Židovský poklad: Březnice

Barokní urbanistický celek židovského ghetta a synagogy je v Čechách jedinečný. Skládá se ze dvou čtvercových náměstí se dvěma uličkami, které po obvodu ohraničují jednotlivé židovské domy. Samotná čtvrť byla založena kolem roku 1562 – tehdejší majitel zámku Ferdinand hrabě z Lokšan dovolil sídlit v tu dobu židům na nově založeném předměstí. V roce 1726 byli židé na základě translokačního reskriptu přesídleni povinně do ghett, v tomto období bylo vystavěno také 24 domů i synagoga. Po požáru v roce 1821 však byla většina domů spolu se synagogou obnovena v klasicistním a empírovém stylu, tento vzhled si udržely dodnes.

„S náměstím byla čtvrť spojena úzkou uličkou s bránou, která se na noc zavírala,“ vysvětluje průvodkyně Štěpánka Rolníková v expozici synagogy. „Židé také museli odvádět březnickému panství poplatky, aby byli chráněni. Přesto byli místními obyvateli vyhledávaní jako dobří živnostníci a řemeslníci.“ Březnická židovská obec čítala před 2. světovou válkou asi 30 obyvatel, po válce se do Březnice vrátili jen dva židé, a židovská obec tak už nebyla nikdy obnovena. 

Synagoga byla v roce 1994 vrácena Židovské obci v Praze, která začala s nákladnou rekonstrukcí. V rámci projektu 10 hvězd – Revitalizace židovských památek v ČR se dočkala budova kompletní rekonstrukce a následně byla v roce 2014 otevřena a zpřístupněna veřejnosti. V současné době si můžete v synagoze prohlédnout vlastní klenutou modlitebnu s krásnou výmalbou, patrovou galerii pro ženy, tzv. emporu, dále bývalou židovskou školu a byt správce synagogy – šámese. Dnes je zde instalována expozice o židovské vzdělanosti, ale dočíst se můžete i o březnické židovské obci a jejích osobnostech. 

V hlavním modlitebním sálu návštěvníka učaruje pohled na blankytnou noční oblohu se zlatými hvězdami. Spolu se světlem, procházejícím barevnými vitrážemi, vytvářejí příjemnou meditativní atmosféru. Průvodkyně dodává: „Světlo proudící okny značí den a noční obloha na klenbě zase noc, což vytváří dohromady vyrovnaný celek. Směrem na východ je orientován ústřední prvek synagogy, schránka na Tóru, tzv. Aron ha-kodeš, ve které se nacházejí posvátné předměty. Mezi ně patří svitky Starého zákona – Tóra, beraní roh – šofar, ukazovátka, svícny nebo pohár na víno.“

Není bez zajímavosti, že se židé nesměli Tóry dotýkat rukou, a proto používali různě zdobená ukazovátka, jimiž stránky otáčeli. Svatostánek je zakryt ornamentálním závěsem, tzv. parochetem, který je zdoben tradičními judaistickými motivy, např. Davidovou hvězdou nebo sedmiramenným svícnem. Nad parochetem je pak namalován citát z žalmu: „Miluj bližního svého jako sebe sama.“

Před svatostánkem se nachází kněžiště – bima, odkud konal rabín mši. „Rabín při zpěvech a čtení z Tóry stál v malém důlku – to proto, aby ukázal pokoru a rovnocennost se sedícími lidmi. Každý muž, který vcházel do synagogy, si musel umýt ruce, ženy vcházely postranním odděleným vchodem a seděly na galerii,“ popisuje průvodkyně průběh mše. Podle židovských tradic musí člověk při vstupu do chrámu jít blíž k zemi, proto má každá synagoga u vstupu schod směrem dolů.

Židovská kultura s sebou nese mnoho zvláštních tradic a obřadů. Doklad jedné takové tradice skrýval dům v ghettu čp. 659 zvaný „Rubínský“. Dům měl v podkroví světnici se snímatelnou střechou, která sloužila pro oslavu svátku Sukot. Při tomto svátku židé děkovali Bohu za jeho laskavost při 40denním bloudění v poušti, kdy přespávali pod širou oblohou. Tuto noc si pak symbolicky připomínali nocováním v různých otevřených přístřešcích. Jiný obřad – bar mikve, tedy rituální lázeň, se odehrával v „Rabínském domě“, kde sídlil dříve rabinát. Zde se dochovaly do dnešních dní i základy zděné arkádové besídky pro zmíněnou slavnost Sukot. O všech domech, o jejich historii i o životě jejich obyvatel se můžete dočíst v expozici synagogy.

Za velice cenný nález je považována geniza, tedy archiv poškozených a odložených hebrejských textů a chrámových předmětů, která se našla na půdě zdejší synagogy při rekonstrukci. Mezi 164 prozkoumanými předměty byly převážně hebrejské knihy z 18. a 19. století, tisky Bible i talmudu, dopisy, dále předměty z textilie, kovu či keramiky – dětské botičky, povijany, ukazovátka a různé pláště na Tóru.

Pokud vás zajímá židovská kultura a její tradice, březnická synagoga vás do tohoto mystického světa ráda zasvětí. Můžete si přijít poslechnout i některý z koncertů, při kterých chrám ožívá, a poté si projít zapomenuté Lokšany, jež jsou němým svědkem příběhu židovských obyvatel v českých zemích. Město Březnice však nabízí výletníkům i další zajímavé cíle: například renesanční zámek s přilehlým parkem nebo expozice Městského muzea a galerie Ludvíka Kuby v bývalé jezuitské koleji. Jedno zde strávené odpoledne se pak může stát opravdu pestrým zážitkem.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V PODZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Podzimní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz