V hlavním městě šumavské fotografie

Český Krumlov má ohromné štěstí: Žili a tvořili v něm fotografové natolik výjimeční, že si získali srdce skvělých současných badatelů. A ti jsou ochotni systematicky a s nebetyčnou trpělivostí zkoumat tento unikátní fotografický odkaz, objevovat jeho nadčasovost a předkládat ho čtenářům v atraktivním balení.

Při listování se ani nechce věřit, že od roku 2016 je to už třetí takto velkoryse pojatá kniha od autorské trojice Zdeny Mrázkové, Jindřicha Špinara a Petra Hudičáka. Předtím v této edici vydali výpravné publikace Lipno – krajina pod hladinou, a Šumava – krajina pod sněhem. Kniha Krumlov – město pod věží má stejný formát, je ovšem ještě rozsáhlejší. Vyšla k 10. výročí otevření Musea Fotoateliér Seidel, kde všechno toto bádání začalo.

BRÁNA DO VĚČNOSTI

Muzeum, které je světovým unikátem představujícím úctyhodné dílo „kronikářů Šumavy“ Josefa a Františka Seidelových, už zná většina Jihočechů a spousta lidí z jiných krajů včetně Rakouska a Německa. Mnozí návštěvníci se tam dokonce pravidelně vracejí, aby se na chvíli zastavili v autentickém prostředí a zapózovali před dobovým pozadím, jako to dělávali jejich předkové. V důkladně vedeném ateliéru se dochovaly nejen staré podobenky, ale také jména portrétovaných. Identifikovat lze i stovky dalších záběrů z měst a vesnic, krajiny, řemeslné výroby či průmyslu, což napínavým způsobem otvírá dveře do minulosti. 

Na snímcích z Fotoateliéru Seidel a dalších autorů je zachycena dávná podoba Českého Krumlova i tváře obyvatel v závěru devatenáctého století a v první polovině dvacátého. Je to doba, kdy byl Krumlov „hlavním městem šumavské fotografie“. Jeho podobu zaznamenali fotografičtí mistři Seidel, Wolf, Micko a jiní jako místo, kde se potkávali Češi s Němci, rakousko-uherské mocnářství s první republikou, nacismus s komunismem – starý řád s novým… Nejstaršími dosud objevenými fotografiemi jsou ty od Franze Kasky z roku 1861, který později působil ve službách Maximiliána Habsburského v Mexiku, a album Krumlova od Franze Polaka z roku 1871, jež bylo darem pro následníka trůnu Rudolfa Habsburského při jeho návštěvě Krumlova. Ze Seidelovy dílny nelze přehlédnout zdokumentovaný příběh dvou Marií – slavné sochy Krumlovské madony a její již méně slavné majitelky Marie Tucho, snímky pro Soupis památek království českého, první vlak na krumlovské trati v roce 1892 nebo portrétní galerii krumlovských starostů. Samozřejmě nechybí ani Vyhlídka z Křížové hory, což byl historicky první barevný snímek Josefa Seidela pořízený soutiskem ze tří barevných vrstev, který vznikl před rokem 1930.

Těžko při listování tak krásnou knihou vybírat tipy, každý si najde své – všechny určitě potěší třeba pohoda, která dýchá ze snímku z roku 1923, nazvaného Meziválečný personál hotelu Růže při chvíli odpočinku na terase. Anebo vzpomínka na hudebního skladatele Petra Ebena, v jehož pozůstalosti se zachovalo jeho rukopisné vyznání: „Všechno, čím se člověk v dospělosti stane, se rozhoduje v dětství a moje dětství je Český Krumlov. Tady se mi otevřely chrámové dveře k varhanám, tady na mě zapůsobila středověká architektura a tady jsem také prožil těžká, ale rozhodující období svého života. To město, abych tak řekl – vrostlo do mé tvorby a nosím ho vlastně všude s sebou.“

PROMĚNA PŘEDMĚSTÍ

Autoři knihy spolupracovali s historiky, pamětníky, sběrateli a dalšími lidmi, kteří mají vztah k historii Krumlova. Medailony vyprávějí příběhy zdejších obyvatel (pekaře, holiče, truhláře, mlynáře, vydavatele novin, malíře či lékaře), politických reprezentantů města (starosty – „budovatele města“, ale i starosty, který skončil na popravišti), představitelů schwarzenberské správy (JUDr. Adolfa Schwarzenberga) či podnikatelů (rodin Schinko, Spiro aj.). Líčí rovněž osudy lidí, kteří byli ve vleku pohnutých dějin 1. poloviny 20. století, jako například židovské rodiny Žaludova a Adlerova či dělnice ve zdejším pracovním lágru. Z veselejších kapitol lze zmínit zrod krumlovských slavností, příběh pomníku Josefa II., kulturní osobnosti (architekt Jan Sedláček, spisovatel Rudolf Slawitschek aj.) nebo recesistický spolek Schlaraffia Krummavia.

Kombinace dobových fotek, současných textů, vzpomínek a citací krumlovských autorů z elektronické knihy Kohoutí kříž výstižně vykresluje autentickou atmosféru starého Krumlova. Přináší řadu nových a mnohdy překvapivých informací o dosud neznámých fotografech a jejich dokumentačním záběru nejen v Krumlově, ale i na širším území Šumavy. Tvůrci knihy vybírali snímky pečlivě: od nejstarších přes „rodinné stříbro Fotoateliéru Seidel“ zachycující Krumlov a jeho obyvatele, subtilní barevné autochromy, velkorysá panoramata a pro srovnání přidali k historickým snímkům precizní záběry dnešního města od Libora Sváčka. Zájem patriotů vzbudí razantní proměny krumlovských předměstí (zemědělské statky a rybí sádky na Špičáku, nedělní korzo, plovárna či kluziště na Chvalšinské silnici, první stavby kolem železničního nádraží, výstavba Objížďkové silnice, stavba škol T. G. Masaryka, obytné budovy v lokalitě Na Americe, sportovní areál v Rozsypu, výstavba na Horní bráně aj.).

Paměť města, rodin i okolní krajiny se zastavila v okamžiku, kdy fotograf zmáčkl spoušť – ale s touto knihou se čas dal znovu do pohybu a příběhy ožívají v nových souvislostech. S nadějí, že kontinuita již nebude přetržena kvůli válkám či politické zvůli. A s obnovenou jistotou, že kdo se do Fotoateliéru Seidel přijde nechat zvěčnit, nebude zapomenut.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V DUBNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!