Nočním vlakem do Curychu, k horám i jezerům

Romantika, dobrodružství, ale také příjemný relax bez starostí s řízením auta a parkováním – to jsou výhody výletů po kolejích. Projeví se při jízdě do všech hezkých míst, ovšem putování do Švýcarska má ještě řadu dalších plus. Švýcaři jsou totiž označováni jako mistři světa v cestování vlakem! Systém železničních tratí i na sebe navazujících spojů dokázali propracovat natolik, že ho lze přirovnat k perfektně seřízeným hodinkám. Jak jinak než švýcarským, na které je vždycky spolehnutí.

Spojení významně usnadňuje každodenní provoz přímého nočního lůžkového vozu Českých drah z Prahy do Curychu a zpět. Je součástí Jižního expresu jedoucího přes Tábor a České Budějovice, odtud míří do Lince, kde odpojí jídelní vůz, a pak jede přes Salcburk dál do Švýcarska. Tyto noční spoje jezdí pravidelně: v Českých Budějovicích nastoupíte ve 20.06 a v Curychu jste v 8.20. A kdo se chce v tomto městě zdržet jenom do večera a hned spěchá domů, může nastoupit do vlaku v Curychu ve 21.40 a přijet do Budějovic před devátou ranní.

I CESTA MŮŽE BÝT CÍL

Nejen pro šotouše, jak se přezdívá fanouškům železniční dopravy, je zážitkem už samotná cesta lůžkovým vozem. Oddíly Economy jsou vybavené vlastním umyvadlem a toaletní skříňkou, společné WC a sprcha jsou na kraji vagonu. Kategorie Deluxe nabízí v každém oddíle vlastní WC a sprchu. Průvodce dbá na dodržování nočního klidu a bezpečnost, spáče včas probudí a přinese snídani až na místo. Pasažéři tedy mohou ve Švýcarsku vystoupit příjemně naladěni na další program podle jejich gusta. Šancí, jak spatřit z této země i za relativně krátkou dobu co nejvíc, mají díky zdejší důkladnosti a spolehlivosti opravdu mnoho. Navíc cestují beze stresu – když se někdo při přestupu nebo na zastávce zdrží o chvíli déle, protože se mu v okolí něco zalíbí, má jistotu, že brzy na trase pojede další spoj.

„Vlaky ve Švýcarsku jsou oblíbeným dopravním prostředkem jak pro místní, tak pro turisty. Potěší rodiny s dětmi i lidi, kteří chtějí hodně vidět, ale mají třeba nějaká pohybová omezení. Jízdu po kolejích ocení i motoristé, protože ne každý si troufne autem do vysokohorských průsmyků v této krajině,“ říká Alena Koukalová ze Switzerland Tourism a zdůrazňuje, že žádná jiná alpská země nemá krajinu tak efektně dopravně propojenou jako Švýcarsko.

ČERVENÉ VLÁČKY

Až na prestižní listinu UNESCO se dostaly ikonické červené vlaky, které jsou asi nejčastějším námětem fotografií švýcarské krajiny. A to v mnoha variantách, protože Rhétskou dráhu charakterizuje výstižný slogan „Od ledovců k palmám“. Naznačuje, že stojí za to dívat se z velkých oken, která jsou protažená do stropu, aby neunikla ani špička ledovce. Krajinu zdobí vodopády i důmyslné stavby: téměř dvě stovky viaduktů, desítky tunelů, mostů a krytých galerií představují ukázku špičkové technické a architektonické vyspělosti švýcarských železničních inženýrů konce 19. století. Dokázali se vypořádat s nepřístupným horským terénem a perfektně do něj začlenili náročné stavby. Podařilo se jim vytvořit užitečné dílo, aniž narušili krásu přírody – dokonce její půvab ještě umocnili.

V souladu s krajinou i zájmy lidí, protože graubündenská úzkokolejka vznikla s rozvojem sanatorií v Davosu, kde alpský vzduch pomáhal při léčbě tuberkulózy. Život v částech země, které byly do té doby izolované, železnice zcela proměnila. Nyní jsou červené vláčky magnetem pro děti i dospělé, romantiky i dobrodruhy, přitom zůstávají významným dopravním prostředkem pro cestu do školy či do práce.

Rhétská dráha zahrnuje dvě historické železniční tratě, které míří přes průsmyky Albulu a Berninu – právě díky obtížnosti jejich stavby získalo Švýcarsko zápis na listinu UNESCO. Jízda panoramatickým vlakem Bernina Express vede kolem ledovců, 55 tunely a přes 196 mostů z Churu až do Itálie. Profil trati nakreslený v plánku svými křivkami naznačuje, že cestující čeká „vzestup i pád“. Stoupání 70 promile zvládá vlak s lehkostí a po zastávce v nejvyšší povrchové stanici Rhétské dráhy, což je Ospizio Bernina (2253 metrů nad mořem), následuje prudké klesání do cílové stanice: za hodinu a půl do úrovně 429 metrů n. m. Na cestě je i jedno z nejfotogeničtějších míst Švýcarska: spirálový kamenný viadukt Brusio se zatáčkou v úhlu 360 stupňů, ze které jde vskutku hlava kolem. Efektní způsob, jak na krátkém úseku zvládnout velké převýšení bez ozubnice! A zanedlouho souprava projíždí odlišnou krajinou s úplně jinou architekturou a v cíli se trefí do úzké ulice italského městečka Tirano, kde už je znát jižanský temperament. V létě pokračuje cesta Bernina Expressu ještě autobusem ke Comskému jezeru a do Lugana. (...)

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V JARNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR

Jarní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz