Poctiví mafiáni hip hopu

Když se řekne jméno Snášel, lidem se nejspíš vybaví kontroverzní podnikatel Stanislav Snášel. Souvisí nějak jeho příjmení s vaším?

Je to můj strejda. Máme sice stejné příjmení, ale každý žijeme jiný příběh. Lišíme se ve způsobu podnikání, v životních hodnotách. Podnikatelé, kteří se mnou spolupracují, tohle vědí a od jména Stanislav Snášel si mě oddělili. A jsou lidi, kteří se Standou nemůžou spolupracovat, a se mnou vycházejí. Říkají o mně: „Hele, to je jinej Snášel.“

Jenže ona se podbízí ještě jedna podobnost. Vaše značka se jmenuje Mafia Records. A to slovo mafie…

To slovo je v pohodě. Přes něj se dostáváme k hip hopu. Já mám tuhle hudbu hodně rád. Kdysi jsem se pokoušel rapovat, ale samo to odešlo a zůstal respekt k dobrým rapperům. Respekt, to je komunitě v hip hopu důležitý postoj. Jednou na jedné diskotéce mi jeden člověk řekl, že nikdy v hip hopu nic neudělám a že mě nikdo nebude respektovat. Odpověděl jsem: „Jen počkej. Jednou udělám takový akce, že na ně budou chodit všichni z Tábora, já budu na pódiu moderovat, a vy budete pod pódiem.“ On se tomu hrozně smál, že to je blbost.

Jak jste začal uskutečňovat svůj sen?

V roce 2005 jsme kamarádem Janem Příbramským vytvořili neziskovou společnost Public Project. Začali jsme konat akce, vyzkoušeli jsme si, co obnáší práce produkčního, ale bylo to jen na lokální úrovni.

A navíc neziskovka. Zato Mafia Records je ziskovka a viditelně si stojí dobře. Jak došlo k té proměně?

Jako neziskovka to jelo tři roky a pak přišel naprostý průšvih. Ne Public Projectu, ale můj osobní. Investoval jsem někam peníze, někdo mě podvedl, prodělal jsem, do toho policie, omlouvám se, nechci to rozebírat. Už je to za mnou. Byl jsem na tom psychicky tak špatně, že jsem i přemýšlel, že si ublížím.

Našel se někdo, kdo vám pomohl?

Hip hop! Do té doby jsem ho poslouchal jen jako muziku. V nejtěžší životní situaci jsem poznal, že dokáže podat pomocnou ruku. Hip hop má sílu ve sděleném textu. Je plný příběhů lidí, kteří spadli na kolena, nevzdali to a poprali se s osudem. Rapeři hlásají, že tisíckrát padneš na zem a tisíckrát se musíš zvednout. To je pravda, jen se to člověk musí nejdřív naučit. Skočil jsem do té muziky jako do čisté vody. Umyl jsem se v ní, načerpal jsem z ní sílu něco nového vybudovat. Přiznal jsem si svoje chyby a poučil se z nich. Začal jsem pracovat šestnáct hodin denně. Tenhle návyk už mi zůstal.  

Ale jak přijít na to, v čem se nejlíp uplatníte?

To bylo jasné. V tom, co mi zachránilo život. V hip hopu. Do té doby jsem se nestaral o to, jestli věci, které v hip hopu dělám, přinášejí peníze. Vlastně jsem si o ně ani nedokázal říct. Teď jsem se začal zajímat, jak funguje marketing a reklama. Je to hodně těžký obor. Připravil jsem nabídku, obcházel jsem potenciální zájemce – a oni mi dali peníze. Z toho jsem pochopil, že jsem svoji nabídku udělal dobře. A že bych se v tomhle oboru mohl uplatnit.

Vzpomenete si na první kapelu, kterou produkovala Mafia Records?

Kapelu Moja Reč. Na ní jsem si vychytal, jak produkční věci dělat. Uspořádali jsme jí koncertní turné a začalo to fungovat. Ale to jsme se ještě nejmenovali Mafia Records. Potřeboval jsem novou značku, abych udělal restart celého svého života. Přidal se ke mně můj brácha Tomáš a nejdřív nás napadlo Gangsterʼs Entertainment. V té době jsme se cítili jako černí rappeři, kšiltovky, prostě hudební gangsteři. Poprosil jsem kamaráda, aby nám namaloval logo. Kouknu na obrázek a povídám: „To je hrozný, to není žádnej gangster.“ A on říká: „To je gangster z třicátejch let.“ Já na to: „Aha! Nech to tak a budeme Mafia Records.“ Brácha do toho šel se mnou.

Máte s bratrem nějak rozdělené role?

On je kreativec, já obchodník. Když jsme Mafia Records založili, bylo mi jednadvacet a bráchovi o dva roky míň. Dneska je nám o šest let víc a pořád se perfektně doplňujeme.

Provokativní otázka: A co peníze? Uměli jste je vydělat hned od začátku?

Provokativní odpověď: V jednadvaceti jsem vydělal první milion. Bylo to opravdu díky tvrdé práci, která pořád pokračuje. Nejvíc ale musím makat hlavně na sobě. Vystudoval jsem dvě vysoké školy, založil jsem další firmy.

Pro to, aby člověk vydělal velké peníze, musí asi udělat velké akce. Kdy se vám poprvé podařilo něco opravdu velkolepého?

Hned po založení Mafia Records jsme uspořádali první největší česko-slovenskou tour pro kapelu Kontrafakt. To je projekt slovenského rappera Rytmuse. Znal jsem ho už předtím, ale roku 2008 jsem se s ním víc spřátelil. Povídá: „Hej, ty si urobil turné pro Moja Reč. Urob ho so mnou. Bude to lepšie.“ To je přístup, na který jsem slyšel. Generálním partnerem byl tehdy T-Mobile. Odvážně jsem jim řekl, že pro ně udělám turné s Kontrafaktama. Mysleli si, že si dělám srandu. A já to fakt udělal. A oni mi na to dali první velké peníze. Chtělo to novou myšlenku, dělat věci jinak. Nepřipustit si, že bych mohl prohrát. Pak už to jelo.

Co jste dál podnikli?

Udělali jsme web a měl hojnou návštěvnost. Následovala další turné, hromada jmen a kapel. Začali jsme vydávat cédéčka. Z Tábora jsme udělali centrum hip hopu. Na akce sem jezdí lidi z celé republiky. A v roce 2010 další krok kupředu. Pozvali jsme legendární americkou kapelu ONYX. Nikdy předtím v Česku nehráli. A my jsme byli první, kdo je sem dostali. Schválně jsme tu akci nepodnikli v Praze, ale pěkně tady v Táboře. Pražáci sem na ni museli přijet. Vyprodaný koncert. Dokážete si představit, jak pražští promotéři skřípali zubama.

Která nejdůležitější jména hip hopu jste zatím produkovali?

Z našich všechny. Ze zahraničních ONYX, Busta Rhymes, Ja Rule, Ice Cube, B-real of Cypress Hill, The Beatnuts, X-Zibit, Fler, Vinnie Paz, ILL Bill, Pharoahe Monch a podobně.

A nejmilejší zážitek, který vás opravdu vzal u srdce?

Když jsme pozvali černého rappera Ja Rule. Američana, kterého jsem v úžasu poslouchal v sedmnácti letech. Můj vzor. A teď ten vzor stojí vedle mě a bude hrát na akci, kterou jsem připravil! Řekl jsem mu, jak ho obdivuju a dal jsem mu tričko Mafia Records. Povídá nadšeně: „Děkuju, budu ho nosit!“ A já v duchu: Jó, to jsou takový ty černošský kecy. Za půl roku mi poslal svůj nový videoklip pro MTV. A to triko měl na sobě.

Jaké máte plány do budoucna?

Udržet stávající úroveň, kdy produkčně pokrýváme celé Česko i Slovensko. V hip hopu se totiž Československo nikdy nerozdělilo. Pořád funguje jako jedna scéna. A Mafia Records musí zase udělat krok kupředu. Založíme v Praze nahrávací studio a umělci tam budou nahrávat zadarmo.

To ale nevypadá příliš výdělečně…

Jsou i jiné věci než výdělek. Jedno z pravidel života říká, že člověk má časem vracet to dobré, co dostal. Hip hop mi pomohl, když mi bylo nejhůř. Už léta jsem v pohodě, a proto přichází doba, kdy bych měl téhle hudbě poděkovat. A udělat něco nezištně je přece nejlepší forma poděkování.