Když Budějovicím vládly tramvaje

Budějčáci posměšně říkávali, že P jezdí pomalu a L langsam. Ale na své tramvaje byli hrdí. Město díky nim povyrostlo, zařadilo se po bok Prahy i Vídně, tam všude vládla elektrika jako důkaz, že končí staré časy a celá Evropa směřuje k pokroku. Pozoruhodné jsou iluze tehdejších lidí o budoucnosti – na počátku 20. století vycházely pohlednice s motivy měst za sto let. Nechybějí na nich tramvaje, jen už nejezdí po zemi, ale jsou zavěšené na lanech a ze vzduchu obsluhují celé město. Tramvaj byla výdobytkem moderní doby a něčím, co mělo přežít každou dobu, každý režim. Udávala rytmus budějovickým ulicím, eleganci probouzejícímu se velkoměstu, a už tenkrát fungovala jako reklamní nosič, nápisy upozorňovaly na nové výrobky a zajímavé služby, takže současné autobusy jen navazují na více než stoletou tradici.

Snímky, které časopisu Barbar poskytl budějovický dopravní podnik, zachycují celou éru zdejší tramvajové dopravy. Projezdily se první světovou válkou, vyhrály i druhou, jejich éra ale definitivně končí v roce 1950. Tenkrát se ještě počítalo s tím, že je to jen na čas, ale pak zmizely koleje a nakonec odejdou i poslední pamětníci. Už jen pár budějovických domů má na své fasádě litinovou růžici, která držela dráty elektrického vedení, a na Sadech zůstal zapomenutý sloup, největší památka na slavnou éru, kdy krajským městem řinčely tramvaje.

... ČLÁNEK (S NĚKOLIKA DOBOVÝMI SNÍMKY) ČTĚTE I V ZIMNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!