Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

MHD trochu jinak: To je Moto DP

Kdo jsou Miele, Borek nebo Vaňous? Členové motorkářské skupiny s názvem Moto DP. Vznikla jako společná vášeň k motorkám a vůni benzínu u zaměstnanců Dopravního podniku města České Budějovice, na burácejících strojích sedí mechanici i revizoři. Časopis Barbar odkryl neznámou tvář MHD v krajském městě.
Lenka Bicanová
06. Duben 2016 - 14:25

Je to už dávná historie. Budějovický dopravní podnik měl na přelomu 50. a 60. let půjčovnu motocyklů. Na tuhle kapitolu se ale nemělo zapomenout. Proto v roce 2012 vznikla motorkářská skupina složená převážně ze zaměstnanců dopravního podniku. Začínalo tu patnáct členů, u vzniku stál především Míla Madarasz, vedoucí provozu zdejší autobusové opravny. První spanilou jízdu uskutečnili v roce 2013.

Mechanici, řidiči, lidé z kanceláře, revizoři. Ale i telefonní agent nebo řezník. To je základ motorkářské skupiny. Moto DP ovšem není jen mužskou záležitostí, na spanilé jízdy a další vyjížďky vyrážejí i některé ženy, které taktéž sdílejí lásku k motorkám. Ke skupině se může přidat zkrátka kdokoliv, kdo sdílí nadšení pro jízdu v sedle dvoukolých miláčků „Přibíráme kamarády, přátele. Pokud má někdo zájem a chce s námi jet, rozhodně může,“ říká Míla Madarasz alias Miele.

NADŠENÉ DĚTI I DĚDOVÉ

Moto DP nemá jen vlastní logo připomínající motorku, ale také samolepky či trička, která se každý ročník tisknou v jiných barvách. 1. ročník, tedy rok 2013, byl v režii barvy bílé, 2. ročník v barvě modré, třetí v barvě zelenožluté a letošní… to je prý zatím tajemství. Pravidelné spanilé jízdy jsou pro motorkáře velkou událostí. „Trvá vždycky jeden víkend, v pátek ráno vyjíždíme a v neděli večer se vracíme zpátky. Vedle toho podnikáme individuální vyjížďky na srazy, třeba na každoroční jarní požehnání motorkám. Někdy se chlapi domluví a vyjedou si jen tak,“ vysvětluje Míla Madarasz.

Je v tom relax a zážitek z pohodové jízdy. „Samozřejmě tím nejdůležitějším je, abychom se vždycky všichni v pořádku vrátili zpátky. Nenastavujeme si nějaké nesmyslné limity, vychutnáváme si cestu. Při jízdách nikoho nebrzdíme, nebráníme lidem, snažíme se mezi sebou mít rozestupy, aby nás nedočkavci mohli předjíždět. Jezdíme na pohodu,“ poznamenává Miele.

I proto se vyhýbají dálnicím, snaží se jezdit přes města, což bývá zážitek i pro tamní lidi. Mávají, otáčejí se, dětem padá brada. Když jedou přes vesnice, přicházejí k nim dědové a volají: My máme taky motorku! Pak okukují, obdivují. A parta Moto DP má radost.

NOCLEH I PRO MOTORKY

Každou spanilou jízdu plánují dlouho dopředu. Musí zajistit ubytování, stravování, vyhlédnout uzavírky silnic, nelze nic podcenit. Chtějí bydlet pohromadě, aby nemuseli oběhnout několik penzionů, když si potřebují něco říct. „Snažím se vždycky zajistit, aby měl každý svou postel, aby u pokoje byla koupelna, zkrátka najít solidní ubytování a stravování,“ vysvětluje Miele. A jedním dechem dodává, že stejný servis je potřeba dopřát i motorkám. „Hlavně o ty aby bylo dobře postaráno,“ vstupuje do hovoru Ctirad, alias Borek, jeden z členů Moto DP.

Spanilé jízdy a vyjížďky podnikají s kolegy motorkáři z Brněnského dopravního podniku. „Brňáci nás vždycky překvapí, připraví nám další cesty, další výlety, je to super a my jim moc děkujeme. Ozývají se a o spolupráci s námi projevují zájem ale i ostatní motorkářské skupiny, například chlapi z Dopravního podniku města Plzeň. Ale je těžké ubytovat někde pohromadě celou skupinu, tolik lidí. Už teď je někdy problém, když je nás kolem třiceti. Uvidíme, co není, může být,“ neztrácí dobrou náladu Miele.

Vozový park mají různorodý, od silničních motorek, až po choppery. Co takový skútr? „Motorka nesmí být automat, musí mít manuální řazení, jinak s námi nejede,“ poznamenává Míla. I cena a kvalita strojů je různá. „Na jednu spanilou jízdu s námi jela nejdražší a nejnovější motorka, ale měla poruchu a nedojela,“ směje se Borek.

VŠICHNI ZA JEDNOHO

Jsou zodpovědní. Ale to musí být už ze své podstaty, vždyť pracují pro dopravní podnik. Vědí, že motorka a alkohol nejdou dohromady, a proto na jízdách každé ráno při snídani používají „dejcháček“. Kdo nadýchá, nejede. „Když má někdo zbytkáč, buď počkáme, až to vyprchá, nebo na nás zkrátka počká, až se z výletu vrátíme,“ trvá na svém Miele.

A jsou zodpovědní i sami k sobě. Pokud se při cestě vyskytne nějaký technický či jiný problém, dodržují pravidlo soudržnosti a kolegiality. Zastaví všichni. A problém se snaží společnými silami vyřešit, nikdo nikomu neujede. Při loňské spanilé jízdě jednoho z členů postihla technická závada, ostatní motorkáři se seskupili a postarali se o něj. Nezůstal sám, nezůstal na holičkách, motorku mu kolegové uskladnili v místním servisu.

Dosud je nepotkala žádná větší kolize, problém, který by nedokázali rychle vyřešit. Dokonce i počasí je na jejich straně. „Akorát při první jízdě, to bylo nějak zrovna po povodních, ještě dva dny před odjezdem bylo ošklivě a všichni říkali, že se to musí zrušit a já jedinej tvrdil, jen počkejte, udělá se hezky a vyjde to. A taky že jo, v pátek vykouklo sluníčko a už jsme jeli,“ vypráví s úsměvem Míla.

NOVÉ OBZORY

Možná i proto, že v Budějovicích jezdí řidiči autobusů a trolejbusů stále po stejných trasách, v případě Moto DP platí, že by se cesty neměly opakovat. Jiné trasy, jiná místa, poznat lokality, kde ještě nebyli, tam něco vidět a taky ochutnat. Poznali už jižní Moravu. Vranov, Vranovskou přehradu se zdejší pláží. Tradiční zastávkou bývá restaurace Větrný mlýn. „Tam je to paráda, vždycky nám seženou místa, je těžké se ve velké skupině posadit pohromadě, ale oni nám pravidelně vycházejí vstříc,“ chválí Miele.

Navštívili už také Vinařství a penzion u Kapličky v Zaječí. „I u novomlýnských nádrží je krásně, super výhled na Pálavu, Děvičky, na Lednici, paráda,“ vzpomíná Borek. V roce 2015 si vyjela skupina do Valtic, do penzionu Klaret. „Chtěl bych pozdravit a poděkovat Honzovi a Tomášovi Bobkových, kteří nás tam skvěle přivítali, zařídili domácí snídaně, rauty, víno, narazili sud a hlavně nám ustájili motorky v garáži,“ líčí Míla. Z Valtic motorkáři pokračovali na Slovensko na Slnečná jezera, což byla jejich nejvzdálenější vyjížďka, kterou zatím uskutečnili. Letošní jízda se pojede od 10. do 12. června. Tentokrát udělají jednu výjimku, vrátí se tam, kde už jednou byli. Do Vinařství u Kapličky v Zaječí. Protože tam je skutečně dobře. Plánují vyjížďku po Moravském krasu a ke skupině Moto DP se letos připojí i kamarádi z brněnského dopravního podniku.

Kromě Slovenska se zahraničí vyhýbají. Do ciziny jezdí spíš kluci z Brna, ti už se vydali do Chorvatska, Itálie, dokonce i na Maltu. „Nás manželky a přítelkyně tak dlouho nepustí,“ směje se Borek.

V ZIMĚ NA LYŽE

Tým Moto DP podniká ve spolupráci s budějovickým dopravním podnikem i akce, na kterých nemusí burácet motory. Kolektiv stmelují i pořádáním lyžařských zájezdů, teď se chystají do Rakouska, nebo navštěvováním kulturních akcí, v nejbližší době je a další zaměstnance čeká výlet do Národního divadla na představení Naši furianti. To jsou hoši a ženy z Dopravního podniku města České Budějovice, kteří si rozumí, nezkazí žádnou srandu a ctí pravidla, která si jako motorkáři nastavili.

Radost z nich má i ředitel dopravního podniku Slavoj Dolejš. „Skvělé je, že se takhle domluvili sami, bez nějakého zásahu svrchu, že k sobě mají blízko i po pracovní době,“ pochvaluje si Slavoj Dolejš. A tým Moto DP je zase rád za podporu vedení. „Chtěli bychom poděkovat celému dopravnímu podniku, ale především panu řediteli, který nám poskytuje přístřeší pro naše srazy před motorkářskými výjezdy a který nás ve všech směrech podporuje,“ zakončuje Míla Madarasz.