět na otázku, která rozhodne o jeho životě. Je tady druhý díl seriálu, který připravuje časopis Barbar ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum.

Původní budějovické nádraží bylo malé, patrové, s nepatrným přístřeškem pro cestující, a kdyby na něm nebyl nápis Budweis, mohli by se lidé z vlaku domnívat, že právě dorazili do zapomenutého městečka stranou všeho.