Modro-červená
Jako malému klukovi se mi ta věta ohromně líbila. Že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Kreslili jsme s kamarády na všechna kulatá víka v okolí modro-červený znak Občanského fóra a ukazováčkem a prostředníkem naznačovali havlovské véčko, ačkoliv nikdo z nás netušil, co to znamená. Cítili jsme euforii roku devadesát a pro velkou část mé generace byla zásadní na celý život.
Stali jsme se prvním ročníkem, který nastoupil do první třídy v demokratickém státě. Až tehdy jsem začínal vnímat politiku, do té doby jsem neměl tušení ani o tom, že kolem vládne nějaká strana, nebo si na to alespoň nevzpomínám. Svět byl šedivý, šedivé baráky, doktoři, učitelky ve školce, vlaky a máma s tátou taky. Babička schovala do skříně sovětskou vlajku. Měl jsem v ruce pastelky a kreslil modrou hlavu s modrýma očima a červenou pusou.
Před naším domem zmizel velký betonový panel oslavující úspěchy socialistického hospodářství, odřízli ho a odvezli. Ve škole jsme trhali stránky z učebnic. Nalistujte na stranu 123 a vytrhněte ji, tyhle věci se učit nebudeme. Zachránil jsem notový zápis Kaťuši a naučil se ji na piano, tak trochu na protest proti ničení knih. Na druhé straně byla Internacionála, ta mě nebavila. Ruštinářka po nocích studovala němčinu a pak nás učila, že chata je die Datche a že na ni jezdil i Stalin. V rozhlase jsme poslouchali projevy ministrů školství a na zdi ještě visela fotka prezidenta. Pravda a láska vítězila, i když jsem si na klaviatuře vyťukával ruské písně. Líbily se babičce.
Přemluvil jsem mámu, aby mě vzala na nějaký sjezd, kde vystupoval Klaus. Chtěl jsem ho vidět na vlastní oči. Jestli tak divně mluví i naživo. Mámin šéf mu byl podobný. Dav mu nadšeně tleskal, skandoval, tu euforii cítím dodnes. Byla v něm hrdost a budoucnost. Táta začal podnikat a máma mu držela palce. Všechno šlo a stačilo věřit. Žádný balast současnosti.
Slýchám nějak moc často, že pravda a láska nezvítězila. Že Havel podvedl lidi a Klause by měli zavřít. Jenže už jako dítě jsem věděl, že do nového zřízení Havel nepřinášel pravdu a lásku na talíři. Že ji člověk musí hledat v sobě, v rodině, v lidech kolem sebe. Je všude kolem, v každém pozdravu, poděkování a přidržených dveřích. Je ve vzpomínkách na modro-červené prsty, i v Kaťuše, která mi v prstech zůstala. Pravda a láska vyhrává, jen jí to někdy déle trvá.
Na stáncích v za 49 Kč, elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz
Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč