Plzeň 10 let poté: Važte si rodinného stříbra

„Podle mého projekt Evropského hlavního města kultury otevřel Plzeň světu. Mnoho lidí se možná dozvědělo, že Plzeň není jen pivo,“ přemítá Lukáš Houška, oblíbený průvodce komentovaných prohlídek města a okolí.

„I když mnozí měli k titulu výhrady, o kultuře se začalo více mluvit. Myslím si, že Plzeň titulem získala větší sebevědomí,“ dodává Eva Veruňková Košařová, ředitelka filmového festivalu Finále Plzeň.

Celý projekt poznamenala několikerá výměna vůdčích osobností a jejich týmů. V jeho čele se vystřídali například Yvona Kreuzmannová, Tomáš Froyda či Petr Forman. Co obzvlášť plzeňskou kulturní scénu popouzelo, bylo silné zapojování mimoplzeňských osobností. Na to jsou ve druhém největším městě Čech odnepaměti velmi citliví.

PŘIŠLA ZCELA NOVÁ DOBA

U zrodu myšlenky kandidovat na prestižní titul stál Roman Černík, hybatel plzeňské alternativní kulturní scény, který v roce 2007 zjistil, že v roce 2015 má být Evropským hlavním městem kultury jedno město z Česka a inicioval kandidaturu Plzně. Když se dnes ohlíží zpátky, uvědomuje si, že navzdory všem slabinám Plzni pomohl nejen samotný titul, ale především celý proces kandidování.

„Plzeň se v té době měnila. Rozrůstala se univerzita, nastupovala nová generace lidí v kulturních odvětvích, přeformátovával se v Plzni průmysl. Rozžívala se mnohočlenitě a pestře občanská společnost. Otevřely se hranice. Samo EHMK to mohlo zúročit a v podstatné míře to také zúročilo. Odehrály se zajímavé věci, které přitáhly pozornost celé země i zahraničí, jako byly výstavy Suttnara, Trnky či Lindauera, novocirkusová sezóna, vzniklo Západočeské Baroko, sousedské a komunitní akce. Vznikla nová místa, jako je Zastávka, Papírna, Moving Station, DEPO2015, Nové divadlo nebo náplavky. A mnohé žije dál a úspěšně,“ bilancuje Roman Černík.

„Mám za to, že každé město využije tuhle příležitost do té míry, do které fungují vazby uvnitř města, a vlastně tak trochu odráží stav společnosti,“ dodává Soňa Rychlíková, dnes ředitelka DEPO2015. Tehdy byla součástí realizačního týmu EHMK.

Jeden výrazný nedostatek, který ani po deseti letech nepřebolel, však plzeňské evropské hlavní město kultury mělo. „Reálně to upozadilo místní menší kulturní aktéry, pro některé to bylo až likvidační. Plzeň má stále nedostatek prostoru pro kulturní projekty a mnohé kulturní instituce chátrají,“ poznamenává Alena Kozáková, ředitelka Nadace 700 let města Plzně.

V důsledku toho je diskutabilní i udržitelnost nastartovaných aktivit. Bez místních to zkrátka nejde.

NESPLNĚNÉ SNY

Za očekáváním zůstalo i budování kulturní infrastruktury. Konec 19. století přinesl Plzni dvě divadelní budovy, muzeum či Měšťanskou besedu a od EHMK se očekávalo cosi podobného. Novou budovu namísto dosluhujícího Komorního divadla potřebovalo Divadlo J. K. Tyla. Nová budova chyběla i Západočeské galerii, která patří k nejvýznamnějším galerijním institucím v České republice a která po celých sedmdesát let své existence funguje v provizorních prostorách. Plánovala se také velkorysá transformace brownfieldu někdejšího pivovaru Světovar v jakousi továrnu na kulturu.

Výsledek? Budova Nového divadla sice stojí, ale u mnohých návštěvníků budí rozpaky až odpor. Navíc již první roky jejího provozu ukázaly řadu nedostatků, a tak se už připravují poměrně zásadní úpravy.

Areál Světovaru, který sloužil léta i jako kasárna a výtopna, skrýval výrazné ekologické zátěže, proto se místo něj narychlo v továrnu na kulturu proměnilo opuštěné trolejbusové depo dopravních podniků – DEPO2015. Rekonstrukce Světovaru přišla na řadu až nedávno a dnes zde namísto kultury sídlí moderní technologie, zatímco DEPO2015 pořád zůstává víceméně brownfieldovým provizoriem.

A Západočeská galerie novou budovu dosud nemá. Byť bylo vybráno místo a proběhla i architektonická soutěž. Nové prostory pro ni vznikají přestavbou dlouhá léta chátrajícího objektu městských lázní.

Kromě toho byl zbourán Dům kultury INWEST a uzavřen byl kulturní dům Peklo, který byl v havarijním stavu. Plzeňská filharmonie stále marně čeká na důstojný koncertní sál. Ve městě chybějí i menší sály nebo multifunkční objekt, kde by se mohly konat akce rozmanitého charakteru i požadavků, jak je v dnešní době čím dál obvyklejší.

PLZEŇ 10 LET POTÉ

Ať už si člověk o Evropském hlavním městě kultury 2015 myslí cokoli, byl to rok, který přinesl řadu akcí i aktivit a zanechal v Plzni jasnou stopu. Letos, deset let poté, si ji město připomene speciálním programem.

Oslavy zahájila 8. března velkolepá open air akce na náměstí Republiky, která nabídla více než čtyřhodinový program se světelnou show, videomappingem i obřími světelnými loutkami. Vyvrcholení oslav se odehraje 12. až 14. září. Na pátek a sobotu je pro veřejnost připravena vzdušná akrobatická hudební komedie v podání španělské skupiny Voalá Station za doprovodu rockového koncertu skupiny Duchamp Pilot, která bude v České republice k vidění poprvé. Neděle bude patřit lokální kulturní scéně, především Divadlu J. K. Tyla. Během roku se v Plzni představí zahraniční i tuzemští umělci, z nichž někteří budou mít se svým vystoupením v České republice premiéru, jako třeba francouzská divadelní společnost Picto Facto a její show Lampadophores.

Co byste poradili Českým Budějovicím pro jejich Evropské hlavní město kultury?

Aby hodně dbali na dialog, aby mysleli hodně na to, co zbude a bude moci dál dlouhodobě pokračovat, aby se nenechali vecpat do podoby pouhé monstrózní show. Roman Černík, iniciátor kandidatury Plzně

Je dobré mít stále na paměti, že tenhle projekt je příležitost něco nového vybudovat a posunout vnímání lidí ve městě, zároveň je ale důležité nezapomínat, že budete ve městě žít i po jeho skončení. Komunita lidí, kteří spolu dokáží fungovat a dlouhodobě se snaží hledat cesty, je za mě důležitější než úspěch nějaké vize, jakkoli bohulibá je. Je zkrátka dobré nemuset se po skončení evropského hlavního města kultury z toho města odstěhovat. Soňa Rychlíková, ředitelka DEPO2015

Radit si netroufám, ale Budějovicím bych přála štědré finanční partnery, pro které bude tento projekt představovat určitou prestiž, otevřenou místní samosprávu, obyvatele, kteří budou na své město a tento titul hrdí, a hodně elánu a zapálenosti všem, kteří se na EHMK budou jakýmkoliv způsobem podílet. Eva Veruňková Košařová, ředitelka festivalu Finále Plzeň

Pracujte s místními, pracujte s nejbližším okolím města, nezapomeňte na svoje sousedy (Rakousko i Bavorsko). Posilujte identitu „Budějičáka“ a vztah místních ke svému městu. Důvěřujte místním spolkům a „neprofesionálnímu umění“, vypište granty a zasypte je penězi, které teď budou k dispozici. Jindřich Jindřich, pořadatel Mezinárodního dixielandového festivalu

KALENDÁŘ AKCÍ PLZEŇ 2025

21.–22. března
BLIK BLIK
10. ročník festivalu světla a umění ve veřejném prostoru

2.–6. května
SLAVNOSTI SVOBODY PLZEŇ
Oslavy 80. výročí osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou

21.–27. června
WALLZ NO.6
Streetartový festival

11.–12. září
KULTURA, KTERÁ TRVÁ!
Mezinárodní konference prezentující nové trendy v kultuře na pozadí projektu Evropské hlavní město kultury

12.–14. září
PLZEŇ V ZÁŘI
Velkolepá akrobatická show Muaré Experience jako vrchol třídenního programu