Samsonova kaše

Možná se v těch komentářích poznáte. A možná se v nich pozná daleko víc autorů, protože si jsou všechny tak podobné. To, co si dovolil architekt Jan Šépka na budějovickém hlavním náměstí, lze přirovnat k loupeži století. Ten umělec by zasloužil pranýř! Je to nemravná lotrovina. Co všechno se dá dneska ještě nazývat uměním? Tolik dřeva pro takovou kravinu? Podle průzkumů (například na budějovickém iDNESu) se to celé nezamlouvá sedmdesáti procentům lidí. Kolik z nich ale prošlo po lávce a chtělo se přesvědčit? Kolik lidí jen kritizuje, jaké množství z nich to skutečně vidělo?

Milujeme stereotypy a jejich pomocí si lžeme do kapsy. Žijeme totiž v představě, že sem turisté přijíždějí kvůli Černé věži a Samsonově kašně. Kdo někdy vytáhl paty dál než za Srubec nebo Litvínovice, mohl se přesvědčit, že podobné dominanty má řada měst okresního formátu. Jenže pokud v Budějcích chybí hrad, zámek nebo zoologická zahrada, z tradičních turistických cílů nám zůstává jenom náměstí s fontánou uprostřed a věží postavenou tak, aby se to všechno vešlo na jednu fotku. A to je pro návštěvníky žalostně málo.

Budějovice nikdy neuměly dělat dobře svůj marketing a dodnes nedokážou prodat, čím jsou výjimečné. Výrobou piva, tradicí tužky, koněspřežkou. Kdyby tu o turisty někdo stál, už dávno by je minimálně vozil z nádraží v kočáře taženým koňmi, už dávno bychom tu měli pivnici s obrovskou zahradou, kde to každý den vypadá jako na Oktoberfestu. Turisté chtějí zážitky, potřebují se bavit a pak o tom vyprávět svým známým. Že viděli uprostřed prázdného náměstí kašnu, ze které stříkala voda, zapomenou po nasednutí do autobusu. Není hravá a nejsou v ní emoce. To je alfa a omega každého marketingu.

SELFIE S AUTY

Protože Budějovice nenabízejí prakticky nic, o čem by si výletníci mohli vyprávět, je projekt Vnímání malým zjevením. Současní výletníci nestojí o tradiční selfie s kašnou a zaparkovanými auty v jejím okolí. Chtějí zážitek. Teď cupitají po lávce, posedí na lavičce, a pokud dobře zafouká vítr, voda je příjemně osvěží. Odnášejí si pocit, že byli u něčeho, co tu není každý den – mohli vnímat kašnu tak, jak ji dlouho nikdo neuvidí. Tiše, komorně, s tím dlouhým mostem, na který se nastupuje z okna. Tohle dají na Facebook, o tomhle budou mluvit. Zatímco Budějčáci mohou na zahrádce u piva řešit, jakou ostudu si tím bedněním město utrhne.

Prý si to současné zastupitelstvo spočítalo. Po tomhle je už nikdo nezvolí. A co chudáci svatebčané! Když se tam vyfotili před třiceti lety máma s tátou, chceme taky! Setsakramentsky pokažená svatba. Další stereotyp a frekventovaný argument, proč Vnímání odsoudit. Někteří odkládali nebo urychlili veselku. Jako by byla Samsonova kašna uzamčená a nepřístupná. Jako by si ji Jan Šépka pronajal sám pro sebe. Přitom k ní přes Dům umění denně prochází přes tisíc lidí. Vůbec ne proto, že jim kašna chybí. Jdou ji nasát bez aut a domů v pozadí, kdy na chvíli může vyprávět svůj příběh o biblickém Samsonovi a také legendu, kterak její stavba stála stejně jako barokní radnice. Jenže je tam to bednění – a máma s tátou ho na svatebním snímku neměli. Nebudeme hledat novou perspektivu a už vůbec nechceme přemýšlet o tom, že svatební portrét nemusí vypadat sto let stejně. Sám jsem zvědavý, jak se letošní Vnímání podepíše na rozvodovosti budějovických párů.

AŤ SI TÁHNE DO PRAHY!

Stereotypy vytvářejí kaši názorů a letos je hlavní přísadou Samson. A ještě jedno jméno: ten troufalý Jan Šépka. Pražák, který nám do Budějovic přijel dělat umění. „Kdyby podobnou zrůdnost postavil na Václaváku a ke koni se chodilo z Národního muzea, ti by ho hnali!“ Citace z Facebooku. Jsem přesvědčený, že Jan Šépka nepřicválal do Budějovic na Václavově koni proto, aby učil Jihočechy, co je a není kumšt. Odpor vůči architektovi ilustruje, jak moc se uzavíráme sami do sebe a odmítáme cizí vlivy. To si pak ale skutečně můžeme dát na začátek města ceduli s textem, že Pražáky v Budějcích nechceme. A pokud má bednění kolem kašny odrazovat chudáky turisty, myslíme jimi asi obyvatele Srubce a Litvínovic, protože s těmi si ještě rozumíme a dokážeme je respektovat, vždyť do svých satelitů stejně přivandrovali z krajského města. Použitím argumentu, že je Šépka Pražák, stavíme zeď před vším, co není budějovické. Podobně bychom mohli blokovat příjezd Karla Rodena na krumlovské otáčko, a nakonec všech herců z Budějovic, ať tam vystupují jen krumlovští.

Jedno se Janu Šépkovi povedlo. Rozpoutal diskusi, která ovšem z velké části demonstruje to horší, co v nás je. Samsonova kaše nebude k jídlu – je plná hořkosti, maloměšťáctví a nesmyslného pocitu nadřazenosti. 

Říjnový Barbar na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!