Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

V Kanadě jsme se mohli cítit jako hvězdy, říká bubeník kapely Pilot Season

Pro jihočeskou pop-punkovou kapelu Pilot Season byl uplynulý rok skvělým obdobím. Zářijové turné v Kanadě je jednou z věcí, která by tomuto pětičlennému uskupení mohla pomoci v cestě na hudební výsluní. Třiadvacetiletý Otomar Novotný, bubeník kapely, se hudbě věnuje prakticky od dětství. Kromě sezení za bicími je také členem operního souboru Jihočeského divadla. Jak vnímá koncerty v zámoří on? A co s kolegy z kapely plánují v tomto roce? Je snem „mladých“ hudebníků vyprodávat haly?
David Nebor
09. Únor 2017 - 10:12

Říká se, že bubeníci přitahují nejvíce fanynek. Je to pravda?

Já sedím vzadu za bubny, tak fanynky moc nevidím. (smích) Nevím, možná na tom, že obecně hudebníci jsou atraktivní, trocha pravdy je. A pokud to tak je, asi není potřeba si na to stěžovat, nebo se za to dokonce stydět.

Jak bys čtenářům co nejjednodušeji charakterizoval kapelu Pilot Season?

Jsme parta pěti mladých kamarádů z jihu Čech, kteří se snaží dělat hudbu. A snaží se ji dělat po svém a pořádně.

Vy jste ale dříve působili pod jiným názvem…

Přesně tak. Od roku 2010 fungovala kapela s názvem Another Fake Heroes (AFH). V ní jsem nebyl původním členem, bubeníka jsem zde vystřídal až průběhu její existence.

A co vás vedlo k tomu se přejmenovat?

V zimě roku 2015 jsme nahrávali EP. Po poslechu pěti nahraných písní jsme si uvědomili, že zní jinak než naše dosavadní tvorba.  Dalším důvodem bylo, že AFH byli moc velcí pankáči.

Jak to myslíš?

Brali jsme hudbu jako párty, spíše než vážně. To se pak odráželo i v tom, jak nás vnímali pořadatelé akcí, na kterých jsme hráli. Některým se nechtělo plnit naše požadavky. Jednou se nám stalo, že jsme jeli někam hrát, cesta nás stála dva tisíce a pořadatel nás vyplatil pětistovkou.

Takže v čem byla ta změna, kromě přejmenování?

Chtěli jsme prostě začít znova. Nejen to brát víc vážně, ale trochu se vysvobodit z žánrové škatulky easycoru. Naše tvorba je teď žánrově svobodnější a rozmanitější. Nemám moc rád tohle řazení do určitého žánru, ale kdybych měl naši současnou tvorbu nějak pojmenovat, je to jakýsi new-wave pop-punk.

Asi vám to prospělo, protože od tohoto momentu míříte stále výš. Nejprve jsem vás zaznamenal v pořadu Drive na televizi Óčko…

Ano, ten pořad moderuje Aneta Galisová, naše kamarádka. Drive si zve spíše kapely z klubové scény než ty mainstreamové. A oslovili i nás. Momentálně je v jednání také naše návštěva dalšího pořadu na Óčku. Ten je vysílaný živě a v čase, kdy televizi sleduje více diváků.

Jak jste se dostali k příležitosti zahrát si na festivalu Envol et Macadam v Québeku v Kanadě?

Přihlásili jsme se do soutěže vypsané pořadateli festivalu. V předchozích letech na základě stejné soutěže na něm hráli i naši kamarádi z kapel Criminal Collection a Skywalker. Tak jsme si řekli, že to zkusíme taky.

Co to bylo za soutěž?

Měla pro festival vybrat vyhovující kapely z různých oblastí světa, z nichž jedna byla Česká republika plus Slovensko. V semifinále nám dali fanoušci na internetu dostatek hlasů a my postoupili do finále. To bylo ve formě koncertu. Zde hlasovali jak diváci, tak odborná porota hodnotící podle kritérií, jako dodržování vymezeného času nebo komunikace s publikem. Vyšlo to a my letěli do Kanady.

Prosím, přibliž čtenářům zmiňovaný festival.

Je to jeden z těch největších v Kanadě. Trvá asi tři dny, pódia jsou rozmístěna po městě a žije jím prakticky celé Québec City.

A vy jste hráli na jakém pódiu?

Jeden ze tří koncertů jsme odehráli na tom největším. Vystupovali jsme na něm jako jediní z výherců soutěže. Když jsme na to místo přišli, zrovna si zde připravovala aparaturu kapela Bad Religion, pop-punková legenda. Bylo krásné si uvědomit, že budeme hrát na stejném pódiu jako oni.

Tak to jste museli být nervózní…

To je pravda. Pod pódiem se shromáždilo mnohem větší publikum, než pro které jsme běžně hráli. Ale když jsme viděli, že lidé neodcházejí, ale naopak přibývají, byli jsme si jistí, že je to baví. Nervozita tedy opadla a my si to nesmírně užili.

Připadali jste si jako hvězdy?

Jako hvězdy jsme se cítili v přístupu pořadatelů k nám. Byli jsme ubytováni v hotelu Delta, v jednom z největších v Québeku. Bylo o nás skutečně skvěle postaráno. Zvukový technik mě vzal do kamionového přívěsu, kde stálo hodně bicích souprav, jedna kvalitnější než druhá. A já si mohl vybrat, na jakou chci hrát. I ostatním klukům z kapely poskytli prvotřídní aparaturu. V tomto ohledu jsme si připadali jako jedna z těch velkých kapel, která někam přiletěla koncertovat.

Bylo Québec City vaší jedinou zastávkou?

Zdaleka ne. Všichni jsme letěli za oceán poprvé, tak jsme si to chtěli pořádně užít. Měli jsme domluvené koncerty na klubové úrovni ještě v Montrealu a Windsoru. Taky jsme navštívili Toronto, Niagarské vodopády a v USA New York a Boston. Snažili jsme se ta místa co nejvíce projít a poznat. Telefon mi nakonec ukázal 130 nachozených kilometrů.

A navázali jste na svých cestách a skrze koncerty i nějaké zajímavé kontakty?

V Montrealu jsme poznali člověka, u kterého nahrávají písničky výborné pop-punkové kapely. A v Québecu jsme se zase spřátelili s výhercem stejné soutěže z Číny. Kluci z kapely nám později poslali nahrávku z jednoho čínského rádia, kde nechali zahrát náš song. To, že nás hrají tak daleko, bylo neuvěřitelné. Ve vzduchu visí i možnost, že bychom s nimi uspořádali společné turné po Číně.

Po tak skvělém roce nejspíše nebude chtít kapela Pilot Season „usnout na vavřínech“. Co máte v plánu?

Vážně uvažujeme o evropském turné, které by zahrnovalo návštěvu Itálie, Švýcarska, Francie, Belgie a Nizozemska. Naši hudbu chceme vyvážet také proto, že texty máme výhradně v angličtině. Nedávno jsme zveřejnili singl Grinding Teeth společně s videem složeným ze záběrů pořízených v Kanadě a USA. A v průběhu roku bychom určitě chtěli vydat album.

Kdy přesně?

To nevíme. Nahrávání desky je během na dlouhou trať. Chceme, aby to bylo dlouhohrající album, aby obsahovalo alespoň deset písní. Každou nahrávku je potřeba nechat uležet a až s odstupem času posoudit, jestli vyhovuje. Popřípadě skladbu upravit a nahrát znovu. Podle nás to není o tom zavřít se na týden do studia a nahrát album, ze kterého se lidé zblázní.

Je vaším snem vyprodat halu?

Odpovím otázkou: Snem jakého hudebníka tohle není?

A přál by sis, aby tě hudba v budoucnu živila?

Mým cílem je věnovat se pouze hudbě. A čím více peněz vám vydělá, tím lépe pokrývá náklady a vy jste schopni dělat ji naplno.  K tomuto stavu ale vede dlouhá cesta plná píle a my jsme si toho s kluky vědomi.

Jak jste reagovali, když byla kapela Pilot Season nominována v anketě Český slavík v kategorii „hvězda internetu“?

V první řadě je třeba říct, že jsme se nijak nezasadili o to, abychom se v nominaci objevili. Prostě nám to lidé z ankety oznámili jako hotovou věc. Nikde jsme si tím reklamu nedělali. Nechceme se hlásit k projektům, které dávají prostor k úspěchu jistým interpretům.

Vzhledem k tomu, že jsi členem operního souboru v Jihočeském divadle, nepřemýšlel jsi někdy o pěvecké sólové kariéře?

Procházel jsem jednou obdobím, kdy jsem si uvědomoval, jak moc mě divadlo baví. Později jsem ale zjistil, že je mi bližší trochu jiné pojetí hudby. Momentálně se tedy snažím být stoprocentním článkem kapely.

Ale určitě si rád zazpíváš i mimo divadlo.

Doma si sám pro sebe nahrávám nějaké věci. Ty ale kromě mě slyšel jen náš pes.