Zámecké zahrady: K potěše, užitku i odpočinku

Českokrumlovský zámek je usazen v kopcovitém podhůří Šumavy, což zásadně ovlivňovalo i utváření zdejší zahrady. Kvůli svažitému terénu totiž nemohla být napojena přímo na panské sídlo, a proto se panská kuchyňská a okrasná zahrada nacházela u řeky Vltavy v místech dnešní Pivovarské zahrady. Novoměstská zahrada byla se zámkem nejspíše spojena dlouhou krytou chodbou, kterou poslední Rožmberkové procházeli nad městskými ulicemi do klášterů a dnešního pivovaru. Jednalo se o zahradu v manýristickém slohu se sochami, s fantaskními stavbami, květinovými záhony pro potěchu oka, kuchyňskými plodinami, bylinkami i kuželnou. V oranžerii se dokonce pěstovaly i melouny, citrony, pomeranče anebo fíky. Ve stejné době buduje vladař Vilém z Rožmberka v místech dnešní zámecké zahrady první letohrádek s velkým sálem a zaměstnává první doložené zahradníky – „Krystla starýho a mladýho“. Pěstitelská vášeň se však nevyhýbala ani hradním pánům; například Vilémův otec Jošt z Rožmberka byl nadšeným ovocnářem a po roce 1500 sestavil „Knížku o štěpování“ s podrobnými zahradnickými návody.

Rozvoje se tzv. Nová zahrada dočkala až za posledního páru z rodu Eggenbergů, který v roce 1675 přikročil k velkolepé přestavbě zámku i zahrady. Tři čtvrtě kilometru dlouhá zahrada, označovaná jako knížecí libosad – tedy zahrada k potěše duše i těla –, byla spojena se zámkem ikonickým Plášťovým mostem. Složitý svažitý terén byl zarovnán díky nově vzniklým terasám a tato raně barokní terasovitá dispozice zůstala zahradě dodnes. Stavitel Giacomo Antonio de Maggi, který přestavbu navrhl i realizoval, se nejspíše inspiroval Květnou zahradou v Kroměříži či slavnou Hortus Palatinus v Heidelbergu, sídle českého zimního krále Fridricha Falckého. Ten zde měl například parter čtyř ročních období, kde květiny nakvétaly postupně dle ročních dob.

Zahrady však neměly jen funkci okrasnou, ale i užitnou; zdejší plodiny se dostávaly na šlechtický stůl a také se dále prodávaly. V archivu je dokonce uložen účet z roku 1732, kde je zaznamenáno, kolik zeleniny dodal zahradník do panské kuchyně. Z položek účtu tím vyplývá, kterou zeleninu měli šlechtici v oblibě: nejvíce si pochutnávali na artyčocích, melounech, okurkách či květácích. (...)

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Časopis v elektronické verzi můžete zakoupit na Digiport

Předplatné můžete zakoupit na send.cz