Příběhy, které vyběhly z kotců
Za vším stojí Adriana Mlnaříková. Doma jí dělá radost fenka Afroditka. Právě ona se stala impulzem, že se Adriana začala zajímat o psy, kteří prožili to co její čtyřnohá společnice. Krčila se v kleci na benzince, protože už ji nikdo nepotřeboval. Odtud se dostala do Tlapek na cestě a k Adrianě domů. Až pak začala nová majitelka rozklíčovávat příběh plachého zvířete, které si přivezla domů.
Přibližně takto: Několik let žila v kleci v množírně. Světlo znala jen občas, když jí přinesli zbytky jídla. Všude kolem štěkaly další fenky, všechny permanentně březí. „Je to koloběh, nechají je nakrýt a ještě předtím, než by se jim měla narodit štěňata, běžně tak dva týdny, jdou na císařský řez. Cílem je, aby štěňata byla co nejmenší, protože to prý frčí v inzercích. Miničivava, minijorkšír, minimaltézák,“ popisuje Adriana Mlnaříková.
NERODÍŠ? SBOHEM
Její fenka zažila tolik porodů císařským řezem, že už nedokázala mít další štěňata. Skončila na benzince. Nikdo už ji nepotřeboval, nikdo už ji nechtěl živit. Ztratila i svůj nuzný domov, těsnou klec. Když se ocitla v nové domácnosti u Adriany, bála se. Schovávala se pod postelí, odmítala pohlazení. Ale trvalo to jen pár dnů. Dnes už spí v posteli, jako většina bytových psů, které mají lidé rádi.
Adriana přiznává, že měla z adopce strach. „Řešila jsem, co má pes za sebou, jestli nebude agresivní, co nám doma zničí. Pak jsem se začala dozvídat, co se vlastně děje v množírnách, v jak strašných podmínkách tam psi žijí. A rozhodla jsem se, že jednomu takovému pomůžu,“ říká.
Proč vůbec fungují množírny? Podle Adriany za to může velká poptávka po nejlevnějších psech bez papírů. A co nejmenších. Proto se daří byznysu, který znásilňuje fenky. Nakrýt, vyndat, injekce, všechno znovu. Mockrát. Právě proto vznikla výstava v budějovické kavárně SORTE ØYNE v Kněžské ulici. Nemá ukázat, jak jsou psi krásní nebo vděční, ale že vůbec existuje fenomén množíren. A upozornit na alternativu, kde najít psa zdarma: útulky. „Kdyby neexistovaly množírny, věřím, že by byl daleko větší zájem o psy z druhé ruky,“ myslí si.
VÍTEJ, VYHUBLÁ BOŽENKO
Na jedné fotografii, kterou návštěvníci kavárny uvidí, je fenka Enie. Pochází z jihočeského Mazelova. První, co mohla cítit a slyšet po narození, byly pachy a zvuky asi sedmdesáti dalších psů, uzavřených v kotcích. Odvezla si ji Anna Lieblová, která tam jezdila odklízet nepořádek a přivážela granule, aby se psům trochu lépe žilo. Nelituje. „Lidé by neměli mít strach poskytnout domov pejskům ze špatných podmínek, tisíckrát jim to vrátí, budou je milovat,“ je si jistá Anna Lieblová.
Svůj příběh tu otevírá také Boženka, francouzský buldoček. Její cesta do rodiny začala inzerátem na internetu – na budoucí majitelku tam koukal utrápený pes s dlouhými drápy v dřevěné boudě. „Nikdy nezapomenu na ten pohled, když jsem ji spatřila poprvé. Nešťastný, bojácný, byl to psychicky vyčerpaný a vyhublý pejsek,“ popisuje současná majitelka Tereza Jiráková. Doma pak začal boj s nemocemi a socializací. Povedlo se to během jednoho roku. „Nikdy jsem nelitovala, že ji máme doma. Když jsem někdy vyčerpaná, stačí jeden pohled do jejích očí. Jsou tak vděčné, že vás to vždycky nakopne dál.“
ŽIVOT V KOMFORTU
Výstava v kavárně SORTE ØYNE trvá do konce února. Zájemci si mohou zakoupit také charitativní kalendář s fotografiemi psů, kterým pomohla adopce. Nafotila ho Adriana Mlnaříková – žena, která svůj boj za lepší život psů nevzdává. „Kdybych takhle zachránila alespoň jednoho psa, budu neskutečně šťastná,“ zmiňuje a dodává, že bychom vždy měli myslet na to, v jakém luxusu žijeme. „Každý se máme celkem dobře. Máme co jíst, pít, kde bydlet, všechno ostatní je náš komfort. Pokud si tohle uvědomíme, musí v nás vyrůst pocit, že bychom měli pomáhat.“
... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ÚNOROVÉM ČÍSLE JIHOČESKÉHO ČASOPISU BARBAR! V TRAFIKÁCH V PRODEJI ZA 49 KČ.
CHCETE POMOCI?
Tlapky na cestě
transparentní účet: 2000660841/2010
Rafael ops
http://www.rafael-ops.cz/
Číslo účtu: 2500762609/2010
VÝSTAVA NEBOJTE SE ADOPCE
Kavárna SORTE ØYNE
Kněžská 28, České Budějovice