Chci živé ulice!

Budějovicím ještě vládne zima, ale vy už pilně obcházíte ulice a připravujete další ročník Město lidem, lidé městu. Co nás čeká letos?

Zase život v ulicích, muzika, divadlo. Město lidem, lidé městu je moje srdeční záležitost. Trošku mi tady chybějí fashion markety a gastro, jako je známe třeba z Prahy a jiných měst. Mám známého Izraelce a ten se v Praze stará o nejlepší věci tohoto typu. S ním a architektem Mírou Vodákem jsme dnes obešli budějovické ulice, kde se Korzo koná, a řekli si co a jak. Na Korzo chceme nově přivést několik desítek mladých módních tvůrců, kteří tvoří v určité kvalitě, originály. Aby si tu návštěvníci mohli koupit něco, o čem si řeknou: To jsem pořídil na Korzu, to se jinak v Budějovicích sehnat nedá.

Představuje Korzo striktně jen jihočeské umělce?

To bychom byli rádi, ale to je na celé téhle akci nejtěžší. Hledáme partnery, kteří chtějí spoluvytvářet jihočeský prostor, ne jen vydělat na jednorázové akci. Pro fashion stage jsme připravili i molo, vyhradili člověka, který se bude starat jen o přehlídky, ale aby do toho budějovické firmy šly, museli jsme dodat i modelky. Stejné je to i s obchody s oblečením nebo s bižuterií. Korzo navštíví zhruba patnáct až dvacet tisíc lidí. Obchody mohou prodávat, ale taky se ukázat, podpořit brand před velmi zajímavou klientelou a zároveň zažít své město v jedinečné atmosféře. Mnozí, místo toho, aby zaplesali, že se tu něco takového konečně děje, ohrnují nos. Nechápou, jak skvělou příležitost si nechávají uniknout mezi prsty.

Znám tyto akce z různých českých i evropských měst. Jsou velmi oblíbené, město i lidi vždycky nabijí dobrou energií.

Přesně.

Jihočeši ještě nedozráli?

Budu tvrdej, možná nikdy nedozrají.

Tomu nevěřím!

Je to velmi složitý. Na Korzo chodí výborní návštěvníci – chytří, se zájmem o dění kolem. Izraelský kolega, který organizuje Zažít město jinak, mi vyprávěl, že když s touto akcí začínali, dělali to s nimi jen cizinci, Češi se přidávali velmi opatrně, po jednom. Ale přesvědčit někoho v Čechách, potažmo v jižních Čechách, že mu udělám v ulici zábavu, která ho nebude rušit, ale že při ní může ukázat, co umí, co dělá jeho obchod, nedejbože že může pozvat souseda na koláč, který upekla manželka, to je tady ještě těžký.

Proč Korzo vzniklo?

Protože jsem chtěl. Protože jsem věřil, že městu pomůže. Že bude lidi bavit. Že má smysl. Všichni, kdo na něm pracují, to mají jako srdcovku a chtějí to dělat. A tenhle přístup se myslím na akci odráží. Je to velmi intenzivní práce, začneme v prosinci a jedeme až do září. Máme za sebou čtyři ročníky a už můžeme říct, že se nám to daří. Jsme lepší a lepší. Letos jsem podal co nejvíc grantů v historii, protože nám strašně chybějí peníze. Obcházím českobudějovické společnosti a snažím se je přesvědčit, že spolupráce s námi má smysl. Doufám, že se tento rok snad smiluje Jihočeský kraj a nějak zásadně nás podpoří. Máme spoustu nápadů, spoustu skvělých umělců, které bychom tady chtěli vidět. Vítáme všechny jihočeské, o tom to je, ale jen s nimi to neutáhneme. Nemůžeme a ani nechceme se každý rok opakovat. A navíc si myslím, že je potřeba ukázat občas někoho ze zahraničí, aby bylo srovnání.

Nedozrávají tady dostatečně dobří mladí umělci?

Moc ne. Nebo o sobě nedají vědět. A přitom my bychom jim a nejen jim tak rádi nabídli prezentaci a spolupráci.

Co třeba výtvarník Michal Trpák, který také bývá na Korzu?

Dobře, ale to je jeden a ještě asi extrémní případ někoho výjimečného. My máme ideu, že přijde květen a lidé nám začnou psát a volat, že by se rádi na Korzu ukázali, že se k nám chtějí přidat. Mysleli jsme si, že nám budou volat místní kapely, že se chtějí představit. Ale nám nevolá nikdo. Ne že by se jich ozvalo jen deset, je to skoro nula.

Koho tedy hledáte a kam a dokdy se mají ozvat?

Kohokoliv, kdo si myslí, že věci, ať už je to muzika, vaření, bižuterie, zajímavý sport, divadlo, cokoli dělá jinak než všichni ostatní. Kdo se chce odprezentovat na nevšední akci. Může to být amatérský kuchař, který bude stokrát lepší než šéfkuchař z vyhlášené hospody. My mu řekneme: „Oukej, nechceme žádné peníze. Připojíme tě na elektriku a dělej tady v sobotu brunch.“ Nebo to mohou být lidé, kteří pracují s dětmi. Učitel fyziky, který chce předvádět svoje učení jinak, připraví pokusy. Ta akce je schopná do sebe nasát cokoliv, co není blbý.

Kdo rozhoduje o tom, koho vezmete?

Jsme tři, čtyři. Ale ještě se nestalo, že bychom někoho nevzali. Tedy stalo. Zavolal nám pán, že vyrábí bramborové lupínky, které normálně stojí tak dvě koruny a on je chtěl na Korzu prodávat za padesát. Takový přístup nechceme. Chceme jít cestou kvality.

Kde pro své nápady čerpáte inspiraci?

Nejvíc asi na cestách. Něco jsem viděl v New Yorku, něco v Itálii. Ovlivnila mě hodně Asie, kde život probíhá na ulici, sice za přítomnosti strašných umělohmotných reklam, ale zato po celý rok. Líbí se mi, že tam ulice opravdu žijí, protože si myslím, že ulice by měly žít.

Kde se zájemci mohou přihlásit?

Přes Facebook nebo nás můžou kontaktovat mailem, zavolat nám, kontakty jsou na našem webu.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ÚNOROVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!