Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Opravdoví patrioti: Tucet podob lásky ke kraji

Dvanáct úspěšných lidí, kteří mají osobní vztah k našemu regionu, propojila nová kampaň Jihočeské centrály cestovního ruchu nazvaná Opravdoví patrioti jižních Čech. Kraj považují za svůj domov – nezáleží na tom, zda tu mají trvalé bydliště anebo se sem pravidelně vracejí. Mají totiž jižní Čechy hluboko ve svém srdci.
Alena Binterová, Foto: JCCR
31. Březen 2021 - 16:53

Od letošního jara se na dva roky stanou tvářemi jižních Čech osobnosti podnikající a tvořící v různých sférách a místech, rozdílného věku i zájmů. Někteří lidé už jsou v našem kraji i za jeho hranicemi velmi populární, jiní jsou méně známí, ale všichni vědí, co chtějí, a daří se jim v práci i v životě. Někteří se nejprve vydali do světa na zkušenou, aby pak tyto poznatky zúročili doma, jiní si na jihu Čech už od mládí budovali zázemí a povedlo se jim naplnit svůj sen. Spojuje je láska ke kraji, v němž bydlí, případně kam se pravidelně vracejí. „Z každé osobnosti vyzařuje opravdovost a láska k jižním Čechám. Vnímáme je jako srdcaře. Jejich vyznání je ryzí, není hrané – bez zaváhání a s velkou radostí popsali náš kraj jako svou srdeční záležitost. Tento pocit a zážitek bychom chtěli přenést na každého návštěvníka Jihočeského kraje,“ vysvětluje marketingová manažerka Jana Píchová, která kampaň připravila.

Jedná se o deset mužů a dvě ženy, jejichž činnost přímo či nepřímo souvisí s cestovním ruchem. Týká se toho nejatraktivnějšího, co náš kraj nabízí: ať už je to příroda, agroturistika, tradice, památky, rodinná dovolená, kultura, sport, gastro či pivo. Pocházejí ze všech oblastí jižních Čech. „Všichni svým původem, výkonem povolání, zážitky nebo osobním příběhem reprezentují osobní vztah k našemu kraji,“ shrnuje autorka projektu, co spojuje například převora kláštera, pilota rallye, farmářku, pekaře či režiséra a architekta. Osobností je celkem dvanáct, mimo jiné proto, že na toto téma vznikne i kalendář. Základem kampaně jsou fotografie a spoty, v nichž patrioti líčí svůj vztah k jižním Čechám – proč je mají rádi a co pro ně znamenají. „Samotnou mě překvapilo, jaký výsledek skupina utvořila. Každý byl originální a jedinečný, ale dohromady ukazují lásku k našemu kraji každý svým způsobem, a přitom jednotně. V důsledku bylo pro mě velmi zajímavé, jak zdánlivě rozdílní lidé mají jedno společné téma,“ dodává Jana Píchová.

Natáčení spotů se dělo postupně, nikdo z oslovených tedy neznal vyjádření ostatních. Často zaznívalo slovo domov, a to ve své pravé podstatě – i ti, kteří mají trvalou adresu jinde, mluví o jižních Čechách jako o svém druhém domově. Zmiňují více oblastí než přímo tu, ve které působí; většina popisuje dva až tři turistické cíle v různých místech kraje, který vnímají jako celek... Díky jejich nadhledu si člověk lépe uvědomí, jak velké štěstí máme, že žijeme v tak krásném a rozmanitém regionu, jako jsou právě jižní Čechy. I v náročné době, zkomplikované pandemií, zůstávají pro své obyvatele zdrojem, z něhož lze čerpat zdraví, sílu a harmonii – a turistům vždy poskytnou vlídnou a hojivou náruč.

 

  1. FARMÁŘKA JANA VEJČÍKOVÁ

Společně s manželem hospodaří 16 let v Novohradských horách na rodinné farmě. Ve výšce 650 m nad mořem se zabývají šlechtitelským chovem ovcí a masného skotu.

I když Jana měla studiem na zemědělské fakultě blízko ke svému nynějšímu životu, život na venkově si v horských podmínkách vůbec neuměla představit.

Ale postupně jí příroda, klid a zdejší harmonické prostředí natolik učarovaly, že by neměnila za nic jiného. Stádo oveček se stále rozrůstá a každý okamžik v této krajině přispívá k pozitivní náladě. „Určitě se přijeďte přesvědčit a sami na sobě vyzkoušejte vliv zdejšího prostředí,“ zve nás vlídně paní farmářka do svého kraje.

  1. PŘEVOR JUSTIN BERKA

V čele vyšebrodského kláštera stojí konventuální převor Justin Berka jako představený všech bratří. Klášter byl založen roku 1259 Rožmberky a jedná se o jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku a je jednou z nejvýznamnějších památek jižních Čech. Žije zde komunita mladých mnichů, kteří klášter neustále obnovují podle hesla „Ora et labora“ neboli „Modli se a pracuj“.

Sám pan převor sice pochází ze severních Čech, ale ve vyšebrodském klášteře žije téměř 30 let a celý Jihočeský kraj považuje za svůj druhý domov.

Jižní Čechy jsou pro něj harmonickou symbiózou mezi člověkem, historickými stavbami, krásnou přírodou a Bohem.

  1. BRANKÁŘ ROMAN TUREK

Bývalý hokejový brankář Roman Turek a rodák ze Strakonic procestoval s hokejem skoro celý svět, ale vždy se rád vrací do jižních Čech. Své jihočeské srdce reprezentoval hrdě nejen jako brankář, ale nyní i jako prezident hokejového klubu HC Motor České Budějovice.

Jižní Čechy jsou pro něj srdcovka nejen pro krásnou přírodu a skutečnost, že je zde doma, ale především proto, že zde cítí velkou podporu fanoušků a celých jižních Čech.

A co se Romanovi vybaví mezi prvními při vzpomínce na jižní Čechy? Hokej, bezvadní fanoušci a budvarský kroužek…

  1. SLÁDEK VLASTIMIL MATEJ

Vlastimil Matej, sládek strakonického pivovaru Dudák, se k lásce k pivu dostal už jako malý kluk přes sbírání pivních lahví, čemuž se začal věnovat ve svých šesti letech. Od svých šestnácti pravidelně každý měsíc volal do strakonického pivovaru, zda by zde mohl brigádničit. To se mu povedlo až o tři roky později a začal se tím uskutečňovat jeho sen. Doplnil si pivovarnické vzdělání, stal se pivovarníkem a nakonec i sládkem.

Podle jeho slov musí být každý sládek srdcař. I když je toto řemeslo mnohdy dřina, dělá jej s láskou.

Jako srdeční záležitost vnímá stejně tak i jižní Čechy, kde se narodil a stále se nemůže nabažit jejich krásy. Rád tráví volný čas v jihočeské přírodě na Šumavě nebo v Novohradských horách. Stejně tak obdivuje krásná historická města jako České Budějovice, Český Krumlov nebo Tábor.

Jižní Čechy pro něj nejsou jen příroda a historie, ale především pivo, protože to u nás opravdu vařit umíme. Tak na zdraví.

  1. ARCHITEKT JOSEF PLESKOT

Uznávaný architekt Josef Pleskot se narodil nedaleko Písku a za své realizace získal řadu ocenění. Jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2009 byl v odborné anketě organizované časopisem Reflex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury dvacetiletí 1990 –2009.

V Písku chodil do školy i na gymnázium a strávil zde léta raného mládí, na která rád vzpomíná. Když se zde procházel a chodil na rande, prý by ho ani nenapadlo, že by zde mohl zanechat i svou vlastní stopu v podobě architektonického díla.

Touto stopou se stala lávka Dagmar Šimkové, která překonává řeku Otavu, slouží pro pěší i cyklisty a byla v roce 2019 mimo jiné oceněna jako prestižní stavba jižních Čech v kategorii Dopravní a ostatní inženýrské stavby titulem PRESTA.

Jižní Čechy má rád nejen pro jejich barvitou historii, ale také proto, že jihočeské nebe je tak blízko země, až se téměř spojují v jeden celek. A to nejen v jeho rodném Písecku, ale také na Budějovicku a Třeboňsku, kde je podle něj tento prožitek ještě intenzivnější.

  1. PEKAŘ JAKUB PAVLOVSKÝ

Pro Jakuba Pavlovského jsou jižní Čechy srdcovou záležitostí nejen kvůli příjemné povaze místních lidí, ale také pro dostatek kvalitních produktů.

Záleží mu na tom, aby pekárna byla nejen místo kvalitního pečiva a setkávání, ale aby se tu lidé cítili jako doma. Proto například váleček zdobící stěnu jeho pekárny pochází z Novohradských hor, stůl dělal truhlář z Horní Stropnice a řemeslníci pracující pro pekárnu jsou místní kluci.

Pekárna používá obilí z původních odrůd žita a pšenice, které v biokvalitě pěstuje farma v Malontech. Mele ho ve vlastním kamenném mlýně, aby se zrno nepřehřívalo. Vše se zde vytváří pomalu a podle tradičních receptur. Kvůli poctivým zákvasům a stoprocentně manuální práci trvá až pět dní, než je chléb hotový.

Jelikož nic neskrývají, můžeme přímo v jejich pekárně nahlédnout pod ruce místních pekařů. Na jejich práci je vidět, že ji dělají opravdu srdcem.

  1. ZÁVODNÍK RALLYE MARTIN MACÍK

Martin Macík je člověk, který jde tvrdě za svým cílem, nebojí se riskovat a výzvy přímo vyhledává. Jeho velikou vášní je rallye, které se profesionálně věnuje už od roku 2013, kdy ji poprvé projel v roli navigátora. Jako pilot vyjel o dva roky později a od té doby se zúčastnil závodů po celém světě a několik jich vyhrál.

Jižní Čechy začal poznávat přibližně ve svých 20 letech, když jezdil do Českých Budějovic a navštěvoval své kamarády a známé. Počáteční návštěvy zaměřené především na bary a restaurace postupně přešly v podnikání aktivních i rodinných výletů a poznávání místní přírody.

Podle něj je příroda v celých jižních Čechách nádherná, ale co je nejdůležitější, jsou místní lidé. A právě lidé dělají místo tím místem, na které se rádi vracíme.

Jižní Čechy na Martina působí jako jedna velká rodina, a proto ho to k nám stále láká. Věří, že každý turista si návštěvu zdejšího kraje užije stejně jako on.

  1. STROJVEDOUCÍ ÚZKOKOLEJKY TOMÁŠ MALÍŘ

Jaké je být strojvedoucím jedinečné úzkorozchodné železnice v Čechách? Více o tom ví Tomáš Malíř, který již 20 let pracuje s parními lokomotivami.

Jízda v malebném kraji lesů, kopců a rybníků České Kanady ho i po tolika letech naplňuje štěstím. Největší radost má, když je vlak plný rodin s dětmi a všichni si užívají zážitek z jízdy.

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z hřbetu koně, ale pro pana Malíře je to jednoznačně pohled z okna parní mašiny.

  1. KOVÁŘ PAVEL TRÖSTER

Kovářství od nepaměti patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti a jeho historie sahá do starověku. Kovář byl vždy univerzálním výrobcem, který zhotovoval celou škálu železných výrobků.

V českokrumlovské kovárně Héfaistos se Pavel Tröster rozhodl se svým kamarádem založit dobovou kovárnu zaměřenou především na výrobu různých zbraní, rekvizit a dárkových předmětů, jakým je například oblíbená podkova pro štěstí.

Jižní Čechy, a především Český Krumlov, pro něj byly jasnou volbou, protože miluje místní obyvatele, kolorit a město samotné. Je pyšným rezidentem a cení si unikátního dědictví a historie, které mu kraj poskytuje.

  1. MODERÁTORKA IVETA TOUŠLOVÁ

Televizní a rozhlasová moderátorka, která se narodila v jihočeském Vimperku, se díky dlouholeté produkci cestovatelských pořadů osobně i virtuálně podívala na mnohá místa po celé zemi. Nejlépe se ale cítí ve svém rodném městě, které je považováno za jednu z bran Šumavy.

Podle ní nikde jinde nevoní tráva jako tady, nikde nejsou lesy zadumanější a nikde neroste tolik hřibů jako právě na její chalupě pod Boubínem. 

A když si pak znavená sedne na zápraží, může v klidu nerušeně pozorovat noční oblohu plnou třpytivých hvězd. Možná právě proto nazval spisovatel Karel Klostermann tento kout naší země rájem šumavským.

  1. RYBÁŘ JAN HŮDA

Předseda představenstva Rybářství Třeboň Hld, a.s., Jan Hůda je především rybářem tělem i duší.

Odmala bylo jeho snem stát se rybářem a měl to štěstí, že skončil v Třeboni. Svou pětačtyřicetiletou praxi tedy plně mohl zaměřit na ryby.

Třeboňsko pro něj nejsou ale jen rybníky a spousta vody, ale i obrovský odkaz našich předků, který zde zůstal a můžeme ho obdivovat.

Nejkrásnější z ročních období je zde prý podzim, kdy se duby na hrázi zbarví, konají se výlovy a z rybníků se loví nádherní kapři.

A nezapomeňte, že kdo jí rybu v každém čase, ten je zdráv a štíhlý v pase.

  1. REŽISÉR ZDENĚK TROŠKA

Slavný režisér dnes již kultovních komedií nás zve do svých rodných jižních Čech jako do nejkrásnějšího kouta na celém světě.

Jak sám říká, lidé jezdí po celé zemi, do různých krajin, k moři, do velehor, ale vlastně ani neznají, jaké krásy jim nabízejí například Novohradské hory, Hoštice u Volyně a celý Jihočeský kraj.

Sám pan režisér se tu narodil, stále zde žije a je tady prý nejšťastnější.