Zašlá sláva komponované krajiny

Komponované krajiny začaly vznikat především v době baroka, kdy byly spojeny hlavně s duchovním rozměrem. Architekti chtěli vnést lidský řád i do okolní přírody a za hranice zahrad. Propojovali tak například různá významná místa pomocí alejí, průhledů a cest. Libějovická komponovaná krajina je od roku 1996 chráněna jako krajinná památková zóna.

Šlechtu a panovníky, kteří tyto plány vytvářeli, k tomu vedlo několik důvodů. „Inspirovali v zahraničí na svých cestách u velkých dvorů. Byl v tom kus okázalosti a touhy reprezentovat. Touha říci si, že si mohu dovolit vystavět na velkém území svůj záměr, ukázat, jak velká je například rozloha mého majetku. Téměř vždy byly úpravy spojené také s duchovním aspektem. V neposlední řadě šlo o propojení příjemného s užitečným, a to díky lepší obslužnosti panství pomocí cest či alejí,“ vysvětluje důvody barokní krajinotvorby Marek Ehrlich, vedoucí oddělení specialistů budějovického pracoviště Národního památkového ústavu. 

Zakladatelem libějovické krajinné kompozice byl Filip Emanuel Buquoy. Ten nechal postavit v roce 1692 na nedalekém kopci poutní kostel Jména Panny Marie jako poděkovaní za záchranu svého otce na rozbouřeném Středozemním moři. O něco dříve založil jeho předchůdce ze stejného rodu kapli sv. Máří Magdaleny, která stála nad pramenem léčivé vody, poblíž vznikly později i lázně a hostinec. Hrabě Filip Emanuel založil na konci 17. století Nový zámek, který byl centrem krajiny a jejích os. Původní Starý zámek v Libějovicích byl postaven Rožmberky a po založení nového sídla byly kolem něj zřízeny užitkové a okrasné zahrady a bydleli v něm úředníci. Součástí Starého zámku byla i původní bažantnice, která se později proměnila do krajinářského parku.

K Novému zámku přiléhala parterová úprava s vodními prvky a okrasnou zahradou. Právě Nový zámek je těžištěm celé barokní krajinné kompozice: leží uprostřed přímé cesty, dlouhé více než tři kilometry, která jej spojuje s kostelem na Lomci na jihu a s Lázní u kaple sv. Máří Magdaleny na severu. Podél cesty byla po roce 1765 vysázena čtyřřadá alej, která tuto linii zvýraznila v přehledné zemědělské krajině.

„Alej byla čtyřřadá proto, že uprostřed byla zamýšlena jako široká kočárová cesta a po stranách jako cesty pro pěší. Během chůze nebo projížďky také nabízela estetický zážitek v podobě různých výhledů a proměňující se krajiny,“ popisuje Marek Ehrlich.

Unikátní alej je dodnes dochována jako jeden z nejviditelnějších pozůstatků zdejší historické krajiny. Z Lomce a z aleje bylo dobře vidět na jednotlivé dominanty v krajině, kterými byl například Starý zámek, rožmberský dvůr Rábín nebo kostel v Chelčicích.

Na začátku 19. století převzali libějovické panství Schwarzenbergové, kteří měli s krajinářskými úpravami již své zkušenosti například z Hluboké nebo Červeného Dvora. Starou bažantnici postupně přetvářeli a rozšiřovali do velkorysého krajinářského parku. Nechali zde vysázet cizokrajné dřeviny, které v Čechách do té doby nebyly téměř známé, například kavkazské a balzámové jedle, borovici limbu, douglasky, jedlovce, zeravy, červené kaštany nebo platany. Dodnes jsou v parku některé z nich k nalezení. Jak dodává Marek Ehrlich: „Krajinářský park byl protkán sítí cest, které návštěvníka vedly a nabízely mu pohledy na různá zákoutí, solitérní stromy a přírodní scenérie. Zajímavý byl například rondel z olší, jehož zbytky tu dodnes můžeme vidět, dále ostrůvek na rybníku, malý vodopád nebo tzv. lovecká chata.“

Bohužel většinu těchto parkových úprav z doby romantismu odvál čas. Zámek vlastnil po pozemkové reformě katolický řád redemptoristů. Za minulého režimu užívala areál Pohraniční stráž, která zde postavila cvičiště služebních psů a sklady, na památkovou hodnotu však téměř nehleděla. V současné době má areál soukromý vlastník, který ale žádné významnější kroky v obnově areálu nepodniká. Do části zahrady, dřívější bažantnice, je dnes vstup volný. Tato část byla prohlášena za přírodní rezervaci s názvem Libějovický park.

Pokud byste si tedy chtěli připomenout zašlou slávu zdejší komponované krajiny, Libějovicko vám nabídne nevšední cestu časem. Můžete se vydat třeba alejí a lesním průsekem ke kostelu na Lomci, projít si pustnoucí krajinářský park, prohlédnout opravený Starý zámek nebo najít pramen léčivé vody pod kaplí sv. Máří Magdaleny.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Zimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz