Klenot v centru Písku

Historie židovského osídlení v Písku sahá do přemyslovských dob města, písemnou zmínkou je doloženo ve 14. století, avšak již o sto let později byli Židé z města vypovězeni. V následujících obdobích se tu mohly usazovat pouze jednotlivé rodiny. Změna nastala až během židovské emancipace v 19. století, při které se do Písku přistěhovalo mnoho Židů – na konci století jich bylo ve městě již několik set.

Právě vzrůstající počet židovských obyvatel s sebou přinesl nutnost stavby nové modlitebny. Členové židovské písecké obce si ustanovili výbor pro výstavbu synagogy a vydali akcie, jejichž prodejem získali potřebné finanční prostředky. Historici odhadují, že stavba byla zhotovena nákladem 14 tisíc zlatých a její dokončení je datované do roku 1870.

MAURSKÝ OBR

Písecká synagoga patří k největším na jihu Čech. Je výjimečná i po architektonické stránce – orientální, tzv. maurský styl s novorenesančními prvky není v Čechách moc obvyklý. Bohužel další osud této orientální krásky poznamenal historický vývoj po 2. světové válce. Vzhledem k tomu, že se z koncentračních táborů do Písku vrátila jen hrstka přeživších Židů, nebyl důvod synagogu provozovat. Objekt sloužil jako sklad velkoobchodu s oděvním zbožím a dočkal se i nevhodných zásahů v podobě předělu železobetonovou stropní příčkou do dvou pater, vznikla také velká plechová vrata pro vstup z ulice. Původní vchod do synagogy ze dvora, kde se nacházel rabínský dvorek a židovská škola, zanikl.

Po dlouhých letech, kdy sloužil svatostánek jako hospodářské skladiště, se dočkal v roce 1995 navrácení do majetku Židovské obce v Praze a správcem synagogy se stala společnost Matana. Ta s finančním přispěním státu a města Písku započala s nákladnou rekonstrukcí, která už stála kolem osmi milionů korun. „Budova má novou fasádu, krovy i krytinu a práce se přesunuly dovnitř. Velkou pozornost teď věnujeme obnově vnitřní malířské výzdoby, o kterou se stará restaurátor a akademický malíř Václav Špale,“ informuje o postupu prací památkář Jiří Hladký.

Rozhodnout musí památkáři i o tom, zda ponechat stropní předěl v hlavním modlitebním sále, nebo ho strhnout. Jiří Hladký se přiklání k verzi strop ponechat, protože není jasné, co by zbourání udělalo se statikou objektu. Také Mojimír Malý ze společnosti Matana potvrzuje, že stav objektu je v současné době uspokojivý. „Budova je řádně zakonzervovaná, statika je dobrá, do chrámu neprší, klenba s výmalbou neodpadává a je také konzervativně ošetřena. Odhaduji, že na dokončení rekonstrukce bude třeba investovat ještě patnáct až dvacet milionů korun,“ uvádí Malý.

NA PAMĚŤ TĚCH, KTEŘÍ ODEŠLI

Mezi píseckými obyvateli se těší synagoga poslední roky velkému zájmu. Při každoročních zářijových Dnech otevřených dveří památek se konají pohlídky stavby s průvodcem a bývá plno. Návštěvníky láká nejen unikátní architektonický sloh, ale i čerstvě odhalená a postupně obnovovaná vnitřní výmalba a možnost dozvědět se více o tajemné židovské kultuře.

Historii židovské komunity přibližuje také aktivistický spolek Soukenická 1909, jehož předseda Václav Kinský je i správcem synagogy. „Sbíráme archivní materiály, připravovali jsme například festival Židovské dny nebo divadelní představení Oběť pro písecké školy i veřejnost. Naším záměrem je oživit synagogu a vybudovat tu interaktivní expozici, přibližující veřejnosti píseckou židovskou komunitu,” sděluje správce. 

Zamýšlená expozice by se mohla věnovat například básníkovi a píseckému židovskému rodákovi Richardu Weinerovi, zasloužilému starostovi města Izraelu Kohnovi nebo přítelkyni a důvěrnici Leoše Janáčka Kamile Stösslové. Uvažuje se také o umístění desky se jmény píseckých Židů, kteří zahynuli v nacistických koncentračních táborech. Synagoga by mohla sloužit jako kulturní prostor pro koncerty a další akce.

Pro zájemce o židovský odkaz funguje v Písku od roku 2014 Spolek židovské kultury Lechajim, který si klade za cíl obnovovat židovské tradice a zvyky ve městě. Lechajim se schází každý týden, náplní setkání jsou hlavně tradiční židovské, chasidské, sefardské a moderní izraelské tance, dále zpěv, slavení tradičních židovských svátků a folklór, např. židovské svatby.
Programová náplň je velmi bohatá a spolek je otevřený všem, bez rozdílu vyznání i tanečních či pěveckých schopností.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V BŘEZNOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Na stáncích v za 49 Kč, elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč