Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Staráme se o národní poklady

Rok plný omezení využila Alšova jihočeská galerie k tomu, aby našla nové cesty, jak oslovit a potěšit milovníky umění. Mluví o nich vedoucí oddělení prezentace sbírek a kurátor sbírky grafiky a fotografie Miroslav Růžička a kurátorka sbírky obrazů Dita Pfeferová.
Alena Binterová, Foto: Milan Havlík
21. Duben 2021 - 12:57

Co se děje za zdmi galerie, která musí být pro veřejnost kvůli covidovým opatřením uzavřená?

MR: Využili jsme to jako příležitost k práci, kterou obvykle není možné systematicky udělat za běžného provozu galerie, kdy průběžně připravujeme výstavy, řešíme zápůjčky výtvarných děl apod. Alšova jihočeská galerie má část svých sbírek online v ProMusu, ale ucelený pohled na sbírku tam není. Samozřejmě poskytuje informace badatelům a studentům, seznam sbírkových předmětů si nyní mohou odborníci prohlédnout kompletně v systému MUSEION, ale laické veřejnosti takový souhrnný přehled zatím dostupný není. Což je velká škoda, protože na sbírky AJG mohou být Jihočeši velmi hrdí. Teď se nám to postupně daří napravovat a mimo náš web je v přípravě také krajský web, kde budou online sbírky krajských muzeí a galerie. Těšíme se, až si tedy nejen na našem webu budou moci lidé prohlížet, jaké významné exponáty spravujeme.

Co taková práce obnáší?

MR: Především digitalizaci, kterou využíváme i ke kontrole artefaktů a zpřesnění jejich evidence. Celou sbírku grafiky už jsme měli digitalizovanou, ale na obrazy se dostalo až nyní. Využili jsme omezení, která tato doba přinesla, protože na takovouto systematickou práci bychom pravděpodobně nikdy neměli tolik času a klidu. Na necelé tři týdny jsme měli pronajatý velkoformátový skener, který jsme si mohli rozložit na Hluboké ve stálé expozici – jinam bychom se s tím ani nevešli. Každý den jsme dvanáct hodin skenovali plátna do velikosti 90 x 150 centimetrů – celkem jsme stihli 1277 obrazů čili všechny, které do tohoto rozměru ve sbírce jsou. Museli jsme je předtím vyndat z rámů, a tak jsme je ještě přeměřili a využili této situace k revizi jejich stavu. Samozřejmě máme i větší plátna, ale ta už bude nutné postupně přefotit, protože větší skener už mají jen v Ostravě a ten je nepřenosný. V principu je ale skenování obrazů lepší než fotografování, protože skener odstíní okolní světlo a díky tomu zachytí přesně barevnost díla. Výsledný snímek má vysokou kvalitu pro tisk i pro odborné účely.

To musel být zážitek jako z jiného světa – třináct set cenných obrazů brát do ruky jeden po druhém. Jste kurátorkou sbírky obrazů, užila jste si to?

DP: Pro mě to bylo úplně geniální. V Alšově jihočeské galerii pracuji čtyři roky. Na začátku jsem samozřejmě sbírku obrazů přebírala při revizi, takže jsem o ní měla povědomí. Ale teď se naskytla šance vzít každý obraz do ruky, vyjmout ho z rámu, chvíli se na něj dívat a pak ho ještě ho vidět ve zvětšené formě ve skeneru. A to i díla ne tak známá, která jsme zatím nepůjčovali na výstavu, byť jsou velmi půvabná. Jsem moc ráda, že díky tomu teď vidím kolekci jinak než dosud, protože tyto zážitky mi neuvěřitelně pomohly ji vstřebat. 

Říkáte, že Jihočeši mohou být na umění, které je uloženo v Alšově jihočeské galerii, hrdí. Máme zde něco zvláštního?

DP: Sbírky Alšovky jsou velmi rozsáhlé, čítají asi dvacet tisíc uměleckých předmětů: obrazů, soch, kreseb, grafických listů, keramiky a porcelánu. Díky tomu patří mezi šest největších uměleckých sbírek v Čechách. Zcela mimořádná je kolekce gotického malířství a sochařství, cenná jsou díla holandského a flámského malířství. Výborné zastoupení má u nás meziválečná avantgarda a poválečné české umění. Mnoho zásadních výstav by se bez našich akvizic neobešlo. Opravdu tady přechováváme národní poklady. Poděkovat za to musíme například kurátorce Věře Linhartové a někdejšímu řediteli Bohumilu Houdkovi. V 60. letech minulého století se zasloužili o vytvoření hodnotné sbírky moderního umění, jejímž základem jsou skvosty meziválečné avantgardy a českého poválečného umění. Obdivujeme, jak byli prozřetelní a schopní tato díla získat. V přírůstkových knihách krásně vidíme, kolik za ně tehdy zaplatili a jakou mají pojistnou hodnotu nyní. Ten kontrast je opravdu fascinující.

MR: Všichni kurátoři se nějak otiskli do sbírek AJG a vytvořili kostru, na které můžeme stavět. Zanechali nám odkaz, za který jsme velmi vděční. Snažíme se jej opečovávat a vylepšovat – díky jejich skvělé práci je pro nás teď snazší vyplňovat mezery a hledat, která období by bylo vhodné doplnit nebo jak posílit zastoupení konkrétních autorů. Každý kurátor měl a má osobitý styl práce, každý na umění nahlížel jinak. Proto je tak důležité, že jsme teď jednou provždy sjednotili data a zjednodušili pohled na celou šíři sbírek AJG. (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Jarní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz