Výstava roku: Ruská avantgarda

Za tímto uměním jezdí fanoušci do světových metropolí. My ho tu máme až do prvního srpna. Ale ani o den déle. Expozici nazvanou „Malevič – Rodčenko – Kandinskij a ruská avantgarda“ lze označit za „výstavu roku“. Ruské galerie totiž půjčují celé kolekce obrazů jen výjimečně: tato putovala do Evropy jen jednou! Před pěti lety, kdy bylo muzeum v Jekatěrinburgu v rekonstrukci, zamířila do Budapešti. Jihočeši o zapůjčení těchto pláten, která reprezentují všechny tendence vysoce ceněné ruské avantgardy, vyjednávali více než tři roky. Těsně před vydáním vývozního povolení se však v loňském roce celý svět zastavil kvůli onemocnění covidu-19. Jekatěrinburg leží ve Sverdlovské oblasti, která je partnerem Jihočeského kraje, díky navázaným osobním kontaktům tedy jiskřička naděje nepohasla. Bylo však třeba prokázat až nevídanou trpělivost. Epidemie postupovala v různých zemích odlišně, kulturní instituce se postupně zavíraly. Přineslo to velké zklamání, ale touha byla silnější.

A vytrvalost se nakonec vyplatila. „Je to rozhodně nejzajímavější projekt v celých dějinách Alšovy jihočeské galerie. Na takové výstavy se jezdí do Paříže, Vídně, Mnichova nebo Amsterodamu. My teď za špičkovým uměním nemusíme nikam cestovat, máme ho přímo tady. Povedlo se nám přivézt umělecky nezpochybnitelný soubor, který je kompaktní, 101 let nebyl ničím doplňován,“ shrnuje ředitel AJG Aleš Seifert. Velkou oporu, jak v náročném jednání s ruskou stranou, tak nedávno s Ministerstvem zdravotnictví ČR kvůli výjimce pro co nejvčasnější možnost otevřít, mu byl Jihočeský kraj v čele s hejtmanem. Nakonec dokázali zpřístupnit výstavu dřív než ostatní galerie v regionu, ale až do léta musí návštěvníci počítat s podmínkou, že je nutné si předem na webových stránkách www.ajg.cz zaregistrovat termín. Počty lidí v expozici až do 1. srpna zůstanou omezené na menší skupiny, aby nebyl prostor přeplněný. Není radno s registrací otálet, termíny se rychle plní. Šance prodloužit tuto výstavu není žádná, protože několik obrazů z tohoto cyklu záhy po návratu poputuje do Moskvy a pak má kolekci zamluvenou Jižní Korea.

UMĚLCI VYBRALI SVÁ NEJLEPŠÍ DÍLA

Ruskou avantgardu označují znalci jako velký dar dějinám světového umění. Díla vznikala v neklidné době historických dramat, která se podepsala i na osudech jednotlivých umělců. I proto je kolekce Muzea umění v Jekatěrinburgu hodnotná jako kulturně-historický celek. Vznikla za účelem mapovat avantgardní tendence v Rusku v letech 1910 až 1920. Je v ní tedy čitelných několik stylových východisek, která tehdy v umění rezonovala: fauvismus, kubismus, kubofuturismus, neoprimitivismus, rayonismus, suprematismus a konstruktivismus. Všichni autoři jsou zastoupeni těmi nejlepšími ukázkami, protože do sbírky vybrali to, co se jim nejvíc podařilo a bylo pro ně charakteristické. Dařilo se jim, nový režim po říjnové revoluci v roce 1917 navíc podporoval silnou avantgardní linii jako oficiální komunistický výtvarný styl. „Stát v tomto období začal budovat sbírky a ve velkém nakupovat současné moderní umění, přičemž požadoval, aby díla získaná od autorů byla naprosto špičková a pro ně signifikantní. Pro autory to byla velká čest, takže opravdu vybrali ze svých prací ty nejskvostnější. Tak vznikly zárodky sbírek pro 36 nových muzeí a galerií po celém Sovětském svazu,“ upřesňuje ředitel Seifert.

Ovšem příznivá doba netrvala dlouho. Už za pár let politici úplně otočili a označili toto umění za buržoazní úchylku. V roce 1922 zahájil Lenin boj proti Proletkultu a Stalin v roce 1934 tento styl zcela zavrhl – označil ho za kapitalistický a dekadentní, postaral se o to, aby byl vymazán ze sovětských dějin. Malíři za svou originalitu nesli následky. Někteří museli uprchnout do emigrace, jiní byli nuceni přizpůsobit se socialistickému realismu. Jejich díla se naštěstí povedlo před ideologickým i komerčním tlakem uchránit. Přes pozdější snahy tuto sbírku zničit nebo rozprodat se podařilo ji ukrýt a zachovat bez újmy jako celek. I v tom tkví její hodnota.

S odstupem století se jejich abstraktní umění dočkalo velkého uznání, dokonce bývají označováni jako aktéři největší revoluce v malířství od dob renesance. Nyní mají obrazy pocházející z Ruska z období let 1910 až 1920 vysokou hodnotu a na aukcích výtvarného umění se prodávají za desítky milionů dolarů. Například „Suprematistickou kompozici“ od Kazimira Maleviče, průkopníka geometrických forem a vůdčí osobnosti ruské avantgardy, vydražila aukční síň Christie's v roce 2018 za 85,8 milionu dolarů, což je v přepočtu asi 1,8 miliardy korun. Lze předpokládat, že na podobné částky by se vyšplhala díla, která v této době máme u nosu na Hluboké. První reakce v knize návštěv jsou výmluvné: Nekonečné čekání s nekonečnou trpělivostí se vyplatilo: Naše první výstava od září! / Skupina „Turecké pivo“ skládá poklonu... / Konečně kulturní zážitek po karanténě! / Nejkrásnější hodina mezi obrazy za hodně dlouhou dobu!

VIDĚT HUDBU A SLYŠET BARVY

V bíle pojatém prostoru bez rušivých prvků barevná plátna skvěle vyniknou – mezi naprosté unikáty světového umění patří „Suprematismus“ od Kazimira Maleviče z roku 1915, „Kompozice“ Alexandra Rodčenka (1919) či rozměrná „Improvizace č. 217“ Vasilije Kandinského (1917). Tvorbu tohoto slavného autora ovlivnil odlišný způsob vnímání světa, takzvaná synestézie, což je neurologická odchylka, při níž člověk slyší barvy nebo cítí zvuky, vidí hudbu. Je příjemnou výzvou představit si před jeho obrazem bádání znalců, kteří se podle zachycených tvarů a tahů štětce snaží identifikovat, jakou muziku autor během malování tohoto díla poslouchal. A pak zapřemýšlet o jeho osudu, který dobře ilustruje dramatickou dobu. Podobně jako jeho kolegové, se Kandinskij nejprve s nadšením zapojil do nového bolševického režimu, ale pro názorové neshody už na konci roku 1921 Rusko natrvalo opustil. Stal se učitelem ve slavné německé umělecké škole Bauhaus, která však po nástupu nacistů musela zavřít. Poté přesídlil do Paříže, kde zemřel za druhé světové války. Jeho díla dnes zdobí Guggenheimovo muzeum v New Yorku a v Benátkách, Ermitáž a další prestižní galerie.

Výstava je studnicí silných příběhů, protože ukazuje vývoj umělců, kteří žili v bouřlivé době. Ovlivnila je první světová válka, říjnová revoluce v Rusku i další dějinné obraty, které je nutily hledat své místo, pochybovat a znovu začínat. Nebyli izolováni od vývoje malířství v Paříži či jiných západních centrech umění, což je poznat. Někdy lze zaznamenat až fatální změny v jejich projevu. Třeba průkopník ruské moderny Michail Larionov je zastoupen jak fauvisticko-expresivní „Ulicí v provincii“ (1910), tak neoprimitivistickou kompozicí „Židovská Venuše“ (1912). Na vzájemné ovlivňování ukazuje třeba tvorba Olgy Rozanové, která je na Hluboké zastoupena třemi díly z různých období, včetně abstraktních kompozic. „Malevič ji považoval za nejnadanější umělkyni svého času. Bohužel zemřela v roce 1918 v šestatřiceti na záškrt,“ podotýká Seifert, který je rád, že sbírka zahrnuje i deset děl od šesti autorek. V Rusku totiž v této době měly ženy v uměleckých kruzích mnohem větší zastoupení než na západě. Kolegové jejich talent uznávali a ony byly schopné se prosadit.

Zážitek v expozici doplňuje němý film „Muž s fotoaparátem“ (1929) od klasika a průkopníka dokumentárních snímků Dzigy Vertova, který pracoval i s podněty vystavovaných malířů. V odděleném prostoru si u filmu lze odpočinout od barev a potěšit se dobovými záběry, které ukazují všední život i radost z volného času tráveného sportem či kulturou.

Působivě architektonicky oddělená je v závěru hlubocké výstavy samostatná místnost, pointa tohoto příběhu. Vévodí jí proslulý obraz „Suprematismus“ od Kazimira Maleviče z roku 1915. Barevné příčky na diagonále, červený a černý čtverec… A ještě je možné si představit bílý čtverec na bílém podkladu, který je označovaný za poslední fázi suprematismu. Tak prý autor vnímal nekonečno. Zdánlivě nekonečné čekání na tuto kulturní událost dospělo do úspěšného finále. Sny se plní.

Malevič – Rodčenko – Kandinskij a ruská avantgarda

autoři výstavy: Adam Hnojil, Aleš Seifert

kurátor: Adam Hnojil

architektura: Adam Hochmuth

Otevírací doba: denně 9–18 hodin, vstup do expozice po předchozí rezervaci na webu www.ajg.cz

ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz