Milion věcí, co mě točí na fejsbuku

Můj první životní pokus o podnikání mě před pár měsíci dovedl k nutnosti připojit se k požírači času a intimity. K fejsbuku. Ukázalo se totiž, že pro podnikání je to jeden z nejsnazších a nejlevnějších způsobů, jak dělat reklamu a něco podobného marketingu. Jenže fejsbuk vás donutí nejdřív si založit osobní stránku, abyste si pak mohli udělat tu druhou – pro vaši společnost. A pak to přijde.

Jakmile si z opravdových přátel uděláte ty fejsbukové, začnou se taky objevovat žádosti o „přátelství“ od různých známých, které člověk fyzicky potkal třeba jednou v životě. Protože chcete, aby se informace o vašem produktu dostaly k co nejširšímu okruhu lidí (třeba i zadarmo), tak ty žádosti přijmete. A ouvejs. Kdykoliv otevřete fejsbuk, naskáčou na vás příspěvky. Občas milé, tak se třeba dozvíte (většinou z fotek) kdo má nové dítě nebo co dělá mimino, které jste na fejsbuku viděli naposledy včera, ale většinou milión naprosto zbytečných až otravných informací od vašich známých, kteří se na fejsbuku nazývají přátelé.

Kdybych je měla seřadit na stupnici ujetý – zasměju se, ale zbytečný – otravný – nechutný – jdu zvracet, začala bych lidmi, co si dělají selfíčka se svýma plyšákama. Vylezla jsem s manželem a plyšákem na rozhlednu. Kuk selfíčko! Proč? Proboha proč?

Samostatnou kapitolou jsou pejskaři. Těch je fakt hodně. Jenže mě nezajímá, jaký medaile posbírali na výstavách, ani to, že štěně povyrostlo o dva centimetry. Vyšší level je pak jedna ochránkyně týraných pejsků, která má jméno (pravý jméno), co vypadá jako umělecký pornoherecký pseudonym. Má silikonové úplně všechno a její příspěvky se skládají z fotek z hlubockého golfového hřiště, z videí z jízdy na koni na Vondrově (víte, jak se silikon houpe při jízdě na koni?) a z fotek jorkšíra, kterého vozí po cyklistické stezce na Hlubokou (asi na ten golf) v růžovém košíčku na řídítkách svého kola.

Pejskaře pak zdatně doplňují kočičkáři, nebo jak se říká chovatelům koček. Nejtrapnější mi z obou kategorií připadají chlapi, kteří se na fejsbuk začnou fotit se zvířetem své nové přítelkyně, a jen proto, že to je zvíře jejich nové přítelkyně, jinak předtím kočky nesnášeli. Nebo psy.

LOOK KAČENY

Ale popojedem. Otravní jsou všichni, z jejichž příspěvků na každého řve, jaký mají mindrák. Třeba holky, co zaplavují sociální síť milionem verzí svojí duck face. Podle definice portálu Žena-in se toto pózování na fotografie vyznačuje našpulenými rty a pokusem o sexy pohled, což podobu ženského obličeje velmi přiblíží kačerovi… Nechápu, proč se tento trend drží, když ty holky vypadají na fotkách jako… kačeny.

Jiné zase zaplavují svou zeď citáty o vztazích, o tom, jak by se muži měli chovat k ženám apod. Je jasný, že je buď neskutečně štve jejich chlap, kterého mají doma (tak proč to říkají všem na fejsbuku, a ne jemu?), anebo situace, že žádného muže nemají. A fakt si myslí, že citáty jako: „Jsem single, a musel bys být skutečně úžasný, abys to změnil,“ nebo: „Nezadaný neznamená, že jsi hnusný a že tě nikdo nechce. Nezadaný znamená, že jsi tak boží, že si tě nikdo nezaslouží,“ přilákají nějakého nápadníka? Jasně, když to nezafunguje, tak si ve třiceti dají na profilovku fotku z maturitního plesu, kde váží o 15 kilo míň a myslí si, že to s tím zachrání. A když ne tím, tak různými tipy na hubnutí. Ploché bříško, pevný zadek, bla bla bla. Překvapivá informace: „Nezadaný někdy opravdu znamená, že jsi tak hnusný, že tě nikdo nechce.“

KOLIK JSEM ZASE UBĚHL?

Hned za zoufalkami bez vztahu jsou u mě zoufalci – amatérští sportovci, co všem musí o hlavu omlátit mapu se svou dnešní běžeckou trasou. Jakože jsem borec, protože jsem uběhl (ujel na kole) dva kilometry v lese. Nebo video: Koukněte, jedu na kole a spočítejte mi mouchy na zubech.

Většina mladších holek naštěstí pochopila, že fotky, které dávají na fejsbuk nebo Instagram, musí být kvůli prezentačnímu (a závist u kamarádek vyvolávajícímu) efektu co nejdokonalejší. A tak se nikdy nefotí nenamalované a bez jehlových podpatků, pózují jako divé ve fitness oblečení nebo ve spodním prádle před zrcadlem se zataženým břichem a vystrčeným zadečkem, stahují jako o život aplikace na vylepšování fotek, čtyřicítky si vyžehlí vrásky a normální holky každý faldík na těle, a až vyladěné fotky teprve nahrávají na web.

LÉŇA BOBELKA

Nejsou ale tak zábavné jako moje nejoblíbenější fejsbuková „kámoška“. Matka od dvou dětí, která je karikaturou nejen na všechny výše vyjmenované trendy. Říkejme jí třeba Léňa Boubelka Ramazzotti. Boubelka, protože sama sebe tak nazývá, a Ramazzotti, protože ve skutečnosti je fakt jedno z jejích dvou příjmení cizokrajné.

Tak tedy Léňa. Samozvaná módní, kosmetická a gastronomická guru provozuje vlastní kosmetický blog s recenzemi různých zkrášlovacích přípravků a procedur. Ve skutečnosti můžou její „přátelé“ v přímém přenosu několik posledních měsíců pozorovat její nezřízené tloustnutí. Protože se neustále fotí v nových outfitech. Kdyby to byla nějaká haute couture, tak to sledující alespoň nějak kulturně obohatí. Ale hadry z háemka a od Vietnamců ve velikosti XL? Sorry jako… Pak to ještě vytuní nějkým tím inzerátkem na prodej použitých sešlapaných sandálů ze stánku nebo úplně šílené nevkusné kabelky a dalších zánovních módních kousků.

Tyto příspěvky Léňa prokládá svými gurmánskými zážitky z budějckých hospod. A je to výběr à la Babicovy dobroty. Ale ta přehlídka jídel vám konečně vysvětlí, kde se vzala ta kila navíc. V pondělí hambáč s hranolkama, v úterý vepřové koleno, ve středu zabijačkový talíř s kyselou okurkou a křenem, ve čtvrtek pizza pro celou rodinku, v pátek vepřo knedlo zelo a tak dále, vše proložené dortíčky a makronkami. Ale hlavně, celým fejsbukem Léni se jako červená nit táhne pohled na její kozy. Pardon, prostě to nejsou ňadra. Ani prsa. Ani dudy. A fotí a vystavuje je s vekou pýchou.

Jenže… fotka té věci v plavkách s bonusovým pohledem na tlusté stehno a nevkusnou samolepkou s překlepem OPALOCKA??? Jako opalovačka? A pohled do výstřihu za tím talířem s kyselou okurkou??? Další pohled do hlubokého výstřihu v nějaké zástěře po babičce (a titulkem rychlý večerní outfit), když ty kozy nutně potřebují push-upku, aby se na to aspoň trochu dalo koukat??? A další fotka s bezelstným nápisem – dobrý den, kozy ven??? A další, s kámoškou podobné váhy při siestě na zahradní houpačce. Ty jo, kde prodávají houpačky této velikosti a nosnosti?

Jako Léňo! Když už myslím, že víc toho nevydržím a začnu přemýšlet o odpřátelení se, přepadne mě hororová myšlenka. Že jsem snad na těch šílených, nevkusných příspěvcích trochu závislá. Úplně se těším, co přijde po fotce sádlem obaleného kotníku zkrášleného příšernou fungl novou modrou květinovou kérkou. Znudily mě totiž tvoje portrétovky od „profi fotografa“, jejichž přidaná hodnota spočívala v rozostření. Jasně, čím víc rozmazané, tím víc umění. Trochu to tedy napravily snímky home-made gelových nehtíků s černým lakem a okousanou kůží okolo. Ale teď už by to fakt chtělo přidat novou kozí fotku. Zatím odpověď na tebou vyhlášenou anketu: Jsou víc sexy vychrtlé modelky nebo boubelky? Nejsem muž, tak netuším. Ale se svou reklamou na boubelky nepřestávej, bavím se!

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ZÁŘIJOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR.

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!