Ženský pohled
„Ještě dnes se k mnoha umělkyním dostáváme až prostřednictvím spolupráce s jejich slavnými partnery. Nejprve jsme připravili výstavu Jiřího Koláře, a až po letech výstavu Běly Kolářové, pak Olbrama Zoubka, a až po letech Evu Kmentovou, vystavili jsme rozsáhlé dílo Josefa Váchala, ale až nyní se snažíme dát dohromady dílo jeho přítelkyně, partnerky a podporovatelky Anny Mackové. Dokonce i loni byla prioritou výstava Pavla Brázdy, abychom v průběhu příprav zjistili, jakým mimořádným talentem disponuje jeho žena Věra Nováková,“ zavzpomínala ředitelka galerie Hana Jirmusová Lazarowitz.
Rozsáhlé prostory bývalého pivovaru se proto letos rozhodla poskytnout pouze autorkám. Galerie zahájila sezonu výstavami, z nichž každá vyvolá jiné emoce, pokaždé velmi silné. V horním patře se člověku až zatají dech, když v poušti vidí spícího anděla. Vnímá její ticho a tajemství, vidí, jak se zástup lidí a zvířat mění v písmo, a na obrazech nachází stopy od písku… Tak křehce a působivě maluje Magdaléna Chaya Rajnišová, pro niž hraje zásadní roli „paměť místa“. Dlouho žila v zahraničí, kde mimo jiné spolupracovala s archeology v Izraeli. Inspiruje ji hlavně poušť, biblické motivy a světlo.
O poschodí níže vládne nejen útulný klid babiččiny domácnosti, ale i osvěžující přírodní motivy. Rozsáhlou kolekci grafik, kreseb a obrazů zde představuje zástupkyně specifického minimalismu Marie Blabolilová. Velmi jednoduše dokáže popsat dobu, ať už jde o 60. léta, nebo o současnost – využívá totiž motivy každodennosti. Na linoleum či sololitové desky maluje bytová zátiší, z nichž občas vystoupí věšáček, svícen či růže ve váze, nechybí ani dobový nábytek. Okna se záclonami zdobí pravidelná kresba od gumového válečku malíře pokojů, na parapetu posedávají kočky, které však spatří jen ten, kdo se pořádně zadívá. Ploty jsou prorostlé větvemi keřů, všechno kvete a bují – zkrátka tady je svět ještě v pořádku.
V přízemí vládne drsnější atmosféra: vystavuje zde malířka s uměleckým jménem Toy Box, kterou proslavily ilustrace, street art, spolupráce se sociálně vyloučenými lidmi i romskými dětmi a také snaha pomáhat zvířatům. Na vystavených obrazech jsou lidé bez domova i děti na periferii, výmluvný je motiv Prase řezníkem, autorka ovšem zachytila také svoji novou životní roli maminky dvojčat.
Ženský pohled na umění obohatí v Egon Schiele Art Centru brzy ještě další umělkyně, a sice Anna Macková, Eva Išková Prokopcová, Ikuko Miyazaki, Bernadette Huber a Kateřina Šedá. Projekt této sociální architektky, nazvaný UNES-CO, otvírá problém běžného života v turisticky atraktivním městě, z něhož se stává kulisa. Krumlov se díky němu objeví i na mezinárodním bienále architektury v Benátkách.