Knihy na léto

Má tolik stran, že se celá jedna kapitola musí odehrát na přiloženém CD. Pětice autorů pod vedením Jiřího Škabrady vytvořila monumentální dílo s názvem „Lidová architektura v jižních Čechách“. Je to fenomén republikového významu, poklad rozlámaný do malých dílků, rozdělený do stovek vesnic a samot. Všechny její tváře v proměnách času shrnuje publikace, v níž pětice badatelů prezentuje své dlouholeté výzkumy. Jiří Škabrada tak navázal na ceněnou a dnes obtížně dostupnou knihu Jihočeská lidová architektura, kterou se Svatoplukem Voděrou vydal na konci 80. let.

Na více než 700 stránkách (celkem jich má 723, případně je uváděno i 725) získá čtenář ucelený obraz o jihočeském kulturním dědictví: Karel Kuča zmapoval sídelní vývoj regionu, Roman Tykal se zaměřil na vývoj poznávání lidové architektury, Ivan Náprstek zpracoval možnosti památkové péče. Pasáž o územních celcích a jejich specifických znacích se z prostorových důvodů ocitla na disku CD. O stěžejní kapitoly, tedy popis konstrukcí a jednotlivých staveb, se postaral Jiří Škabrada.

ANTON ERHARD MARTINELLI

Učebnicí barokní architektury je nová publikace Martina Šandy, která nedávno vyšla v edici Monumenta Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Zahrnuje realizace Antona Erharda Martinelliho pro Schwarzenbergy, zejména v prostoru jižních Čech.

Martin Šanda rekonstruuje život a rozsah práce věhlasného architekta, odkrývá jeho předchůdce a objasňuje podmínky schwarzenberské služby. Výpravnou publikaci rozdělil do tematických pilířů: samostatným oddělením jsou schwarzenberské paláce, zámky a zámecké areály – mezi nimi třeba pokračování přestavby zámku Hluboká nebo úpravy Třeboně. Pak jsou tu hospodářské dvory a další provozní budovy, obsáhlou kapitolu tvoří práce pro schwarzenberský církevní patronát. Šanda prostudoval četné Martinelliho projekty pro schwarzenberská panství nejen v Čechách, ale i ve Vídni či ve středních Francích, neopomněl ani nerealizované návrhy (například skvělý projekt chýnovského zámku). Kniha je bohatě vybavená nejen fotografiemi současného stavu daných staveb, ale zejména fotokopiemi Martinelliho architektonických plánů. Stává se jakýmsi atlasem barokní krásy, díky velkoformátovým obrazovým přílohám ji lze zkoumat v celku i detailu.

NAJDORF

Na mapě už není, ale v paměti posledních stále přežívá. Najdorf je zaniklou vesnicí českého Vitorazska, tedy oblasti česko-rakouského soužití, dávného soupeření a dnešní sdílené vykořeněnosti. Nečekejte román ani literaturu faktu, František Nepraš vypráví příběh Nové Vsi neboli Najdorfu po svém: do částečně fiktivního příběhu zasazuje reálné události, provazuje dějiny Najdorfu s historií celé oblasti, zvláště pak akcentuje vazby na Tušť (Schwarzbach), kde druhá světová válka vyvrcholila v námět pro filmaře: „Krajina ve stínu“ odhaluje démony zdejšího masakru sousedů na sousedech.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz