Hrůza, kterou neuvidíte
Události z Jonestownu v jihoamerické Guyaně z roku 1978 dodnes zůstávají obestřené tajemstvím. A před internetovou dobou nebyly ani příliš známé. Nad množstvím zmařených životů každopádně zůstává rozum stát i dnes. Tím spíš, že dramatické okamžiky zachytila magnetofonová páska odhalující smýšlení sekty a hlavně jejího vůdce. Právě na jejím základě vznikl filmový experiment, v němž členy sekty představují děti a jejich vůdcem je mladík, který se před kamerou proměňuje ve své o sedm let starší já.
Pro Jana Buštu jde o dlouho chystaný a promýšlený projekt. Morbidní, děsivou událost záměrně odosobňuje. Dětem, které „hrají“ příslušníky sekty, dává digitální pásky přes oči. A ze skutečného místa hromadné sebevraždy vidíme v sedmasedmdesátiminutovém dokumentu pouze jedinou fotku. Janu Buštovi totiž nejde o laciné využití zvráceně atraktivního námětu. Do českých kin přináší svěží závan filmařské radikality i silnou a nepříjemně současnou výpověď o samozvaných vůdcích a jejich důvěřivých obětech.