Sedmdesátá sezona Alšovky i s proměnami autora Vetřelce
Začněme hlavním tahákem letošního roku – myslím, že to bude velký zážitek nejen pro fanoušky hollywoodského monstra. Můžete výstavu představit?
Dílo švýcarského umělce Hanse Ruediho Gigera, malíře, sochaře a návrháře, známého především jako autora uměleckého směru s názvem biomechanický surrealismus, vystavíme v Zámecké galerii na Hluboké od června do listopadu. Výstavu připravujeme s HR Giger Museem ve švýcarském Gruyères, manželkou umělce paní Carmen Maria Giger a sběratelem Marco Witzigem. Výstava „Metamorphoses“ představí Gigerovu tvorbu v co nejširším kontextu. K vidění budou četné kresby, airbrushové obrazy a plastiky. Nebude chybět ani výběr jeho ikonických realizací „Necronomicon“, které uchvátily amerického režiséra Ridleyho Scotta, pro něhož Giger navrhnul ikonického Vetřelce. V roce 1980 za něj dostal Oscara za nejlepší vizuální efekty.
Jaké inspirace na výstavě nazvané „Metamorphoses“ diváci najdou?
HR Giger se narodil jako Hans Ruedi v roce 1940 ve švýcarském Churu do rodiny uznávaného lékárníka. Po dokončení gymnázia začal studovat architekturu a průmyslový design na Zurich School of Applied Arts. Tak, jako byl od útlého mládí fascinován vším okultním, výrazně jej formoval především surrealismus. Inspiraci nacházel zpočátku například v díle Salvadora Dalího, se kterým se osobně setkal v sedmdesátých letech, kdy dostal nabídku ke spolupráci na filmovém zpracování sci-fi „Duna“. Dožil se 74 let a zemřel v roce 2014 v Curychu. Název naší výstavy „Metamorphoses“ (Proměny) reflektuje nejen vlastní umělcovu různorodou tvorbu, ale také jeho kresby, které jako ctitel Franze Kafky vytvořil na základě slavné povídky „Proměna“. HR Giger byl také ctitelem českoněmecké literární scény a vedle Kafky byl fascinován magickým světem Gustava Meyrinka.
Které další výstavy letos plánujete?
Nabídka pro rok 2023 bude opět velmi zajímavá, atraktivní a pestrá. Nyní jsme zahájili hned tři výstavy – Karímy Al-Mukhtarové, Jakuba Matušky aka Maskera a Moniky Žákové. Tito umělci jsou se svými projekty rozděleni do tří sálů Zámecké jízdárny, kde představují svou autentičnost jak v instalaci, v architektuře i v použitých uměleckých technikách, tak i ve způsobu uvažování. V Českých Budějovicích v prostorách Wortnerova domu ukazujeme tvorbu mladého jihočeského malíře Michaela Hona. Pochází z Českých Budějovic a do svého rodiště se vrátil po studiu na brněnských výtvarných školách. Již od studia se věnuje především zkoumání malby jako média a možnostem závěsného obrazu. Další, čím navážeme v prostorách Zámecké jízdárny na Hluboké, bude expozice „Strange Things“,což je výstava, která představí současné umění z ČR, Slovenska, Polska a Německa. Stranou nezůstává ani dění v Mezinárodním muzeu keramiky, kde budou moci návštěvníci zhlédnout tvorbu Ludmily Padrtové a na letní sezonu tam chystáme velkou retrospektivní výstavu Pravoslava Rady, který je nepochybnou ikonou české keramiky.
Alšova jihočeská galerie letos oslaví sedmdesátiny. To je příležitost si připomenout, v čem je tato instituce pro jižní Čechy významná a jedinečná.
AJG jako muzeum umění má v jižních Čechách poměrně výjimečné postavení. Je jediná svého druhu v kraji a její sbírky jsou velmi rozsáhlé – cca dvacet tisíc uměleckých předmětů: obrazů, soch, kreseb, grafických listů, keramiky a porcelánu. Díky tomu patří mezi pět největších uměleckých sbírek v Čechách. Zcela mimořádná je kolekce gotického malířství a sochařství–unikátní sbírka gotického umění je teď v přípravě na novou instalaci, kterou již ale přeneseme z Hluboké do Wortnerova domu v Českých Budějovicích. Nově otevřeno tam bude v březnu 2024. Velmi cennou částí sbírek Alšovky jsou díla holandského a flámského malířství. Výborné zastoupení má u nás meziválečná avantgarda a poválečné české umění.
Oslavy jubilea jsou i příležitostí k různým doprovodným akcím.
Nyní nám Tomáš Cikán, autor zdařilého loga AJG, připravil pro toto výročí drobnou změnu v logotypu, která bude platná pouze pro letošní rok. Zároveň chystáme několik zajímavých přednášek jak k historii AJG, tak samozřejmě v rámci doprovodných programů k jednotlivým výstavám. Taktéž by měl od března pravidelně vycházet podcast „Hluboká“, kde chystáme rozhovory s autory či kurátory, kteří zde představí své projekty.
Jak hodnotíte minulou sezonu? Jste spokojený s návštěvností? Už se vše po covidových letech rozběhlo tak, jak má?
Uplynulé roky byly bohužel poznamenané covidem a státem stanovenými proticovidovými opatřeními, mezi které patřilo i uzavření veškerých kulturních institucí, galerie nevyjímaje. Bylo to pro všechny kulturní aktéry velmi náročné období. Loňský rok už znamenal návrat k normálu, který ale nabouraly ruská agrese na Ukrajině a energetická krize. Přesto byla naše sezona návštěvnicky velmi úspěšná. Ať na Hluboké, či v Českých Budějovicích, nebo Bechyni, všude si návštěvníci našli projekty, které je oslovily. Samozřejmě jsme byli velmi aktivní i na sociálních sítích a mimo jiné jsme získali ocenění za rok 2022 a 2021 v marketingových soutěžích LEMUR či FÉNIX. Pro AJG jsou tato ocenění jedním z nejdůležitějších momentů v rámci jejího marketingového rozvoje, který zároveň přináší i ocenění silné spolupráce s agenturou a také s Jihočeským krajem jako zřizovatelem a podporovatelem marketingových snah svých zřizovaných organizací na poli kultury. Fyzický návštěvník galerie je však pro nás stále klíčový a nenahraditelný. Uplynulé roky nás posunuly v mediální komunikaci a staly se nástrojem, jak mít galerie plné spokojených návštěvníků. Tímto směrem bychom chtěli pokračovat dál.
Loni byla jedním z nejsilnějších magnetů pro návštěvníky výstava děl Theodora Pištěka. Jak jste byli spokojeni se zájem a ohlasem návštěvníků? Reagoval na ni i autor, který zrovna loni oslavil jubileum?
Tvorbu Theodora Pištěka jsme představili tentokrát ve světovém hyperrealistickém kontextu, což tuto výstavu činilo o to významnější, že se na ní objevila jména světových velikánů, jako Gerhard Richter či Jacques Monory, mezi něž Pištěk nepopiratelně patří. Theodor Pištěk se do Alšovy jihočeské galerie vrátil po 29 letech. Jeho tehdejší výstava se zapsala do paměti mnoha návštěvníků skleněnou pyramidou a i loni jsme ji osvěžili něčím zajímavým – raritním vozem Porsche 959. Tato výstava přilákala 16 tisíc diváků. Připravovali jsme ji dlouho a kvůli covidovým omezením nakonec její termín vyšel na právě loňský rok, ovšem díky tomuto posunu jsme mohli připomenout i autorovy významné 90. narozeniny. Nedávno jsem s kolegyní ještě Mistra navštívil, znovu jsme probrali celou výstavu a přivezli jsme mu i vzkazy, které nechali návštěvníci v knize. Musím říct, že byl mimořádně potěšen.
Velkou pozornost poutala také expozice nábytku a dokumentů z firmy Jitona. Naplnila vaše očekávání, případně chystáte něco podobného?
Jitona a její dobový nábytek je fenomén, na který by jižní Čechy měly být hrdé. Jitona byla jedním z největších producentů nábytku v Československu a na rozdíl od jiných výrobců zahrnovala sortiment pro vybavení celého bytu i kanceláře. Na výstavě jsme představili i výjimečné kusy, například experimentální sedací soupravu STYR, která umožňovala s pouhými třemi prvky složit desítky různých variant nábytku. Výstava byla koncipována přímo pro prostory Wortnerova domu a díky projektu z architektonického ateliéru ROHÁČ STRATIL se celý prostor proměnil v designový svět relativně nedávné minulosti. Expozice byla unikátní a v této podobě nepřenosná. Realizační tým doplnila umělkyně Markéta Othová, která velmi citlivým způsobem zpracovala vizuál výstavy. Součástí výstavy byly i ukázky experimentálních návrhů, které se nakonec nedostaly do výroby, stejně jako výběr z bohatého archivu Jitony a originální propagační grafiky. Kurátorem projektu byl Ladislav Jackson, který vedl několik komentovaných prohlídek. Přišli i bývalí zaměstnanci Jitony a další pamětníci, jejichž reakce byly velmi pozitivní. Výstava zaujala i širokou veřejnost, neboť mnoho lidí má ještě doma či na chatách nábytek, který pochází právě z Jitony. Úspěch měly i nápady edukačního oddělení, které připravilo herní koutek, kde si děti mohly zahrát na architekty a pokusit se sestavit z navrženého nábytku například kuchyni do paneláku nebo obývací pokoj.
Chystáte další výstavy zaměřené na design, případně historii jiných slavných jihočeských firem?
Jitona zřejmě nebyl náš poslední projekt, který se týkal designu, ale nejsem si jistý, zda budeme směřovat k další výstavě o některé z jihočeských firem. Nyní již delší čas řešíme, že bychom velmi rádi v Českých Budějovicích představili projekt „Brejle a okuliare / Design brýlí v Československu 1918–1993“. Ale ještě nepadlo definitivní rozhodnutí.
Co vám loni udělalo největší radost a nač se nejvíc těšíte letos?
Největší radost byla skutečnost, že jsme celý rok mohli nerušeně pracovat bez jakýchkoli zásahů způsobených covidem – a že návštěvníci maximálně využili šance vidět naše výstavy. Letos pevně věřím, že jim hlavní sezona znovu udělá radost a výstavní projekty přinesou to, co od nich očekáváme.
Bohužel nastala doba drahých energií, která přinesla další nároky na úspornost. Jak se to u vás projevilo?
Samozřejmě že AJG šetří, tak jako každý jiný. Musím říct, že i když máme většinou objekty, které jsou naprosto energeticky nevhodné, tak se podařilo výrazně uspořit. Zároveň jsme upravili otevírací doby, zejména mimo sezonu, a taktéž se snížil i počet zaměstnanců.
Jaké další plány máte v Bechyni – a funguje zatím tak, jak jste si představovali?
Bechyňská pobočka nám dělá radost. Nechtěli jsme ji mít primárně jenom na keramiku a toho se držíme. Takže vedle keramických výstav tam představujeme i autory, kteří pracují s jinou materií. Nyní nás tam čeká Ludmila Padrtová a následně velikán české keramiky Pravoslav Rada. Závěrem roku pak současná malba od Karolíny Šrámkové.
Jak pokročila příprava stavby nové budovy AJG v Českých Budějovicích?
Zatím je vše otevřené. Architektonická úprava Senovážného náměstí má již svoji podobu a ta nám stanovila místo, kde by nová budova AJG mohla stát. Pokud se tento vítězný návrh promítne v územním plánu Českých Budějovic, tak můžeme ve spolupráci s Jihočeským krajem vyhlásit architektonickou soutěž na podobu nové budovy AJG. Pevně věříme, že se k tomuto kroku během roku 2023 dostaneme a opět se výrazně posuneme k realizaci. Pro České Budějovice i jižní Čechy obecně je to mimořádná příležitost pro následující desetiletí.
... CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR
Předplatné můžete zakoupit na send.cz