Tady je zima krásná

Mezi lidmi

Vánoční kouzlo na zámku Blatná

Ke svátečnímu období se přijďte naladit na vánoční trhy v atraktivním prostředí zámku Blatná. Počínaje koncem listopadu až do 17. prosince se trhy konají každou sobotu a neděli vždy po celý den od 10 do 17 hodin. Připraveny jsou čtyři víkendy plné vánoční nálady i tradičních pochutin. Na trzích nebudou chybět ručně vyráběné výrobky. Myslelo se samozřejmě i na děti, ty si mohou vyzkoušet vánoční tvoření, aby si pak domů odnesly vlastní výtvory. Za zmínku stojí i speciální prohlídky zámku, při nichž se můžete projít nazdobenými komnatami a užít si zdejší tematicky laděné výklady. „Zámek Blatná je kouzelnou kulisou pro vaše zimní dobrodružství. Můžete zde dokonce i bruslit! Naše kluziště je navrženo tak, aby co nejméně zatěžovalo životní prostředí, je totiž vyrobeno speciální ekologickou technologií švýcarské značky Glice. Povrch se chová jako skutečný led, má zanedbatelnou spotřebu vody a nulovou potřebu dodávky energie. Bruslení je možné v jakýchkoliv podmínkách, mrazivé počasí tak není nutností,“ informovala za pořadatele Ivana Kurzová ze zámku Blatná.
 

Trhy poprvé na zámku Třeboň

Letošní novinkou jsou Adventní trhy na velkém nádvoří zámku Třeboň. Konají se zde vůbec poprvé, konkrétně ve dnech 16. a 17. prosince vždy od 10 do 16 hodin. V doprovodném programu vás zaujmou unikátní zámecké zhruba půlhodinové prohlídky pro děti s názvem Na vánoční návštěvě u paní kněžny či Šermířská pohádka ve Schwarzenberském sále. „V zámecké galerii pořádáme výstavu s názvem Skleněné Vánoce, v neděli pak zpívání u jesliček a ve Schwarzenberském sále nakonec i Adventní koncert,“ doplnila kastelánka Státního zámku Třeboň Erika Suchanová.

Černá kuchyně i zvěřinec v Jindřichově Hradci

Trojici pohádkových vánočních míst jižních Čech doplňuje Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec. Zdejší Adventní dny mají naopak velkou tradici. Na druhém a třetím nádvoří zámku najdete ve dnech 9. a 10. prosince od 10 do 17 hodin tržiště s originálním zbožím, dokonce i malý zvěřinec. Můžete se podívat na výrobu vánočních ozdob z přírodních materiálů. V provozu opět bude pět set let stará černá kuchyně, své dovednosti zde předvedou umělečtí řezbáři, kovář, hrnčíři a pletař košíků. Akci doplní i řada uměleckých představení.

V přírodě a z nadhledu

Pokud vás lákají spíše výlety mimo města, zveme vás na rozhledny – a sice takové, které turisté zatím masově nevyhledávají. Jedna z nich stojí na svém místě již dlouhá léta, dvě další byly postaveny poměrně nedávno. Pro všechny tři ale platí, že jsou otevřené a připravené na návštěvníky i v zimním období.

Rozhledna Libín

Libín poskytuje nádherný výhled z nejvyšší hory šumavského podhůří. Z vrcholu věže dohlédnete na Prachatice, Helfenburg, Písek, Mehelník, jadernou elektrárnu Temelín, Hlubokou nad Vltavou, Boubín, Javorník a za dobré viditelnosti i Alpy.

O postavení rozhledny se zasloužil Šumavský klub turistů. Rozhodnutí o stavbě bylo dáno usnesením první výroční schůze klubu v lednu 1881 a po dvou letech byla rozhledna slavnostně otevřena. Po období provozu dostal v roce 1935 rozhlednu do správy Klub československých turistů, který uvažoval o zastřešení vyhlídkové terasy; z toho ale kvůli druhé světové válce bohužel sešlo. Během války i v padesátých letech minulého století rozhledna sloužila k vojenským účelům. Opravy se dočkala až v roce 1994. Před šestnácti lety nechalo město Prachatice jako vlastník objektu umístit na rozhlednu panoramatické výhledy, které návštěvníkům nabízejí pohledy do všech světových stran i s popisky. Rozhledna se nezamyká, je celoročně přístupná.

Táborská Hýlačka

Hýlačka je kopec přibližně tři kilometry jihozápadně od Tábora. Na jeho vrcholu se v letech 1920 až 2012 nacházela dřevěná rozhledna, která byla nejstarší rozhlednou v České republice. Před jedenácti lety ji bohužel postihl požár a zůstalo jen spáleniště.

Rozhledna Hýlačka byla postavena táborskými turisty v prvních letech po vzniku samostatné republiky. Byla navržena jako husitská hláska – dřevěná a krytá šindelem. Na slavnostním otevření v roce 1920 byla pojmenována rozhlednou Svobody. Po skončení německé okupace a po opravě a znovuotevření sloužila veřejnosti v letech 1946 až 1967, po revoluci se vrátila do majetku Klubu českých turistů. Od roku 1991 byla věž rozhledny Hýlačka opět vyhledávaným cílem výletníků. V říjnu 1995 ji prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky za kulturní památku. 

Na Nový rok 2012 rozhledna vyhořela a následně musela být část její konstrukce stržena, protože hrozilo zřícení stavby. Jen o několik dní později zahájil Klub českých turistů sbírku na výstavbu nového objektu, v tomtéž roce se také uskutečnila architektonická soutěž na novou podobu stavby. Nakonec byl upřednostněn projekt moderní vzdušné ocelové konstrukce. Nová Hýlačka byla slavnostně otevřena v roce 2015. Vzhůru do výšky pětadvaceti metrů na její vyhlídkový ochoz vede 136 schodů. Pohled dolů pro vás objeví město Tábor a jeho okolí. Hýlačka je od prosince do března otevřena denně od 9 do 16 hodin, vstup je přes bezobslužný turniket.

Hradišťský vrch u Kaplice

Osmadvacetimetrová dřevěná rozhledna s točitým schodištěm vyrostla v roce 2018 na vrcholu Hradišťského vrchu u Kaplice na Českokrumlovsku v místě bývalého keltského opevnění. Rozhledna stojí ve výšce 780 metrů nad mořem, její půdorys odkazuje na tvar pětilisté růže ve znaku šlechtického rodu Rožmberků. Dřevěnou nosnou konstrukci doplňují ocelové vazníky, oplášťování je z modřínového dřeva. Schodiště i ochoz fakticky visí ve vzduchu, zavěšeny na ocelových táhlech.

Z vyhlídky jsou za dobrého počasí dobře viditelné Alpy, směrem k Lipnu Plechý, Vítkův kámen, Kleť a směrem do vnitrozemí Budějovická kotlina, Novohradské hory a Soběnovská vrchovina. Dle sdělení Kulturního a informačního centra Kaplice je rozhledna přístupná po celou zimu.

Tajemná a starobylá místa

Západní Čechy v naší pozvánce zastupují dvě místa s dlouholetou historií, následující z nich je dokonce i v dnešních časech opředeno nemalou porcí tajemna. Zimní podmínky mohou tuto náladu jen umocnit.

Dívčí tvář na velhartickém kostele

Stranou od obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, v polích u lesa obklopuje kostel sv. Maří Magdaleny ze 14. století malý hřbitov. Vypadá nenápadně a na první pohled na něm není nic výjimečného. Je to ale místo, kterým se prý nechal inspirovat Karel Jaromír Erben při tvorbě své balady Svatební košile, v níž rouhající se nevěstu navštíví její zemřelý ženich. Velhartický hřbitov má jednu zvláštnost. Ze zděného štítu jeho kostela již odedávna shlíží na příchozí několik tmavých skvrn, které při pozornějším pohledu nápadně připomínají dívčí tvář se složenýma rukama. Skvrny prý na chvíli zmizí, když štít dostane novou omítku či nátěr, ale pak se znovu objeví. Zvláštní šumavský hřbitůvek za návštěvu v tomto ročním období jistě stojí, protože podle místních obyvatel je tvář ve štítu kostela lépe patrná ve vlhkém a chladnějším počasí.

Prastará rotunda ve Starém Plzenci

Je zřejmě nejstarší celistvě dochovanou církevní památkou na území naší republiky. Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci vznikla ve slovanském hradišti nad řekou Úslavou zřejmě v druhé polovině desátého století, a to v místech, kde stával knížecí hrad. Na toto období raného středověku je zaměřena zdejší zhruba čtyřkilometrová naučná stezka s názvem Stará Plzeň a kupci, která vznikla před deseti lety a k rotundě vede. Turista se zde prostřednictvím třinácti informačních tabulí seznámí s historií hradiště Hůrka i celé staroplzeňské aglomerace.

Město Starý Plzenec zde pro návštěvníky provozuje celoročně Centrum služeb pro turisty, s bezbariérovým přístupem a expoziční místností. Centrum se nachází pod hradem Radyně, během zimy je pro veřejnost otevřené denně od 9 do 16 hodin. Získáte zde vedle jiného také informace o historii hradu Radyně i ke všem naučným stezkám v okolí.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ZIMNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz