Úvodník k letnímu číslu: Virus a chaos

A ty se necháš očkovat? A to se jako nebojíš? Poslední dobou se spíš bojím odpovídat. Protože každý má jasno a hranice je dost ostrá. Jako míček při hře se používá selský rozum a fanoušci na obou stranách tribuny nadávají a dehonestují soupeře. Tak jako jsem se naučil nefandit žádnému z politiků, protože nikomu z nich nevěřím bezpodmínečně, nehodlám bojovat ani na jedné straně ve věci očkování. Vím ovšem jistě, že o očkování stojím.

Jarní zkušenost s covidem mi říká, že znovu to prodělat nechci. Virus, který je pro někoho jen obyčejnou chřipkou, mě přibil k posteli tak pevně, že jsem jen s vypětím sil dokázal navštívit toaletu, a pak další dvě hodiny ten výlet vyspávat. Pod peřinu se mnou lehala zimnice, teploměr hlásil sedm dní čtyřicetistupňové horečky, realita se rozpíjela v blouznění, kašel nebylo možné zastavit. Možná jsme si jen odvykli na těžší průběh nemocí a nic nevydržíme, zapomněli jsme na skutečné epidemie a také hmatatelnou bolest, kterou nemoci přinášejí. Přesto vím, že tohle znovu zažít nepotřebuji.

Nebyl jsem a dosud nejsem ochotný si připustit, že se s rodinou zabarikádujeme před nebezpečným virem a vyjdeme ven, až jeho moc odezní. Život je příliš krátký na to, abychom ho prožili za oknem, přátelství jsou cenná a křehká, žili jsme celkem normálně. Přesto jsme mnohému přivykli a skoro nepozorujeme, jak spálenou zemí kráčíme. Přišli jsme o svobodu, mnozí lidé o práci a perspektivu, děti o kus dětství, stát jsme si projedli. Nevěřím na návrat do roku 2019, doufám jen v uklidnění – vyhlížím chvíli, kdy nebude možné omezovat lidi na náměstích nebo narozeninových oslavách, kdy soudy rozhodnou, kdo ve vypjatých chvílích rozevíral kapsy a plnil je veřejnými penězi; věřím v normální život, který jsme si s covidem nechali vzít. Každé další očkování tu anarchii zmenšuje. Zašlapává chaos i samotný virus, s každým dalším očkovaným se snižuje riziko vzniku nové mutace.

Studoval jsem historii, nikoliv medicínu, proto věřím doktorům. Stejně tak doufám, že se lékaři dovedou ptát třeba zahradníků, až budou potřebovat poradit, kde vysadit strom nebo založit záhon. Chceme být mistry svých profesí, tak to dovolme i jiným, v tomto případě těm, jejichž světem je věda a výzkum. Zkušenost historika mi říká, že některé nemoci přišly a vracely se v obměnách po staletí, ztrácely se v nich generace a někdy vymazaly celé rody. Stejně tak mi historická zkušenost naznačuje, jak se s těmi ranami vypořádalo očkování.

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz