Palačák v bodě zlomu

Barbora Zemanová vyrůstala v ulici Bedřicha Smetany. Dětství tam strávila v osmdesátých letech, kdy tudy projíždělo málo aut, hrála si často s kamarády na ulici. Občas se tu poprali, když se do hry zamotali Romové z Palačáku, ale pak stejně dováděli spolu.

„Černí, bílí, byli jsme tu jedna rodina. Nikdo nic neměl, všichni jsme žili v plesnivých domech. Kradlo se tu, třeba boty přede dveřmi, ale hlavně návštěvám, nikdo by si nedovolil sáhnout na naše boty nebo kolo, byli jsme jejich a oni byli naši,“ říká Barbora Zemanová.

Výstavní činžáky původně z velké části patřily Němcům. Do konce války tu žila hlavně střední třída – úředníci, učitelé, lékárníci, největší byty měly pokoje pro služky. Honorací byli majitelé činžáků, a ten stav připomíná dnešek – v jednom domě žili posluhovačky i bohatí fabrikanti, kteří si tu postavili nájemní dům a stali se v něm bytným nebo kvartýrským.

Zlom přišel v roce 1945, kdy Češi vyhnali Němce, a po roce 1948, kdy Češi vyhnali Čechy, o znárodněné domy se už nikdo moc nestaral. Do německých bytů se pak z velké části nastěhovali Romové a postupem let se z Pražského předměstí stalo místo, kam se nikomu moc nechtělo, už proto, že komfortní, vysněné bydlení tehdy představovaly paneláky. S teplou vodou a ústředním topením, o kterém se mohlo ve starých ulicích kolem Palackého náměstí lidem jenom zdát.

Těch rodin, které tu pamatují úpadek za socialismu, a žijí ve svých bytech dodnes, je pomálu. Změny přinesla Sametová revoluce, Romové se začali stěhovat na sídliště Máj, uprázdněné činžáky čekala rekonstrukce. O zchátralé stavby se zajímali developeři, kteří využili potenciálu místa. Silný je tu hlavně THB Invest, který v místě vystavěl řadu domů. V ulici Fráni Šrámka, Skuherského, v Nové… V současné době připravují další projekt, tentokrát se zaměří na Riegrovku. „Nedávno jsme dokončovali a předávali objekt na rohu ulic Bedřicha Smetany a Jírovcovy, prodalo se to velmi rychle,“ říká Stanislav Hafner, předseda představenstva THB INVEST a.s.

NAD STŘECHAMI HOTEL

Důvodů je několik. Blízkost náměstí, úřadů, škol. K Černé věži pár minut pěšky, za rohem poliklinika, kousek do nákupního centra IGY, je tu všechno, co člověk potřebuje. A ceny nemovitostí jsou stále ještě dostupné.

Centrem starého Pražského předměstí je Palackého náměstí. S parkem a husitským kostelem. Kolem se rozvíjí šachovnice ulic, které kopírují staré polní cesty. Ještě před dvěma sty lety tu v létě zlátlo obilí, pak se pozemky proměnily na parcely a uliční čáru nakreslili úředníci podle polních pěšin. Například Riegrově ulici se dříve říkalo Cesta mrtvých, protože tudy chodívaly pohřební průvody od Vráta na hřbitov sv. Prokopa, který se dnes tísní v panelové zástavbě za obchodním domem Družba.

Dominanty nových ulic tvořily největší činžáky, ovšem jen do doby, kdy v 70. letech vyrostl při Pražské silnici hotel Gomel, dnes Clarion Congress hotel. I on je důkazem, jak se celý prostor proměnil – po přestavbě, která proběhla před čtyřmi lety, se stal moderním hotelem, jehož okna pravidelně září do tmy. O zákazníky nemá nouzi. Z nejvyšších pater je nejlepší výhled na celé Pražské předměstí a staré Budějovice. Clarion je i společenským centrem Budějčáků, kteří navštěvují zdejší pivnici In Loco nebo lobby bar, teď nově nekuřácký.

ULICE NOVINÁŘŮ A ARCHITEKTŮ

Zchátralých domů tu ubývá. Ve velkém mizí původní zástavba, zejména přízemní chalupy postavené do roku 1840, nejstarší baráky Pražského předměstí. Místo nich se tu zvedají do výšky nové činžáky. V jednom z nejstarších domků, v Riegrově ulici, sídlí architekti Brůha a Krampera. Mají za sebou zajímavé projekty: podíleli se na opravě hotelu Budweis, hotelu Zátkův dům v Krajinské, úzce spolupracovali také se společností THB Invest na nových domech, takže jsou podepsaní pod stavbami v ulicích Fráni Šrámka, Skuherského, 28. října  nebo na Pekárenské, kde vytvořili celý nový blok Palackého náměstí. Chtějí, aby jejich projekty měly rozpoznatelný rukopis. Je to důležité také pro urbanismus Pražského předměstí, jsou tvůrci jeho nové tváře.

Riegrova ulice, především úsek mezi Otakarovou a Lipenskou, má dnes jednu zvláštnost. Je ulicí architektů a novinářů. Bydlí tady lidé, kteří pracují pro redakce MF DNES, Jihočeskou televizi, časopis Barbar, mediální fotografové. Z architektů vedle Brůhy a Krampery tu sídlí také Ateliér Kročák – architekt, přímo v domě, který sám navrhoval. Na jeho místě stávala vila štukatéra Vydry z konce devatenáctého století, ale po požáru a demolici se parcela uprázdnila pro nový bytový dům.

„Ve vrchním patře máme ateliér s výhledem na Černou věž. Tomu výhledu říkáme s manželkou Malá Paříž,“ zmiňuje architekt Jaromír Kročák. Také on se podílí na proměně Pražského předměstí, jeho kancelář navrhla přestavbu hotelu Clarion, vedle toho například nové bytové domy ve Stromovce, byli přítomní i při rekonstrukci budějovické katedrály sv. Mikuláše. Jejich vlajkovou lodí je Městská knihovna, vestavěná do středověkého gotického hradu v Soběslavi.

VŠECHNY TVÁŘE ŽIVOTA

Jedna z nejslavnějších současných spisovatelek současnosti Kateřina Tučková se nastěhovala do podobné starší zástavby v Brně. „Jsem tu proto, že tady je život, ve všech jeho podobách,“ prohlásila kdysi. To samé vystihuje budějovické Pražské předměstí. Toulají se tu žebráci, aby získali cigaretu nebo peníze na pivo, kolem nich projíždějí cyklisté i lidé v drahých autech. Staří lidé tu táhnou vozíky naložené použitým papírem, který odvážejí do sběrny, a mladší jim hlásí, že se jim na půdě zase sešlo víc krabic, tak ať si pro ně přijdou. Je to inspirativní místo pro umělce – bydlí tu přední čeští spisovatelé, třeba držitel cen Magnesia Litera Jiří Hájíček nebo autor nejlepší detektivky Jiří Březina, přibývá galerií. Pražské předměstí začíná vonět uměním.

Nejstarší je ART Galerie Present v nenápadné ulici Karla Weise. V roce 1995 ji založil milovník umění a sběratel Vladislav Bednář. „Tenkrát jsme byli na periferii, dnes je náš dům v centru, a to jsme s ním nepohnuli ani o centimetr,“ usmívá se. Obrazy visí ve dvou patrech, velké zastoupení tu mají umělci Aleš Krejča, Josef Wagner, ale také Vladislavova manželka, malířka Ivana Bednářová. Soustředí se na současné umění a nemá strach prezentovat velkoformátová díla. Scházejí se u něj malíři, sochaři, sběratelé, pod jednou střechou vedou diskuse o umění, a obrazy tu tiše vyčkávají na okamžik, kdy rozsvítí byt nebo dům budoucího majitele.

TADY SE NIKDY NESPÍ

Stále častěji je slyšet názor, že by ulice kolem Palačáku jednou měly vypadat jako předměstí Vídně. Zrekonstruované staré domy, vedle nich zajímavé nové, na ulicích předzahrádky kaváren, butiky, zkrátka prostor, kde život ubíhá pomalu a příjemně. Velkou zásluhu o oživení Pražského předměstí má dnes Riegrova 51. Bývalá továrna na klobouky, kde za socialismu sídlil Motor, se proměnila ve velké centrum s řadou firem. Ten dům skutečně žije a není to fráze, potvrzují to davy lidí, kteří tam přicházejí v sobotu na oblíbené Trhy u Vrby, v březnu zahájili už šestou sezonu. Lidé po padesátce se sdružují v Klubu R51 plus, řadu akcí pořádá zdejší Galerie. „Snažíme se vymýšlet takový program, aby se k nám lidé vraceli. Abychom nebyli obyčejnou kancelářskou budovou, ale malým centrem u centra města,“ říká šéfka marketingu Dana Kalistová. Ve zdech Riegrovy 51 sídlí také grafici, kteří připravují časopis Barbar.

Když večer domy potemní, ožívá to jinde. Nočním centrem je tu Cuba Bar na rohu ulic Nová a Otakarova. Koktejlový bar nezavírá před jednou hodinou, o víkendu zákazníky obsluhují do tří hodin, a pokud je plno, bar své dveře jen tak nezavře. Lidé si tu oblíbili šťastnou hodinku od šesti do osmi, chodí sem ochutnávat řadu druhů rumu, a když se večer dlouho protáhne, mohou tu i přespat – v objektu funguje hostel. Někdy se až ráno potkávají lidé, kteří prožili noc v Cuba Baru s těmi, kteří právě nasedají do aut a odjíždějí do práce.

Není to satelitní městečko, které společně zhasne před půlnocí. Tady se nikdy nespí. Pražské předměstí žije a v téhle podobě by mělo zůstat – pokud se jednou skutečně stane VIP zónou, vytratí se duch místa, který se tu formoval celé dvacáté století.

DĚLAJÍ PRAŽSKÉ PŘEDMĚSTÍ DOBROU ADRESOU

LÉKÁRNA U SV. HUBERTA

Je to jedna z nejstarších budějovických lékáren, U svatého Huberta na Pražské ulici se prodávají léky už od roku 1914. Dnes je tu majitelkou doktorka farmacie Vladimíra Holubcová, vedle služeb lékárny u ní zákazníci najdou zdravotnickou obuv, ortézy, ale i veterinární léčiva a kosmetiku. Zachovala v domě původní sortiment, tedy humánní a veterinární léčiva, a rozšířila je o velký výběr ortopedických pomůcek. „Nabízíme bandáže, ortézy, kompresivní punčochy, ale také berle a hole a rehabilitační pomůcky,“ popisuje Vladimíra Holubcová. Vedle toho má dnes prodejnu také v ulici Karla IV., přímo naproti Baťovi.

ASTON

Sídlo si tu postavila společnost ASTON eurotrading s. r. o. Jednadvacet let se zabývají prodejem automobilů a prodejem a montážemi autoelektroniky, všeho druhu. Zejména se jedná o vestavěné GPS navigace, které se pak v ASTONU kombinují s parkovací kamerou, LCD stropním monitorem nebo LCD hlavovou opěrkou. Jejich činností však nejsou jen multimediální navigace a vše okolo zábavních sestav, ale zabývají se i GPS lokátory, dálkovými starty, DVR kamerami a jinou speciální autoelektronikou ať už ochranného či pouze komfortního charakteru.

SPA HOTEL VITA

Pětasedmdesát pokojů, 166 lůžek. Stylová restaurace Zlaté vejce, která s konferenčními prostory nabízí kapacitu až dvou set míst. A do toho ještě wellness & spa centrum, kde o zákazníky pečují filipínské masérky. To je Spa hotel Vita, který teprve nedávno vyrostl ve Skuherského ulici. Jeho zadní strana je výrazná terasami, ze kterých je výhled na nejstarší centrum Českých Budějovic.

EM GRAFIKA

Potřebujete reklamu? O tom, že ji firma EM GRAFIKA umí, vypovídá, že se k nim zákazníci vracejí, málokdo odejde jinam. Svedou tu velkoplošný tisk, reklamu realizují od návrhu až po konstrukci. „Náš reklamní servis představuje zaměření a nafocení místa realizace reklamy, její digitální návrh, vlastní zhotovení reklamy včetně výroby potřebných konstrukcí, dopravu na místo a závěrečnou montáž.“

ALFA PRINT

Vyrábějí razítka, především ale vyšívají a potiskují textil, gravírují reklamní předměty ze všech materiálů. Společnost Alfa Print, která sídlí v ulici B. Smetany, dokáže vyrobit zajímavé reklamní předměty, zajišťuje také tisky, laminace nebo kroužkové vazby. Zajímavostí jsou i netradiční hlavice klíčů. Zákazníci sem přicházejí nejen z Pražského předměstí, ale objednávají služby Alfa Printu z celých jižních Čech.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V DUBNOVÉM ČÍSLE JIHOČESKÉHO ČASOPISU BARBAR! V TRAFIKÁCH V PRODEJI ZA 49 KČ. 

Předplatné můžete pořídit zde.