NEJVYŠŠÍ META Svatopluka Hlouška
Z pozice moderátora na pozici podnikatele a jednatele. To jste zažil poměrně velký skok. Jaké byly vaše podnikatelské začátky a jak se díváte zpětně na svůj vývoj u METY?
Podnikám vlastně od konce vysoké školy. Hned po ní mě vzali jako dramaturga do Metropolu a pak přišla možnost živit se jako diskžokej a moderátor. No a od té doby se držím na volné noze. Po revoluci se nám s kolegy podařilo otevřít cestovní kancelář, to ale skončilo, protože ještě během toho jsme začali podnikat ve skladovací technice. Naše firma se jmenovala Contia a po čase se z nás stali výhradní zástupci pro společnost META v Čechách a na Slovensku. V roce 1999 se obraty zvyšovaly a my se dohodli, že META Contii převezme, tím pádem se staneme jejich pobočkou. Když nás přebírali, dělalo v Contii pouze 12 zaměstnanců, dnes jich máme 60 a daří se nám stále lépe, takže to tehdejší rozhodnutí považuji i dnes za rozumné.
Vaši kariéru lze bezesporu označit za velice zajímavou a pestrou. Máte nějaké plány, kam v tomto ohledu směřovat do budoucna?
V současné době ani moc ne. Jako jednatel pracuji v různých společnostech již od roku 1991 a ve všech to byla vždy vrcholná pozice. Ve firmě META ještě k tomu zastávám funkci obchodního ředitele pro Českou republiku a Slovensko, takže mě moje současná pozice, jak kariérně, tak časově, zcela naplňuje.
Cestujete pracovně do zahraničí a máte časově náročnou práci. Nakolik je pro vás těžké skloubit pracovní vytíženost s rodinným životem? Jak na to nahlíží vaše rodina?
No, v první řadě to chce dobrou organizaci a velkou shovívavost ze strany rodiny. Když nad tím tak přemýšlím, bez dobrého rodinného zázemí to asi nemůže nikomu fungovat. Já osobně mám štěstí, že děti i žena práci vždy braly velice tolerantně a žijí v tom se mnou už od roku 1991. V podstatě lze říci, že podnikám už od minulého režimu, tedy z dob moderování, takže ten přechod po revoluci nebyl tak markantní a rodina do toho nespadla rovnýma nohama.
S manželkou samozřejmě musíme plánovat hodně dopředu. Abych se přiznal, já nejsem plánovací typ, ale co pracuji s německými kolegy a zákazníky, mé schopnosti plánování se značně zlepšily. Člověk se to učí i díky okolnostem.
Máte vůbec, při svém životním tempu, čas sám pro sebe?
Samozřejmě že skloubit náročnou práci s časem pro sebe se může zdát někdy složité, ale daří se mi to. Patnáct let cvičím každé ráno jógu a to mi dodává potřebnou energii na celý den. Dále běhám půlmaraton a jezdím hodně na kole. To mě v současné době baví asi nejvíc. Nehledě na to, že se ke mně může připojit i manželka, takže spolu trávíme mnohem více času, než kdybychom měli každý úplně odlišné záliby. Rád čtu, mezi mé oblíbené autory patří Patrik Hartl, John Irving a Paolo Coelho.
Jako bývalého hudebního dramaturga, moderátora a diskžokeje se nelze nezeptat, co vaše oblíbená hudba?
Nejvíce poslouchám rockovou muziku, ale nebráním se ničemu kromě dechovky a českého popu. Už za komunistů jsme pouštěli hlavně to, co jelo ve světě, ačkoliv desky šly tenkrát těžko sehnat a stály spoustu peněz. Sám aktivně hraju od dětství na kytaru a poslední léta cvičím na tenor saxofon.
Pojďme se teď zaměřit na METU. Proč si právě vás klienti vybírají?
V první řadě kvůli šířce našeho záběru. Vyrábíme velkou škálu regálů, což zákazníci mohou použít v průmyslu, obchodě i logistice. Dále si musíte uvědomit, že META na trhu působí už sto dvacet let a jedná se o rodinnou firmu. V Německu se například rodinný typ podniku řadí ekonomicky k těm nejcennějším. Dlouhodobost totiž zákazníkovi ukazuje solidnost. Taky dostáváme od klientů skvělé reference kvůli nadstandardnímu servisu, jenž jim poskytujeme, a to jak z hlediska služeb, tak z hlediska výrobku.
Důležitý faktor představují také reinvestice. To, co vyděláme, se snažíme v co největší míře vložit zpět do firmy v podobě investic. Vkládáme hlavně do technologií a tím podporujeme další podniky, které tyto technologie v České republice vyrábějí nebo prodávají.
Průměrná doba zaměstnaneckého poměru ve vaší společnosti činí zhruba deset let. Co je podle vás hlavním důvodem?
Podle mne firemní klima. Máme tu fajn partu a lidé se cítí s podnikem spojení. Zaměstnanci se mezi sebou scházejí, děláme různá školení, aby se seznámili, a chováme se k nim solidně. Platíme včas, poskytujeme skvělé pracovní prostředí, kde lidi pracují rádi. Někteří tu se mnou jsou už od začátku.
Dalo by se taky říct, že jako rodinný podnik jednáme rodinně i se zaměstnanci. Kupříkladu tu provozujeme projekt, v němž mají možnost své nápady hodit do schránky, my jako vedení je zhodnotíme, a pokud nám připadají přínosné, tak i zajímavě odměníme. Snažíme se, aby spolupracovníci přemýšleli o své práci, co by se dalo dělat lépe, protože oni to mnohdy vidí z jiného úhlu pohledu a mohou najít úspory tam, kde my ne. Pokud třeba někdo najde cestu, jak ušetřit, tu úsporu můžeme poskytnout zákazníkovi, což je přínosné pro všechny strany. Snažíme se zkrátka vidět věci i ze zaměstnaneckého úhlu pohledu.
Jaké procento z nich tvoří Jihočeši?
U nás v pobočce máme jenom místní lidi. V širším měřítku zaměstnáváme i přes agentury ze zahraničí. Když započítám i tu v Bratislavě, máme kolem 60 zaměstnanců. Srovnám-li to s rokem 2000, jedná se o pětinásobný nárůst.
Spousta firem se snaží získat pracovní sílu rovnou ze školy. Vy si takhle vychováváte své nováčky?
V Čechách si zaměstnance ještě nevychováváme, protože není dostatek učňů. Přesto pozoruji první náznaky zlepšení situace. Máme u nás studentku, která dochází z průmyslovky na dlouhodobou praxi ve výrobě. Rovněž několikátým rokem spolupracujeme s Jihočeskou univerzitou, odkud k nám chodí studenti na stáže. Díky tomu se už dvě slečny po ukončení školy staly našimi zaměstnankyněmi. Naproti tomu sehnat pracovníky do výroby bývá problém. Zmizely učňáky, lidé často jdou na střední školu, a pak zjistí, že na ni nemají. Všichni by se chtěli stát hned manažery, ale tak to v životě bohužel nechodí. Doufejme, že se situace v tomhle ohledu zlepší.
Podílí se META na nějaké veřejné službě, jako je třeba charita?
Jistě, přispíváme. Kam konkrétně, to není třeba říkat.
Ve svém oboru patříte k největším společnostem v Evropě. Kde všude se vyskytují vaše pobočky a kam dodáváte?
V podstatě vyjma Itálie s Francií fungujeme po celé Evropě. Rovněž máme jednu sesterskou společnost v USA. Jinak konkrétně naše pobočka působí v Čechách, na Slovensku a v Maďarsku. Ta šířka záběru mi připadá super nejen pracovně, ale i proto, že hodně cestuji, což mě baví.
Cestujete tedy i soukromě?
Moc rád. Každý rok absolvuji jednu velkou cestu. Za srdeční záležitost považuji Ameriku, tam se mi opravdu hrozně líbí. Mezi dalšími zeměmi například JAR, hodně jezdím i do Asie. Z Evropy mám nejraději Itálii, kde mě oslovil naturel lidí, kuchyně a víno. To střídám podle ročního období, v létě bílé a v zimě červené. Dokonce uvažuji o přestěhování na stáří, někam do tepla, ale vzhledem k tomu, že mám tři vnuky, s nimiž chci trávit i do budoucna co nejvíce času, nejspíš tuto vizi neuskutečním.
Závěrem mi svěřte, jak vidíte budoucnost METY, a i tu svou.
Jako společnost máme velké plány. Chtěli bychom podnikání u nás hodně rozvíjet. Rozšířit výrobní závod v Českých Budějovicích a ještě ve větší míře vyvážet naše výrobky do Evropy. V té souvislosti musím zmínit přesídlení pobočky do nových prostor, to považuji za první krok k rozvoji firmy v následujících letech. Mimopracovně hodlám cestovat a trávit čas s rodinou.