Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Hudba pro Terčino údolí

Z lásky ke krajině a lidem, kteří v ní žijí, nahrál letos v létě bluesman Jan Spálený ve tvrzi Cuknštejn u Nových Hradů album Terčino milé údolí. Je to živá nahrávka unikátního koncertu formace Jan Spálený Trio, na který 15. července dorazili fanoušci z celé republiky. „Když jsem zjistil, že většina publika přijela na tento koncert z velké dálky, popadla mě obrovská zodpovědnost. Hráli jsme tři a půl hodiny, na konci lidé v publiku stáli, a já se před nimi rozbrečel, tak mě to sejmulo. Cítil jsem výjimečnost té chvíle,“ vzpomíná Jan Spálený.
Alena Binterová
10. Leden 2017 - 16:00

Živě natočil už své předchozí album Panenko skákavá, a to v kostele ve Skokách na Karlovarsku, aby podpořil jeho opravu. Když plánoval další desku, vyprávěl zástupkyni vydavatelství Warner Music Marcele Kočandrlové o svém citovém poutu k Novohradsku. Genius loci zážitek z hudby umocňuje – proto se opět setkal s příznivou odezvou. „Pan Spálený mi opakovaně o Nových Hradech a Terčině údolí vyprávěl během několika let. Když se zmínil o nápadu natočit po Panence skákavé další live album na Cuknštejně, jako by do sebe najednou všechno zapadlo. Věřím, že i z nahrávek je cítit jedinečná atmosféra koncertu,“ říká Kočandrlová.

Poprvé se Spálený ocitl v tomto kraji těsně po válce, byly mu čtyři roky. Z rozjitřené doby si nejvíc pamatuje, jak se tam konečně potkal se svým tatínkem, který se vrátil z koncentračního tábora Bergen-Belsen. V současné době míří třiasedmdesátiletý muzikant na jih čím dál častěji. „Mám rád i Trhové Sviny nebo Borovany. Předěl dvou kontrastů mezi horami a rovinatým Třeboňskem působí dramaticky, to se mi líbí,“ podotýká Spálený, který tráví s manželkou na Novohradsku každé léto a pokaždé odtud nerad odjíždí. „Dozrál nesnadno pochopitelný pocit sounáležitosti s krajinou a lidmi,“ vysvětluje muzikant, jehož maminka se narodila v Kardašově Řečici.

IDEÁLNÍ MÍSTO

Přání ve skutečnost mu pomohla proměnit vedoucí Kulturního informačního centra v Nových Hradech Květa Jarolímková. Myšlenka natočit živé album ji nadchla, a goticko-renesanční Cuknštejn jí k tomu připadal ideální. Spálený znal tvrz předtím jenom zvenku, a když ho majitel Tomáš Pek pozval dovnitř, líbilo se mu, jak památku citlivě rekonstruuje. Vlastníma rukama – což muzikant, jehož koníčkem je letecké modelářství, dokáže ocenit.

„Všechno se nenásilně potkalo a poskládalo jako mozaika. Pro mě to byla velká zodpovědnost, ale koncert dopadl fantasticky a byl velmi silný,“ líčí Jarolímková, pro niž je bluesman spřízněnou duší, takže mu dala přečíst i svoji autorskou tvorbu. Jeden z jejích textů Jan Spálený zhudebnil a zařadil mezi 16 písniček na nové desce.

MILOVNÍK POEZIE

Tento zpěvák, skladatel, textař a multiinstrumentalista bývá nazýván nejautentičtějším z českých bluesmanů. To proto, že z původně afroamerického žánru si převzal vlastně jen atmosféru a v ní vytváří zcela originální písně, ve kterých je i hodně jazzu či folku, ale po textové stránce mají často hodně blízko k jeho oblíbenému meziválečnému básnickému poetismu.

Ostatně byl to právě on, kdo na konci 70. let zhudebnil a nazpíval dvě pro poetismus klíčové skladby Vítězslava Nezvala: Edison a Signál času. Poezie je pro něj velmi důležitá, vždy spolupracoval s vynikajícími textaři a řadu písní si napsal sám. Od roku 1984 hraje se skupinou ASPM, kterou založil společně s Petrem Kalandrou, a koncertuje také v komornější sestavě. Jan Spálený Trio, které nahrálo album na Cuknštejně, tvoří tito muzikanti: Jan Spálený (piano, kornet, zpěv), jeho syn Filip Spálený (tuba, baskytara) a proslulý trumpetista Michal Gera (křídlovka a zpěv).

PRO TEREZU

Na albu Terčino milé údolí se vrátil k písním, k nimž má mimořádný vztah, a přidal i pár novinek. Ve výběru z celé hudební kariéry nechybějí hity jako například Mezi břehy či Zahrada v dešti. Tu nazpíval už kdysi, ale textu Pavla Kopty prý naplno porozuměl až později – jakmile díky své ženě poznal všechny květiny, které jsou v písničce zmíněné.

Největším oříškem byl pro něho slavný song Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého Tereza, který na desku zařadil na přání organizátorů. „To bylo pro mě velké mučení. Mám tu píseň rád tak, jak ji zpívá Waldemar Matuška, ale na přání místních lidí jsem se k ní musel postavit po svém,“ vzpomíná milovník krajiny, jejíž tvář výrazně ovlivnila hraběnka Terezie Buquoyová.

Koncert byl benefiční a jeho výtěžek, asi 15 tisíc korun, využije Okrašlovací spolek pro Terčino údolí ke zvelebení tohoto území. „Líbila by se mi nějaká hmatatelná vzpomínka, třeba nová lavička nad Cuknštejnem,“ těší se Květa Jarolímková. Výjimečné album je podle ní nejen hudební lahůdkou, ale také skvělou pozvánkou na Novohradsko. „Pan Spálený se o našem kraji všude zmiňuje velmi pochvalně, což je pro nás velké povzbuzení.“

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ZIMNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!