Stromy v AJG: Symbol života i naděje na přežití

Do historické budovy v hlubockém zámeckém parku, v němž roste spousta letitých stromů se silnými příběhy, vstoupilo začátkem června ve velkém stylu téma, jež je tomuto prostředí velmi blízké a navíc osloví každého člověka. Nová výstava se jmenuje Belvedere na Hluboké – Let It GROW Again! a zabývá se stromy z různých úhlů pohledu. Vnímá je ze tří hledisek: jako symbol v náboženství, v antice a v mytologii, dále jako estetický objekt, který stojí za zobrazení, a také jako prostředek k vyjádření společenských a ekologických problémů.

Výstava v Zámecké jízdárně navazuje na velkou prezentaci, která se pod názvem GROW odehrála ve vídeňské galerii Belvedere od září 2022 do ledna 2023. „Jsme moc rádi, že jsme tímto získali silného zahraničního partnera, díky němuž můžeme dál růst. Belvedere je jedno z největších muzeí v Evropě a současná výstava je vyústěním toho, na čem jsme pracovali posledních deset let s cílem stát se plnohodnotným partnerem zahraničních institucí. Zúročily se naše kontakty se soukromými i státními muzei napříč Evropou a naše zkušenosti se zápůjčkami vzácných děl. Díky tomu zaznamenáváme rostoucí návštěvnost. Významnou roli u této výstavy sehrál působivý prostor Zámecké jízdárny, který je pro tuto výstavu jako stvořený. Když jsem tam paní generální ředitelku Belvederu provedl loňskými jarními výstavami, byla nadšená,“ shrnul ředitel AJG Aleš Seifert.

Spolupráce s vídeňskou galerií se začala rozvíjet zhruba před rokem a půl. Kurátorem projektu je renomovaný teoretik umění a kunsthistorik Miroslav Haľák, který v Belvederu pracuje od roku 2017 a připravoval tam i výstavu GROW. Téma je ovšem natolik široké, že kolekce na Hluboké je hodně odlišná od té, již viděli návštěvníci ve Vídni. Zápůjčky pocházejí jak z dalších vídeňských galerií a muzeí, jako jsou Albertina, Leopold Museum, Kunsthistorisches Museum aj., tak i ze soukromých sbírek, třeba ze Salcburku nebo Drážďan. Navíc současní autoři vytvořili díla i přímo na míru hlubocké jízdárně: uvidíme například 16 metrů vysokou instalaci ze smrkových klád od Rakušana Johanna Feilachera a také stromové bytosti od výtvarnice a pedagožky z Vídně Elisabeth von Samsonow. Celkem je na ploše 2600 metrů čtverečních rozmístěno přes 160 děl od více než 120 autorů.

Díky tomu se podařilo vytvořit jedinečnou symbiózu umění a přírody, která ukazuje strom a jeho podoby v mistrovských dílech od 15. století po současnost. Kurátor Haľák zdůraznil, že záměr výstavy byl větší než pouze seskupit artefakty zobrazující stromy. Cílem je hlavně upozornit na symboliku a množství různých variant tohoto velkého tématu. „Strom, jako málokterý jiný přírodní element, byl a stále zůstává mimořádným motivem v dějinách umění. Podněcuje naši fantazii a zároveň je i nenahraditelným zdrojem obživy a materiálu. Od nejstarších jeskynních maleb zobrazujících již neexistující faunu a flóru až po současné umělecké zpracování environmentálních témat – vždy nás provázejí otázky po původu toho, co nazýváme přírodou a bytím, ale také obavy o udržitelnost života, jak jej známe,“ vysvětlil.

Strom je lidem v mnoha ohledech podobný, proto se k němu dokáží snadno vztahovat a souznít s ním. Často na něj přenášejí lidské vlastnosti, pocity i pohnutky či k němu připodobňují sami sebe. Děje se tak i v obrazech, kresbách, grafikách, fotografiích, sochách či v architektuře. A je rozdíl, zda chce autor vyjádřit obraz věčného života v bezstarostnosti, rodokmen své rodiny, nebo apel na nutné přehodnocení našeho ekologického chování. V umění je ukotvena celá historie vztahu člověka ke stromu, který dává nejen impulzy k symbolickému výkladu přírody, ale také inspiraci ke vzniku nových forem.

K nejstarším exponátům na výstavě v AJG patří středověké postní plátno z období kolem roku 1440, na němž je vyobrazeno stvoření světa, člověka a jeho vyhnání z ráje. Právě zde je strom symbolem, který odkazuje na boží zákaz. Dále návštěvníci uvidí řadu variant toho, jak strom coby estetický objekt zobrazovali renesanční, barokní, impresionističtí až moderní malíři a sochaři. Velmi cenný je obraz s názvem Sancho Panza odpočívající pod stromem, který namaloval Honoré Daumier, významný představitel francouzské malby druhé poloviny 19. století. Návštěvníci najdou v galerii krásné přírodní motivy, jež zdobí krajiny i zahrady, ale také abstraktní zobrazení stromů. Ve finále chce výstava přispět k pochopení vztahu mezi uměním a ekologií, což je důležité pro zachování přírodních a kulturních hodnot ve společnosti. Strom je zdrojem naděje a zachráncem před klimatickou krizí: ze symbolu života se tak stává poselstvím přežití.

Výstava je otevřena až do 10. listopadu 2024 denně od 9 do 18 hodin. Vyšla k ní také výpravná česko-anglická publikace, která na téměř pěti stech stranách shrnuje výzkum devíti autorů zkoumajících téma stromu z různých aspektů a může sloužit i jako učebnice pro studenty dějin umění. Chystá se bohatý doprovodný program včetně komentovaných prohlídek – kurátor Miroslav Haľák bude zájemce výstavou provádět v sobotu 13. července. Nebudou chybět přednášky a workshopy věnované aktuálním tématům, jako jsou změna klimatu, udržitelný způsob života a další otázky související s ekologií, estetikou či politikou.

DOMOV MADON

Proslulá kolekce gotického umění z jižních Čech a Šumavy, která bývala dlouhá léta vystavena na Hluboké, získala od května zázemí ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Nová stálá expozice vytvořená ze sbírek AJG, jejímiž kurátory jsou Dita Pfeferová, Miroslav Růžička a Hynek Látal, dostala název Chrámem, kruhem, strání. Propojila výběr sbírkových předmětů z různých uměleckých období: od středověku přes avantgardu a poválečné umění až ke krajině jižních Čech.

„Alšovka“ je známá bohatými sbírkami, v nichž má i rozsáhlou a velmi cennou kolekci gotického umění z jižních Čech a Šumavy. Dříve ji návštěvníci jednoduše označovali slovem „Madony“. Výběr středověkého umění je nyní umístěný v prvním podzemním podlaží, jehož atmosféra pomyslně navrací artefakty do jejich původního sakrálního prostředí. Při vstupu se člověku až zatají dech, neboť sál působí útulně až intimně. Je naplněný pokorou k těmto líbezným světicím i svědkům dávných časů, které naši předkové uctívali jako své ochránce – tato energie v nich zůstala a nadále se sčítá. Vzácné setkání s něčím, co nás přesahuje, vybízí ke zklidnění a přináší naději. Mezi vystavenými díly jsou například Madona z Rudolfova, Oplakávání Krista z Korkusovy Hutě, Poslední soud z Rožmberka, Madona z kostela Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích, Pieta z Všeměřic, Světice z Dolní Vltavice či práce Mistra Třeboňského oltáře. Regionální kontext doplňují dobové snímky z českokrumlovského Musea Fotoateliér Seidel, které v tajemně tmavém prostoru osvětlují stěny a podlahu. „Sbírka středověkého umění Alšovy jihočeské galerie obsahuje více než 130 sochařských a přes 30 malířských děl, přičemž v současné stálé expozici může být prezentováno jen přibližně 30 objektů. Prostor je nyní menší, než byl na Hluboké, ale umožňuje nám kvalitnější a srozumitelnější prezentaci. Výběr jsme udělali pečlivě tak, aby se návštěvníci mohli seznámit s většinou nejvýznamnějších památek. Je tam i řada čerstvě restaurovaných věcí a máme v plánu expozici průběžně obměňovat,“ vysvětlil ředitel AJG Aleš Seifert. Velkým úspěchem je, že toto téma zařadilo Wortnerův dům do projektu Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy, který vzniká ve spolupráci s českými a rakouskými partnery.

CHITTUSSI, LHOTÁK A DALŠÍ

Další poklady ze sbírek AJG zaplnily první nadzemní podlaží Wortnerova domu. Jsou to díla meziválečné avantgardy a českého poválečného umění a rovněž umění spjatého s jižními Čechami. Návštěvníci uvidí práce slavných autorů, jako jsou Václav Boštík, Zdeněk Sýkora, Alois Kalvoda, Antonín Chittussi, Kamil Lhoták, Jan Zrzavý, Karel Valter či Jiří Kolář. „Celkový výběr děl sleduje poetickou a meditativní linii a přítomností jisté spirituality navazuje na instalaci středověkého umění,“ vysvětlují kurátoři. Krajiny mají atmosféru lokalit, ze kterých středověká díla pocházejí; abstraktní kompozice se vztahují k duchovnu a spiritualitě obecně. Nechybějí ani díla nesoucí křesťanskou symboliku kříže nebo kruhu. Součástí nové expozice je i „grafický kabinet“, který umožňuje vystavit více kreseb a grafik, než bývá obvyklé – „Alšovka“ má i v tomto ohledu co nabídnout. Nyní vznikla příležitost pravidelně je obměňovat za dodržení výstavních podmínek pro křehké práce na papíře.

Sezonní výstavy dostaly místo o patro výš, kde se až do 22. září představuje fotograf Čeněk Folk. Přináší do domu téma pomíjivosti. V letech 2015 a 2023 pobýval v přistěhovalecké čtvrti na okraji Lisabonu, kterou poprvé navštívil v době, kdy pomalu začínal proces její řízené demolice. Během následujících let zmizela z mapy a její obyvatelé byli nuceni odejít. Spolu s prostými domy a úzkými uličkami tak zanikla i navzájem úzce propojená komunita lidí, kteří zde často žili desítky let. Kolekce má název Ztracená rodina a je zprávou o prostředí, které navzdory své vyloučenosti vytvářelo po desítky let domovy dnes již neexistující komunitě. „Kvůli výstavě ve Wortnerově domě autor navštívil trosky čtvrti, aby v nich pátral po zaniklém světě, který měl zmizet z očí bílých Evropanů,“ upřesnil kurátor Jiří Ptáček. Díky kombinaci fotografie a videa si divák poskládá působivý obraz tohoto prostředí a jeho proměny.

Ožívají i další části Wortnerova domu, především malebný dvorek a terasa, odkud je málo známý pohled na Černou věž. Oba prostory budou sloužit pro prezentování děl vhodných do exteriéru i jako relaxační zóna. „Taková zóna zatím ve Wortnerově domě chyběla, ale ze současných městských galerií a muzeí víme, že je nezbytným elementem pro dokončení vizuálního zážitku a dnes již běžnou součástí galerijních a muzejních budov,“ vysvětlili kurátoři Dita Pfeferová a Miroslav Růžička. I proto ke spolupráci oslovili Richarda Loskota, který se věnuje výstavní architektuře a zkulturňování veřejného prostoru se zájmem o kvalitu životního prostředí.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz