Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Úvodník k zimnímu číslu: Ježíšek

Úvodník šéfredaktora Jana Štiftera k aktuálnímu číslu.
03. Prosinec 2019 - 07:34

Přinesl ze školy, že Ježíšek není. Tak jsem mu řekl, že samozřejmě je. Druhý den připustil, že možná je, ale určitě nenosí dárky. Zeptal jsem se ho, co by říkal tomu, kdybychom my všichni byli Ježíšek – kdyby nebyl jeden, kdyby se v nás rozprostíral. Uznal, že pak by Ježíšek mohl nosit dárky.

Stále opakované klišé tvrdí, že Češi patří k nejzavilejším ateistům na světě, přes 70 procent lidí tu nevěří v boha, z mladých lidí dokonce 90 procent. A přitom nic z toho není pravda, záleží jen na tom, jak se Češi popasují s otázkou. Češi věří. A věří ohromně. Věří v něco (někdy se nám říká něcisti), věří v osud, vesmír, sílu amuletů a talismanů, karty nebo výklady snů. Jestliže jsou Poláci ponejvíce ukázněnými křesťany, Češi se snaží napojit na dávné tradice, staví kolem vesnic menhiry a vnímají tu zvláštní energii tam, kde by ji vnímat měli. Nad postelemi visí lapače snů, zpětná zrcátka v autech zdobí růžence a kříže, děti si hrají s woodoo panenkami, a imitace čarodějné hůlky je dobrou příležitostí vyzkoušet, jestli nefungují některé kletby z Harryho Pottera. Zkoumáme čáry na rukou a za stovku si necháme pověštit, o adventu hledáme ztišení a o Vánocích si vyprávíme biblické příběhy. Na půlnoční mši zaplníme kostel. Věříme, protože bez víry je svět pustý a bezvýchodný.

Mám rád ten příběh o dvou dětech v matčině lůně – hádají se, co přijde po porodu. První je skeptik, říká, že rozhodně nic. Porodem všechno končí. V lůně neexistuje jediný důkaz, že pak život někde pokračuje – zvenku se ještě nikdo nikdy nevrátil. Druhé věří. Říká, že věří v mámu. První se směje, že mámu přece ještě nikdo neviděl. „Máma je všechno okolo,“ nabízí řešení to, které věří, „máma není vidět, ale to neznamená, že není.“ „Takové povídačky,“ namítá první, které je připravené, že s porodem všechno skončí. Společně se pak vydají na cestu, společně to pak rozlousknou.

Ježíška jsem potkal mockrát, můžu s klidným srdcem říct, že je. Poznávám ho v lidech, dobrých skutcích, jeho poselství vídám vepsaná v dlaních. Znám se s celou jeho rodinou, a stejně mě překvapuje, kolik má v Česku vnoučat, společně s ním rozdávají radost, jemnost, něhu. Ježíšek bydlí v dobrém slově, pohlazení, pomoci. Tam všude je. Ať si spolužáci říkají, co chtějí.

Užijte si Vánoce. Budou krásné – tedy nevím, ale věřím.

 

 

Zimní číslo časopisu Barbar v prodeji mj. na alza.cz!