Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Jsem kafe a paprika

Kateřina Cajthamlová je expertka na stravu. Radí v ordinaci a v televizi, kde i tančila a kam opět přichází s aktuálními radami pro ty, kteří mají opakovaná předsevzetí, že například zhubnou. „Předsevzetí si dávám k narozeninám, které slavím v létě. Nejsou typu, co budu dělat nebo co udělám, ale čeho se vzdám nebo co opustím. Rekapituluji a připravuji si plán na další rok,“ říká.
Alena Volfová
06. Březen 2016 - 18:07

Co bylo součástí plánu při posledních narozeninách?

Že se vzdám na dobu StarDance právě kouření.

Vydržela jste?

U našeho trénování s Petrem Čadkem ne. Ale kdyby nás nevyrazili tak brzy, asi bych nekouřila.

Jste náruživá kuřačka?

Do sedmadvaceti let jsem byla militantní nekuřák. Pocházím z rodiny kuřáků, proto mě kouření štvalo, měla jsem pocit, že to je úplná blbost a že leze do peněz. Ani jsem to nezkoušela v patnácti za stodolou. V sedmadvaceti jsem nastoupila do nemocnice, kde kouřil každý. Měli jsme víkendové služby, které začaly v pátek ráno v půl osmé a končily v pondělí ve čtyři odpoledne. Odcházeli jsme úplně zničení. Měli jste třeba čtyřicet pacientů na pokoji, což byl zápřah. Pro člověka, který vyšel ze školy, to znamenal strašný stres. Kolegové říkali: Tak si zapal, bude ti lépe.

Tak jste je poslechla?

Zapálila jsem si a zjistila, že je mi lépe. Nekouřila jsem v těhotenství, cigarety jsem se ani nedotkla a nestálo mě to žádné úsilí. Znovu jsem začala po návratu do práce. Přestávala jsem a začínala, vždy v zátěžové situaci. Ale nevázalo se to k určitému datu či k novému roku.

Novým začátkem může být zrovna tak novoluní, při kterém se doporučuje půst. Souhlasíte s postními dny?

Půst na novoluní nebo úplněk je tak roztomilá pověra… Lidé si myslí, že úplněk ovlivňuje naši tělesnou vodu. To není vůbec pravda. Příznaky, jako jsou častější porody, víc sebevražd a větší množství somnolentních stavů, nezpůsobuje voda v našem těle, ale spánkový hormon melatonin, který se v úplňkových nocích hůř vylučuje. Stav vědomí je změněný, právě proto se úplňky a novoluní spojovaly s různými magickými stavy.

Co si myslíte o půstech jako takových?

Půst nikdy neměl zdravotní efekt, byl přípravou k různým stavům vědomí, je to duchovní věc. V okamžiku, kdy se postíte, máte vykonávat úplně jiné aktivity než ve dnech, kdy se nepostíte. Máte se zamýšlet, meditovat, vzdálit se, neměla byste provozovat sexuální aktivity, měla byste se zabývat vážnými tématy. Lidé si pletou půst a hladovku, při které se postupně ubírají potraviny, a člověk se připravuje na typ hladovění, kterému se říká očista a má se provádět pod dohledem lékařů, s dodržováním přesného postupu. U ženy je třeba důležité, v jakém je menstruační cyklu, protože načasování těchto hladovek bez respektu k hormonálnímu stavu organismu je ničivé.

Existují choroby, při kterých je hladovka zdraví škodlivá?

Všechna onemocnění trávicího traktu, kardiaci, pacienti s cukrovkou. Hladovku by neměly zkoušet děti, dívky, lidé ve fázi růstu, těhotné ženy, staří lidé, lidé s psychiatrickými potížemi. To jsou kontraindikace této metody. Stejně jako v televizi každý vaří, tak v médiích každý radí medicínské hlouposti. To mě trápí.

Jsou návody a doporučení jíst především syrovou stravu. Nedávno jsem četla rozhovor s ženou, která na syrovou stravu přešla, vypadala náramně – zdravě, svěže. A říkala, že se cítí plná energie.

Syrová strava je fajn, je velmi přirozená. Člověku dlouho trvalo, než objevil oheň k užitku. Syrová strava na rozdíl od tepelně upravené obsahuje bílkoviny ve stravitelnější formě, enzymy, které pomáhají trávit potravu, neničí se vitamíny. Jenomže strava musí být kvalitní, měla by být v kontaktu s půdou bez hnojiv, s čistou vodou. A na to v dnešní době zapomeňme. Zelenina je podtržená, nedozrálá, rychlená. To je jako kváskový chleba, který nemá s kváskem nic společného. Žijeme v období přemnožení lidí a nemůžeme očekávat, že strava bude kvalitní.

Jíme nekvalitně. Dá se to dohnat potravinovými doplňky?

Potravinový doplněk není lék. Na všech máte napsáno, nenahrazuje živinově pestrou stravu. Slouží pro extrémní situace, stavy po operacích, při akutních onemocněních, u sportovců v tréninkové zátěži, pro těhotné ženy, děti v růstové fázi. Tam má opodstatnění. Pokud si vymyslím nějakou nesmyslnou stravu typu veganská dieta, makrobiotika, dostávám se do deficitu různých látek, které si pak můžu hradit. Ale pak se nabízí i otázka, proč dělám takové blbosti?

Energii nám na rozdíl od syrové stravy nepřidá kalorická potrava. Takovou nálepku má česká kuchyně.  

Záleží na české kuchyni v jednotlivých obdobích. Pokud se bavíme o rakousko-uherské kuchyni, a to ještě v české modifikaci, pak je to smažená krkovice, nikoli smažený telecí řízek. Řízek a salát dohromady by vám ve Vídni nenabídli, protože to jsou dvě jídla, jedno je salát a druhé řízek. To, co lidé považují za tradiční českou kuchyni, vysvětluji takto: Holka se dostala do rakouské domácnosti na zkušenou, přijela domů, řekla, jak se to tam dělá. Doma neměli tak kvalitní suroviny, proto udělali jídlo levnější, méně kvalitní a říkali, že tradiční české. Přitom jsou to hrách, jahelná kaše, šlaše, knedle, noky, placky. Z ryb losos, protože byl českými řekami tažnou rybou, kapr z doby Jakuba Krčína nebo třeba pstruh.

Co ještě obsahoval jídelníček našich předků?

Konzumovali se ptáci, byla spousta čihařů, pila se syrovátka, jedla se vejce, tvaroh, kořenová zelenina, cibule, česnek, majoránka, rozmarýn, bylinky, pepř přišel až po objevení Ameriky. Strava byla velmi zdravá. Zeleninové pokrmy, luštěniny, obilninové kaše či pražmo se jedly z hladu, nikoli pro dietu. I proto jsme jeden z mála národů, který konzumuje houby. Vepřové maso je u nás tradiční, ale je to zimní jídlo, prase se poráželo, až když nebylo co jíst. Byla to živá zásobárna. Krávy se člověk nedotkl, protože mu dávala mléko. Husy se vykrmovaly na určité svátky, vánočky se jedly na Vánoce, pekly se bábovky, bublanina. Představa o tradiční české kuchyni je zparchantělá rakousko-česká kuchyně s německými rysy. Párky jsou z Rakouska a guláš a klobásy z Maďarska. Češi mají vlastnost, že vezmou nějaké jídlo a udělají ho podle svého. Vezměme špagety s kečupem nebo pizzu s ananasem a šunkou. To jsou hlouposti.

Jeden šéfkuchař, se kterým jsem pořizovala rozhovor, se mě zeptal, jestli jsem viděla tlustého Itala. Pravda, neviděla. Přitom italská pizza nebo špagety mají dost kalorií.

Jenomže Italové jedí ve správné formě a se správnými ingrediencemi. Těsto je tenoučké. Ital při pohledu na pizzu z lískového těsta, což Češi dělají, nechápe. To vůbec není pizza. Italské těstoviny jsou ze semoliny, vaří se al dente – na skus. V Itálii se pěstují ve velkém množství bylinky, které zlepšují stravitelnost jednotlivých složek potravy. Typické jsou ryby.

Italové prostě nemají být z čeho tlustí.

Do jejich kuchyně nepatří vepřové maso a smažená jídla, ale zelenina, ovoce, kvalitní víno, které se nepije v takovém množství jako u nás pivo.

Podstatná je tedy skladba stravy.

Jistě. Od ledna běží televizní pořad DoktorKa. Stále v něm opakujeme, že strava se řídí podle strávníka, jeho genetické zátěže, aktuálního zdravotního stavu, stavby těla, pohlaví, výšky, věku. Jestli jde o ženu, záleží, zda má před nebo po menstruaci, zda je těhotná, jestli kojí. Hormonální stav je velmi důležitý. Dále zvyklosti strávníka, alergie na různé typy potravin. Představa, že všichni budeme jíst podle nějaké knihy, je představa malého dítěte.

Čím trpí většina obézních lidí?

U nich nacházíme metabolické onemocnění, buď mají genetickou chybu, nebo nedostatek pohybu. Většinou jde o bílkovino-sacharidový typ podvýživy. K podvýživě může dojít akutně, tam jedinec většinou hubne. Při adaptaci metabolismu, a zejména hormonálních funkcí s funkcemi orgánů souvisejících s trávením, stačí občas zkonzumovat kaloricky bohaté jídlo složené ze snadno stravitelných jednoduchých cukrů a s množstvím tuků. Takto adaptovaný člověk nezadržitelně tloustne a vyvíjejí se u něj metabolické choroby, jako jsou zvýšení tuků v krvi, cukrovka, vysoký krevní tlak. Klesá množství svalové hmoty, počet krvinek a tím i obranyschopnost. Vyvíjí se obraz bílkovino-polysacharidové podvýživy s nedostatkem mikroživin a vlákniny při kaloricky nadbytečném i nedostatečném příjmu s nadbytkem tuků, soli, často též alkoholu a jednoduchých cukrů ve stravě.

Na televizních obrazovkách jste se začala objevovat před deseti lety s Petrem Havlíčkem v pořadu „Jste to, co jíte“. Zůstali s vámi někteří účinkující v kontaktu?

Za dobu natáčení pořadem prošlo 120 lidí a z nich se zhruba 37 vrací. Jeden z účastníků nešťastně zahynul při havárii. Byl to sympatický, spolupracující člověk. Ozvali se nám jeho rodiče a řekli, že dva roky, které ještě žil po odvysílání pořadu, byly jeho nejkrásnější, zhubnul, našel si dívku. Dovídáme se i takové věci. Všem lidem jsme říkali, že zhubnout bez pohybu není možné – a když ano, tak je to velmi špatně. Že jde o nevyvážený poměr živin, ne o kalorický nadbytek jako takový. Lidé se přejídají, protože tělo hladoví, ale mají méně živin. Zhruba za tři měsíce se nezdravé chutě ztratí, čemuž ti lidé nevěřili. Úspěšní, kteří spolupracovali, se vracejí. Zůstávají na tom lépe, už nikdy tak neztloustli.

To vás musí těšit.

A co nás těší ještě víc, že nějakým způsobem vyřešili svoji osobní situaci. Bylo mezi nimi dost týraných přímo v domácím prostředí, například kvůli podobnosti s někým z rodiny. S tím neustálým urážením a zvýšeným stresem se u nich vytváří situace, kterou kompenzují konzumací snadno stravitelného. Můžu jej sníst v tichu, tajně, rychle, a důsledkem je obezita. Je to nemoc. V rodině, kde zní heslo „Hlavně ať nevypadáš jako matka“, se můžeme jenom smát, protože člověk nemůže nevypadat jako jeho biologický rodič. Psychogenních obezit, které nesouvisejí s jídlem, ale s nedostatkem pohybu a dobrých vztahů, je většina, nebo souvisejí s nemocí, nejčastěji s cukrovkou.

Kým nebo čím byste byla podle toho, co jíte?

Donedávna bych byla tuňákovým tatarákem s knäckebrotem a možná měla na hlavě kousek fidorky. Když se bavíme, co jíte, bych byla paprika. Kvůli histaminové intoleranci, která se projevila na základě hormonální změny, tuňáka nesmím. Změnila jsem se na lososa, jinak bych byla možná kuskus nebo rýže. Miluji sushi v jakékoli podobě. S paprikou jsem také musela dávat pozor, takže teď jsem okurka. Jinak jsem nespresso, do něj jsem se zamilovala a jsem na tom podobně jako naši ubozí tlouštíci s genetickou chybou, kteří se musejí vzdát některé ze svých potrav. Kafe si odpírám a trpím tím.

Četla jsem, že jste při StarDance zhubla osm centimetrů v pase.

Představte si. Já si nakoupila věci, že teď budu stará. S hormonální změnou je přirozená změna velikosti, nejen kalhot, ale i bot. Nakoupila jsem si oblečení pro lidi, kteří jsou za zenitem, a teď ze mě padá. Z velikosti 40 jsem přešla na 38. Rostou mi rychleji vlasy, nehty, je mi příjemně teplo, žádné studené ruce a nohy, rychleji mi to myslí a spím jak zabitá. To jsou naprosto neuvěřitelné věci. Mně se zvýšila fyzická zátěž řekněme na úroveň poštovní doručovatelky nebo servírky.

StarDance je asi pro neprofesionální tanečníky výzva.

Ještě než se zapnuly kamery, úžasný velmistr a dokonalý tanečník Petr Čapek mě naučil osm choreografií. Já měla trému, abych ho nezklamala. Opravdu je tak dobrý a tolik se snažil, že jsem byla jako ve druhé třídě, kde chcete, aby vás učitelka pochválila. On se smál, ať neblbnu, že si to mám užít. Chtěla jsem, aby se ukázalo, že je výborný učitel. Tlačila jsem na pilu, výsledkem byl divoce zoufalý výraz v obličeji. Udrželi jsme se dlouho. Báječné bylo, když nás diváci vyřadili. Akorát včas, deset dní předtím, než se začalo natáčet posledních šest dílů pořadu DoktorKa.

Vedle fyzické náročnosti musela účast v taneční soutěži znamenat i časovou náročnost. Ordinovala jste vůbec?

Ordinaci jsem jela na půl plynu, odpoledne, dopoledne jsme tancovali. Měli jsme tři hodiny tréninku každý den, volno jenom v neděli. Osmnáct hodin tance týdně. Když jsme vypadli, notovali jsme si pak s Leošem Marešem, jaký je to neuvěřitelný pocit prázdnoty. Trénovali jsme od 1. srpna a udrželi se do 7. listopadu. Říkám, že nás vystřelili jak z Aurory. Tančilo se v období, kdy se metabolismus zbrzdí, a já to měla naopak, byla jsem naspídovaná. Od února jsme s kamarády objednaní k Petrovi do Tančírny, je nás deset párů a absolvujeme jeho taneční kurzy. Těším se na to.

Zmínila jste období zpomalení metabolismu. Ti, co mají v úmyslu zhubnout, by jej tedy neměli začít realizovat v zimě?

Tloušťka, přibírání tukové tkáně, je adaptace velkých savců na úbytek potravy a na zimní období. Takhle tloustne na zimu medvěd, pověstné prase a takhle tloustne i člověk. Velký savec na zimu usíná, uléhá, a aby při nedostatku potravy vydržel do jara, tělo se mu obalí tukovou tkání.

V zimě je ještě metabolismus zpomalený, proto bychom asi v zimě neměli začínat makat v posilovně, ale počkat s tím na pozdější dobu?

Byla by to filozofická hloupost, protože máme denní hormonální nastavení a hormonální podle světelných podmínek. Ideální doba na začátek jakékoli režimové změny je březen.

 

Kateřina Cajthamlová

Internistka a systemická psycholožka, moderátorka, spisovatelka

Provozuje praxi Systemické psychoterapie a poradenství.

Z televizních pořadů moderovala v letech 2006–2011 „Jste to, co jíte“ na TV Prima, od roku 2014 moderuje pořad „DoktorKa“ České televize, kde se loni zúčastnila taneční soutěže StarDance aneb Když hvězdy tančí

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V BŘEZNOVÉM ČÍSLE JIHOČESKÉHO ČASOPISU BARBAR! V TRAFIKÁCH V PRODEJI ZA 49 KČ.

Předplatné můžete pořídit zde.