ZÁHADNÉ VRAŽDY

Vraždy bez vraha, vraždy bez těla. Mezi nejznámější patří případ třicetileté Soni Illeové.  Za „katrem“ stále není ani vrah prostitutky, která si svým tělem vydělávala nedaleko Dolního Dvořiště na Českokrumlovsku. Stále nejasný je i příběh důchodkyně z Kardašovy Řečice; před lety zmizela od rozvařeného oběda, a dodnes o ní rodina ani policie nemá žádné zprávy. A nakonec, kdo zavraždil píseckého podnikatele Rajtmajera, jehož tělo se objevilo v Orlické přehradě?

SOŇA ILLEOVÁ: SVÁZANÁ V NEŽÁRCE

Bylo 19. prosince 2008. Třicetiletá Soňa Illeová šla se svými kolegy na vánoční večírek, který měli domluvený v jednom ze zábavních podniků v centru Jindřichova Hradce. Domů, ke svému novomanželovi, se už nevrátila. Asi dvě hodiny po půlnoci Soňu viděli svědkové sedět na lavičce v parku. Pak už ji pravděpodobně viděl jen její vrah.

Když se mladá žena nevrátila domů, začalo velké pátrání. Hasiči a policie i se psy několikrát prohledali okolí podniku, řeku i rybník. „Dokonce se snižovala hladina řeky, protože po deštích bylo poměrně hodně vody. Prohledávali jsme ji ze člunů i ze břehů,“ popsal pátrání velitel jindřichohradeckých hasičů Jan Všetečka.

Všechno bylo ale marné. V té době ještě její manžel Karel věřil, že ji najde. Když se Soňa nevrátila, vyvěsil letáčky s její fotkou nejen po Jindřichově Hradci, ale i po dalších městech a obcích.

„Vylepili jsme více než sedm set letáků na různých místech Česka a v severním Rakousku. Mluvili jsme se Soninými kolegy, kteří s ní byli na večírku. Pátráme po jakékoliv stopě, bohužel zatím bez výsledku,“ řekl tehdy Karel Ille, který prý znovu a znovu prohlížel Soniny věci, jestli by v nich nenašel nějakou stopu. „Nedokážu se smířit s tím, že by byla Soňa mrtvá, chci stále věřit, že žije,“ dodal tehdy.

Věřil ale marně. Přibližně o tři měsíce později, 1. března 2009, objevil rybář v Nežárce u obce Val na Táborsku mrtvé tělo. Byla to Soňa. Ruce měla svázané za zády izolační páskou.

„Pomozte najít vraha mé ženy. Ať už nikomu neublíží,“ vyzýval Karel Ille na internetových stránkách, které vytvořil pro svou manželku. Policie odebrala desítkám lidí vzorky DNA. I přes usilovné pátrání ale vraha zatím nedopadla. Přesně před rokem zveřejnila identikit muže, který prý sexuálně obtěžuje ženy a snad by mohl mít něco společného i s případem Soni Illeové. Ani tato stopa ale k cíli nevedla.

 „Žiju se stínem za sebou. Ta beznaděj a nevědomost je hrozná. Chci už konečně uzavřít tuhle kapitolu života a jít dál. Ale bez dopadení vraha to nejde,“ řekl před časem Karel Ille.

GABRIELA SUPEKOVÁ: PROSTITUTKA „ČERT“

Byla matkou šesti dětí a živila je i sebe prostitucí nedaleko hranic na Českokrumlovsku. Řeč je o dvaačtyřicetileté Slovence Gabriele Supekové. Její tělo vydalo v roce 2007 lipenské jezero. Našel je mladý pár, který se tudy právě procházel.

„Žena utrpěla bodná zranění,“ řekl tehdejší jihočeský policejní mluvčí Michal Marušák. Pitva ukázala, že si žena před smrtí prošla peklem. „Měla na těle šest bodnořezných ran v oblasti hrudníku, jedna z nich směřovala i do srdce,“ konstatoval soudní lékař Zdeněk Šenkýř. „Několik řezných ran měla i na dlaních, což svědčí o tom, že se útoku nožem usilovně bránila,“ dodal.

Podle Šenkýře Supeková zemřela minimálně dva, nejspíš však tři dny před nálezem těla v Lipenské přehradě.

Podle výpovědi Gabrieliných kolegyň, které spolu s ní nabízely v obci Skoronice na Českokrumlovsku sexuální služby, nasedla Gabriela do auta k potencionálnímu zákazníkovi. Pak už se za nimi nikdy nevrátila. „To auto mělo rakouskou poznávací značku. Sama by odtud nikdy neodešla. Říkala, že se jí tady líbí,“ potvrdila jedna z jejích kamarádek.

Ta se o ni prý hned nebála, nebylo totiž údajně výjimkou, že Gabriela zůstala u některého zákazníka přes noc. Jak řekli místní lidé, Slovenka byla ve Skoronicích známou postavou. Nebyla příliš hezká, měla husté obočí, rozježené vlasy, chybělo jí několik zubů a přezdívali jí prý Čert.

Po vrahovi pátrala jak česká, tak i rakouská policie. V zahraničním tisku se dokonce objevila spekulace o tom, zda ženu nemohl zavraždit nechvalně známý Rakušan Josef Fritzl, který více než dvacet let věznil a sexuálně zneužíval v dolnorakouském Amstettenu svou dceru.  Rakouská policie tuto stopu prověřila, nic takového ale nepotvrdila.

MARIE BEZEMKOVÁ: ZÁHADA ROZVAŘENÉHO OBĚDA

Obrovskou záhadou je stále osud důchodkyně Marie Bezemkové z Kardašovy Řečice na Jindřichohradecku. Tehdy šestasedmdesátiletá žena zmizela z domu své dcery, který stojí ve vedlejší vsi. Odešla od rozvařeného oběda. A domů, ke svým dvěma dcerám a jejich rodině, se už nikdy nevrátila.

Záhada je stará osm let. Důchodkyně, která bydlela v domě s pečovatelskou službou přímo v Kardašově Řečici, zmizela 8. října 2005. Odešla bez dokladů, peněz, léků, jen v tom, co měla na sobě. Výpovědi svědků se různí. Někteří prý viděli důchodkyni, jak nasedá do červeného vozidla k neznámému staršímu muži.

„Že by tato žena žila někde jinde novým životem, je nejspíš velmi nepravděpodobné. Mohla se stát obětí závažného trestného činu,“ řekla mluvčí hradecké policie Hana Millerová.

S verzí, že byla Bezemková zavražděna, pracovali kriminalisté už od začátku. Kromě starého jízdního kola, které se našlo několik dní po jejím zmizení u vlakového nádraží, neobjevili žádné stopy, jež by je navedly k ženě či jejímu tělu.

Milada Bezemková se i přes svůj pokročilejší věk ráda seznamovala prostřednictvím inzerátů s muži. Zasílala jim o sobě a své rodině podrobné údaje včetně fotografií, následně se s nimi setkávala a po některých údajně chtěla, aby na ni nechali přepsat automobil či chatu. V jejím diáři objevili kriminalisté desítky jmen a kontaktů na muže, se kterými si dopisovala nebo se s nimi rovnou stýkala. Všechny prověřili, ale marně.

„Stále věříme, že maminka někde je, že žije. Že se jen dala jiným směrem a žije svým životem, byla taková spontánní. Její mobilní telefon je stále hluchý, i policie ho prověřovala, ale nedobrala se žádné stopy,“ řekla několik měsíců po zmizení maminky dcera Milada Hermanová.

Dnes už je ale naděje i podle odborníků na nalezení důchodkyně téměř mizivá. Co se s ní stalo, možná už zůstane navždy tajemstvím.

MIROSLAV RAJTMAJER: PODNIKATEL Z ORLÍKU

Případ píseckého podnikatele Miroslava Rajtmajera. Třiapadesátiletého muže pohřešovali jeho známí a příbuzní od dubna 2007. V červnu pak jeho tělo vyplavalo na hladinu Orlické přehrady. Pitva prokázala, že podnikatel zemřel násilnou smrtí. Z jeho vraždy policie obvinila manželku, se kterou se rozváděl. Ta ho měla podle obžaloby zabít spolu s neznámým komplicem.

„Trestný čin měla spáchat zřejmě s člověkem, kterého zatím nemáme. Ona je vyšetřovaná na svobodě,“ uvedla tehdy k případu bývalá mluvčí policie Jana Kameníková.

Podle kriminalistů měla manželka Rajtmajera uspat sedativy, uškrtit a pak právě za pomoci dosud neznámého komplice odvézt na Orlík a vhodit do vody. Soud ale ženu nakonec pro nedostatek důkazů osvobodil.

„Obhajoba Evy Rajtmajerové mě nepřesvědčila, ale chybí přímý důkaz, a ty nepřímé netvoří ucelený kruh,“ zmínil soudce Slavomír Cirhan. Žena osvobozující verdikt přijala s velkým pláčem. Od začátku tvrdila, že je nevinná.