Knižní novinky: 12 tipů pod stromeček

Jmenuji se Václav a zachráním ti život

Milostný román 21. století – o lidech, kteří lásku prožívají jinak než jejich rodiče, jsou plní ohledů ke světu, jeho udržitelnosti, konají se zřetelem na city docela neznámých lidí i svých dosud nenarozených dětí, ale přesto jde nakonec stejně jen o ně, vyžadují ohledy především k sobě samotným. Václav Wortner vypráví o Václavu Wortnerovi a jeho cestě za štěstím. Jeho román je ve své podstatě jedna velká milostná báseň a víc než příběhu je v něm lyriky, přesto ten příběh pevně drží. Je svébytnou výpovědí generace třicátníků, kteří mohou cokoliv a v tom nekonečnu jen s obtížemi kráčejí k maličkostem a obyčejnostem, jako je usazení se na jednom místě nebo založení rodiny. Wortnerův text je přesvědčivý a vyzrálý, v prostředí jižních Čech ho lze považovat za debut roku.

Střípky radosti

Poetické, leckdy vtipné a vždy k zamyšlení. Takové jsou oblíbené facebookové sloupky Waltera Bobra Matláška. V knížce „Střípky radosti“ jich najdeme více než stovku nejčtenějších. A i když jsou často o vážných věcech, dokáží skrz písmena a věty vykouzlit u čtenáře pobavený úsměv. Odráží se v nich autorův optimistický pohled na svět, který je i přes své nedokonalosti a potíže stále tím nejlepším místem k životu. Výtěžek z prodeje knihy věnuje autor Společnosti pro ranou péči v Českých Budějovicích.

Nalezení

Detektiv Tomáš Volf se vrací do rodného Svinova, kterému jsou předobrazem Trhové Sviny, aby se naposledy vrátil k událostem jednoho léta, které chtěl dávno vytěsnit z paměti. Dvě časové linie se protínají na břehu svinenského Velkého rybníka, ve starých policejních zápisních a vzpomínkách Tomáše Volfa. „Nalezení“ je zprávou nejen o zmizelých dívkách, ale také o velkém talentu Jiřího Březiny: právě tady dozrává ve skutečného mistra svého žánru, předkládá samozřejmou, propracovanou, velmi dobrou detektivku. 

Divocí sekáči

Vimperk, červen 1947. S příchodem nových nadřízených, komunistů Rejmonta a Hartla, dostává strážmistr Jan Firman nový úkol: zajistit, aby osidlování Šumavy úspěšně pokračovalo. Jenže osídlenci, rumunští Slováci, si přinášejí neotřesitelnou víru v moroie a zmory, i nesmyslnou nenávist k dívce z Valea Târnei, kterou viní ze smrti jejího bratra… Druhý případ Jana Firmana je volným pokračováním úspěšného románu „Duchové Šumavy“. Martin Sichinger tak zůstává věrný svému rajónu – pohraničí jižních a západních Čech.

PRO DĚTI A MLÁDEŽ

Hastrmánek Otakárek

Českobudějovické vyprávěnky Jitky Pöchmannové, doprovázené ilustracemi Hany Jinderlové, potěší každého malého Budějčáka. Vodník, jehož babička pamatuje založení královského města, se stává průvodcem malého Dana a Klárky a seznamuje je s historií jihočeské metropole. „Strohá, bílá, přísná dáma, která ční až do oblak, víc než šest set let je stará. Rabštejnská věž – je to tak!“ Autorka čerpá ze starých budějovických pověstí a vlídnou formou podporuje lokální patriotismus: zve také na vycházku, při které rodiče s dětmi projdou okolo Slepého ramene, Černé věže nebo centrálního náměstí. „Kdy tě zase uvidíme, kamaráde Otakárku? Až vám po mně bude smutno, zapískejte na píšťalku.“

Tleskač

Do mysteria Stínadel zavádí čtenáře novela Davida Jana Žáka „Tleskač“ – nabízí novou teorii, kým byl slavný zámečnický učeň, z jaké rodiny pocházel a jaká tragédie z něj učinila muže bez minulosti. Jihočeský spisovatel a také dlouholetý spolupracovník časopisu Barbar David Jan Žák si novým textem upevňuje pozici na poli literatury pro děti a mládež (oceňované jsou především jeho „Tromby“). „Tleskač“ nechává ožít tajemný svět křivých uliček a tmavých dvorků, na dlažbě duní chlapecké kroky a nebe protíná tajemný strom, v jehož stínu se ukrývají dávné kroniky, zaznamenávající klučičí příběhy ze Stínadel – těmi ulicemi teď kráčí malý Tleskač, v sirotčinci střežící tajemství svého rodu.

ODBORNÉ

Putování městem České Budějovice 4

Vyrazil už počtvrté, a stále neopustil vnitřní město, protože pořád je o čem vyprávět. Osvědčený průvodce krajskou metropolí Jan Schinko tentokrát svou vycházkovou holí ukazuje na domy z jižní a východní strany náměstí a uliční bloky za nimi. Všímá si pozoruhodných architektonických detailů, cituje dobový tisk i vzpomínky pamětníků – jejich historky často přetrvávají jen v Schinkových poznámkách, a tak jejich knižní vydání funguje jako časová konzerva: jsou tady, aby se nezapomnělo. Každý dům má svůj příběh jen do té doby, kdy ho dokážeme vyprávět, stejně jako nepopsaná fotografie mlčí, pokud nevíme, kdo se zahleděl do objektivu fotoaparátu – čtvrté „Putování“ tak zodpovídá mnohé otázky týkající se živností, svérázných postav a budějovických městských legend. Připomíná, kde sídlila pošta, ONV nebo Svazarm, upozorňuje na soutku (úzkou uličku, připomínající tajné chodby) i na významné rodáky, například skladatele Vojtěcha Jírovce.

Karel Bonaventura Buquoy a jeho doba

Jeden člověk – a tolik perspektiv. Jedno téma – a tolik autorů, kteří dokáží vložit svůj střípek do historické mozaiky. Odborníci na raný novověk rekonstruují okolnosti třicetileté války, která zpustošila prostor jižních Čech a na jejímž konci některé obce zůstaly prakticky bez lidí. Karla Bonaventuru Buquoye, velitele habsburských císařských vojsk, který od Ferdinanda II. získal Nové Hrady a jehož rod se pak usadil právě v jihočeském dominiu, sídlil v něm až do druhé světové války a kultivoval ho, potkáváme v různých kontextech. O portrét jednoho generála se pokusil Olivier Chaline, usazení rodu v Čechách rekonstruuje Vladimír Hokr, Tomáš Sterneck dokumentuje vztah k městu Českým Budějovicím. Kniha vychází k 400. výročí od smrti slavného vojevůdce a připomíná, že dodnes existuje mnohem více bílých míst, než bychom u natolik významné osobnosti předpokládali.

LANNA et LANNA: Rodina a podnikání

Inspirativní příběhy tří generací česko‐rakouské rodiny a firmy Lanna ožívají v knize nazvané „Lanna et Lanna. Rodina a podnikání“, kterou společně vydaly Historický ústav AV ČR a nakladatelství NEBE. Publikace sleduje cestu členů tohoto výjimečného rodu z rakouské Solné komory do Budějovic a poté do Prahy i jejich vzestup z řemeslnicko‐obchodních vrstev mezi novou velkopodnikatelskou elitu ve středoevropském prostoru. Mnohostranný pohled na rozvoj průmyslu, společnosti, architektury a umění v Čechách a habsburské monarchii na 344 stranách doprovází 240 ilustrací, historických i současných fotografií, dobových reprodukcí a dalších dokumentů, mnohdy dosud nepublikovaných.

Rožmberská hrobka

Dva sarkofágy, tajemný prsten – a spousta pověstí, které se za 400 let vynořily. Jiří Šindelář v odborné publikaci shrnuje všechny poznatky z nepřístupné rožmberské hrobky ve vyšebrodském klášteře. Archeologové nedestruktivní metodou prozkoumali kryptu, aby pomocí 3D technologií zjišťovali, co někdy pro oči nevidí – a snažili se vše usadit do souvislostí. Kde jsou ostatky z těl, po kterých tu zůstala torza rakví? Kdo leží v druhé v cínové schránce, když ne Kateřina z Ludanic? „Rožmberská hrobka“ s podtitulem „Příběh hledání“ nabízí detektivní pátrání odborníků a vtahuje do příběhu každého čtenáře: díky mobilním technologiím je možné nasnímat QR kódy a přiblížit si artefakty, kterých se po staletí nedotkla lidská ruka.

Já tě musím uškrtiti

Kde se v Trhových Svinech vraždilo, loupilo a přepadávalo, jaké adresy se objevují v zápiscích četníků? Zažijte Trhové Sviny jinak – vydejte se na cestu podle nového turistického průvodce. Od kostela Nanebevzetí Panny Marie přes náměstí a Velký rybník k poutnímu chrámu Nejsvětější Trojice vytyčuje kniha deset zastavení, na kterých je ještě po sto letech cítit střelný prach a kde dodnes přežívají legendy o těch, kteří čeřili klidné vody malého města. Kniha je průvodcem po svinenské každodennosti, sumářem afér a skandálů, cituje z dobového tisku a archivních soudních spisů. Volně navazuje na turistickou trasu „Trhové Sviny zbožné a hříšné“, která poutníka zavádí do osad Pěčín, Hrádek a Rejta, některé příběhy podrobněji rozvádí. Součástí je bohatý obrazový doprovod.

Mikrosvěty jihočeského venkova

Třeboňský archiv je nevyčerpatelnou studnicí historického bádání. Jedním z nadšenců, kteří se rádi noří do jeho hloubky, je Jaroslav Čechura. Historický ústav před nedávnem vydal jeho dílo „Mikrosvěty jihočeského venkova: Bošilec 1600–1750“ s podtitulem „Tradiční společnost raného novověku v Čechách“. Není to historie vesnice, ale minulost jednotlivců, lidí v ní. Čechura se odkazuje k tradici Carla Ginzburga, významného představitele mikrohistorie, a vyzývá k tomu, že je čas změnit pohled na dějiny: nesoustřeďme se tolik na války a míry, ale na člověka, který velké události prožíval. Málokdy zůstává autor stranou, vstupuje i do samotného vyprávění a stává se jeho součástí. Centrem bádání je zde jedna ze vsí třeboňského panství: Bošilec.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Zimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz