Vidím, že to neděláme blbě

Jak dnes vnímáte dopravní podnik z roku 2011, kdy jste do něj nastoupil?

Neměl jsem tenkrát velké iluze o fungování dopravního podniku. Ale to byla chyba, rychle jsem zjistil, že tu je neskutečné množství odborníků a srdcařů. Nicméně systém byl zkostnatělý, něco šlo pomalu, něco vůbec. To rychle ubije kreativitu lidí. S tím jsme museli něco udělat.

To, co tenkrát nešlo, dneska jde?

Bylo na čem stavět. A změna je obrovská, je za námi velký kus práce. Podívejte se na marketing, prezentaci společnosti. Když jsem sem přišel, byla propagace prakticky na nule. Nebyla k tomu vůle. Tady se říkávalo, že nemáme konkurenci, tak proč investovat do reklamy. Ale konkurence je pro nás každý, kdo s námi nejede, byť používá vlastní nohy. Snažili jsme se odbourat nálepku veřejné dopravy jako mastné tyče nebo socky. Změnili jsme logo. Součástí nového image je nový systém odívání řidičů i manažerů. Společně s návrháři pracovali naši lidé na novém vizuálu oblečení, vybrali si materiály, mluvili do střihu. Cítí se v tom dobře a dobře vypadají.

Jak reagují cestující?

Během těch osmi let jsme se začali dívat na dopravní podnik očima cestujících. A ten rozdíl je prostě vidět. Vytvořili jsme systém spojů, který dost přesně odpovídá poptávce. Páteřní linky jezdí v pravidelných intervalech, můžete se spolehnout, že nebudete dlouho čekat. Vozy jsou čisté. Zákaznické centrum funguje lépe. V nových vozech aplikujeme moderní technologie a zvyšujeme komfort pro cestující což jsou například celovozové klimatizace, ale i u těch byl problém přesvědčit většinu kolegů, proč je máme chtít.

Odmítali klimatizované vozy?

Spíš uvažovali prakticky, takové autobusy jsou složitější na údržbu, stojí to víc peněz. Ale my chceme dostat lidi do veřejné dopravy. Proto musíme komfort co nejvíc přiblížit osobnímu autu. Jinak o cestující přijdeme. Máme teď dost přesná čísla, protože jsme do vozů instalovali sčítací rámy – díky tomu víme, kolik lidí využívá jaké linky, dokážeme tím skvěle reagovat na poptávku.

Osobně vnímám, že klesl počet stížností na revizory. Dřív jich byly plné noviny.

Dopravní podnik před časem přešel na systém nahrávání revizorů. Ti si sami spustí zařízení, cestujícího na to samozřejmě upozorní, jednání je na záznamu, revizor tak má vlastně důkaz proti sobě a jedná slušně. Tím klesl počet stížností na absolutní minimum.

Ubývá černých pasažérů?

Bohužel ne, spíš to číslo roste. Lidé mají pocit, že za některé věci se neplatí. Společnost má nízký respekt vůči pravidlům. Hrdina je ten, kdo projede na červenou, nezaplatil parkování, zaparkoval na trávníku. Ale tihle hrdinové nás stojí dost peněz. Kvůli černým pasažérům přicházíme ročně minimálně o šest milionů. O šest milionů korun musíme mít vyšší rozpočet, zaplatíme to z daní všichni.

Letos jste výrazně obměnili vozový park.

Pustili jsme se do největší obnovy vozového parku v historii dopravního podniku. V tomto roce jsme nakoupili 46 nových vozidel, stálo to skoro půl miliardy. Obměnili jsme tak třetinu vozů. Cestování s námi je příjemné a pohodlné, jako nikdy nebývalo.

Co se starými vozy? Budujete muzeum?

Historické vozy jsou velmi dobrý artikl a cenný majetek. Zachraňujeme kus vlastní historie. Dřív se hodně vyhazovalo. Sehnat dneska třeba cvakací strojek na jízdenky je téměř nemožné, a tady se jich likvidovaly stovky. Dnes máme filozofii takovou, že od každého typu vozu se snažíme zachovat a zrenovovat jeden exemplář. Veřejnosti to vracíme formou jízd historickými vozy.

Jako cestující vidím v posledních letech dvě velké změny: vznikají tu preferenční pruhy pro MHD, a zavedli jste veřejnou dopravu na náměstí.

Husovka, Lidická, Senovážné náměstí, tam jsme ohromně zrychlili dopravu, a mohou za to právě preferenční pruhy. Na Lidické se počet dochvilných spojů zvýšil z 80 procent na 95. Pomáhá nám v tom město, hodně nám vychází vstříc. Zdejší radnice, bez rozdílu politické reprezentace, protežuje hromadnou dopravu, v tom máme velkou oporu. Preferenční pruhy jsme přidali také na Rudolfovské, i tam nám hodně pomáhají.

Můžete budovat další buspruhy?

Můžeme je vytvořit ještě na Žižkovce s návazností na Senovážné náměstí, ale moc dalších možností už nemáme, především kvůli šířce ulic. Musíme hledat nové možnosti preference. Počet aut roste takovým tempem, že se za chvíli do města nevejdou. Teď budeme zavádět jednu důležitou novinku: během příštího roku vybavíme všechny naše vozy zařízením, které bude komunikovat s každou světelnou křižovatkou ve městě. Tomu říkáme dynamická preference – jede autobus nebo trolejbus, křižovatka se to dozví a pustí vůz MHD.

Pojďme k autobusům na náměstí.

Hromadná doprava tam patří. Byla tam i historicky. Kolem centra je sice spousta zastávek, ale uvnitř zůstává spousta parkovacích míst pro osobáky. Přece není možné na náměstí zajet osobním autem a zároveň vyřadit lidi, kteří auto nemají nebo ho nechtějí používat. Bohužel se zatím podařilo rozjet jen část z původního konceptu. Z linky přes náměstí se stalo politikum, ale dejme tomu čas, uvidíte, že je to dobrý koncept. Mimochodem, i tyhle vozy mají automatické sčítací rámy, takže už brzy budeme vyhodnocovat čísla.

Jak na autobusy na náměstí reagují lidé?

V centru sídlí úřady, banky, je tam spousta populárních kaváren. To všechno je teď dostupnější. Ne všichni jsou zdraví. Převezli jsme vozíčkáře a ten nám říkal, že se po několika letech dostal na náměstí, rozplakal se a děkoval řidiči. To je pro nás zpráva, že to, co děláme, neděláme blbě. A motivuje nás to k další práci.

... CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V LISTOPADOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!