Stožec láká na zázračný pramen i losa
Bude to znít zvláštně, ale před dvěma sty lety vydal tehdejší majitel většiny šumavských lesů kníže Schwarzenberg zvláštní rozkaz vystřílet na svém panství veškerou jelení zvěř. Nebyl to projev jeho sadismu, kníže se snažil zmenšit zájem bavorských pytláků, kteří decimovali stavy tamní zvěře a neustále ohrožovali lesní personál.
I poté však pytláci podnikali své loupeživé výpady a obětí byla nejen zvěř, ale také lidé. V únoru roku 1850 se ve Stožci odehrála bitva bavorských pytláků s členy finanční stráže, četníky a lesním personálem. Zpráva o této události se přenesla i do zahraničí a bývá často zmiňována též jako největší pytlácká bitva v Evropě.
Bavorští pytláci zaútočili na lesníky, kteří se opevnili v místním hotelu Pstruh. Výsledkem krvavé přestřelky pytláků a lesníků bylo několik mrtvých a mnoho zraněných na obou stranách. Ještě při rekonstrukci objektu ve 30. letech 20. století se našlo velké množství kulek zavrtaných do trámů roubené budovy.
VYLÉČENÍ ZE SLEPOTY
Dnes se bývalá dřevařská osada Stožec svým katastrem celá rozprostírá v Národním parku Šumava. Leží v malebném údolí divoce meandrující Studené Vltavy, která pramení v nedalekém Bavorsku. Tři kilometry od Stožce se pod Stožeckou skálou uprostřed více než dvě stě let starého pralesa nachází krásná dřevěná Stožecká kaple. Ta je ikonou Stožecka a atraktivním návštěvnickým cílem. Kaple byla vystavěna v roce 1791 volarským kovářem Jakobem Klauserem, který ji postavil z vděčnosti k zázračnému prameni, jehož voda ho uzdravila ze slepoty.
Kaple byla vysvěcena a pro svůj léčivý pramen se stala oblíbeným místem jak pro české, tak i bavorské poutníky. První mše svatá se zde konala 24. července 1865. Nejslavnější byla bezesporu mše na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1920, kdy sem přišlo z dnešního pohledu neuvěřitelných 5600 lidí z obou stran hranice. Kaple sloužila až do roku 1946, kdy byla opuštěna a tehdejším režimem odsouzena k zániku. Zůstaly po ní jen trosky. Obnovena byla až v revolučních letech 1988–1990 a vysvěcená 25. srpna 1990 bývalým kardinálem Miloslavem Vlkem.
Při poslední rekonstrukci byl také objeven léčivý pramen, který se podle dochovaných informací měl nacházet přímo pod kaplí. Dnes víme, že pramen byl opravdu sveden žlabem vyskládaným z kamene pod pravou stranou kaple a vyveden před kapli. Do věžičky kaple byl nově instalován i její původní zvon.
VÝHLED NA ALPY
Na vrcholu Stožecké skály (976 m), která ční nad Stožeckou kaplí a nad korunami pralesa, je pět metrů vysoký železný kříž a málo patrné zbytky věže strážního hrádku ze 13. století, který v dávné minulosti střežil bezpečnost karavan, které putovaly z Bavor do Čech po Zlaté stezce. Odměnou za zdolání skalnatého výběžku může být nejenom nalezení skalní kešky, ale především krásný výhled na obec Stožec a vrcholy Třístoličníku, Trojmezné a Plechého. Za dobré viditelnosti je možné pokochat se i pohledem na vrcholky Alp.
Celá oblast je součástí naučné stezky „Stožecký prales a skála“, jejíž součástí je i stříškou krytý pařez smrku, který v roce 1988 vyvrátila vichřice. Padlý smrk spolu s mohutnými buky, jedlemi, javory, ale i jilmy tvořil tzv. první generaci lesa po původním šumavském pralese, který se dnes součástí nejpřísněji chráněné 1. zóny Národního parku Šumava. Podle jeho letokruhů je možno vyčíst, že se dožil téměř 200 let. Smrky, které rostou v těchto nadmořských výškách ve stínu svých rodičů, přirůstají jen velmi pomalu a často tvoří velmi vzácné a husté, tzv. rezonanční dřevo. Právě z něho se vyrábějí hudební nástroje.
Pralesní zbytky v okolí Stožecké skály a pralesa Medvědice jsou také známé jako hnízdiště velmi vzácného dravce sokola stěhovavého. Proto je oblast každý rok v době jeho hájení pro návštěvníky uzavřena a pečlivě hlídána strážci národního parku.
Ve Stožci pak nezapomeňte navštívit informační středisko NP Šumava, které je věnované lesu a jeho chloubou i tahákem je vycpaný lipenský los, kterého srazilo auto. Asi kilometr za informačním střediskem se nachází Areál lesních her, tzv. Soví stezka. Ta má 14 naučných zastavení s celou řadou didaktických a interaktivních prvků. Okružní trasa vede lesem a měří 1,6 km. Je vhodná pro děti od tří let.
Tipy pro sjezdové lyžování:
České Žleby – vzdálenost od Stožce 5 km: délka sjezdovek 400 – 600m, bufet i půjčovna, www.skizleby.cz
Mitterdorf – 17 km: celkem 8 km sjezdovek, dvě restaurace, www.mitterdorf.cz
Nové Hutě – 35 km: 3 sjezdovky dlouhé 1000 m se školou lyžování, www.novehute.cz
Zadov – 45 km: 7 sjezdovek, celková délka 4,5 km, večerní lyžování, www.lazadov.cz
Hochficht – 43 km: 21 km sjezdovek, www.hochficht.at/cs
Kramolín – 60 km: lyžování na Lipně, 3 čtyřsedačkové lanovky, lipnoservis.cz
Tipy pro běžkařské tratě
Ze Stožce se dá na běžkách vyrážet snad na všechny světové strany. Jižním směrem se nachází Nové Údolí – hraniční přechod, ze kterého se dá pokračovat na lyžích k upravovaným tratím v německém Haidmuhle. Jihovýchodním směrem ze Stožce vedou trasy do oblasti Trojmezí. Na běžkách se dá jet třeba podél Schwarzenberského plavebního kanálu, k Plešnému jezeru (ležícímu pod nejvyšším vrcholem české části Šumavy, kterým je Plechý) či ještě dále k začátku vodní nádrže Lipno do Nové Pece a k hraničnímu přechodu Zadní Zvonková, kde navazují upravované stopy rakouského lyžařského areálu Schöneben.
Tipy na výlet
Schwarzenberský plavební kanál – 10 km: kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793, celková délka 44 km.
Medvědí stezka – 9 km: nejstarší naučná stezka na Šumavě, dlouhá 14 km s medvědím kamenem, poslední střelený medvěd.
Soumarské rašeliniště – 8 km: naučná stezka šumavskými rašeliništi (zastávka Soumarský most).
Plešné jezero – 12 km: leží 1090 m n. m., unikátní Kamenné moře
Boubínský prales s rozhlednou – 20 km: třetí nejstarší národní přírodní rezervace od r. 1858, vrch Boubín, Boubínské jezírko.
... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ÚNOROVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!
Na stáncích v prodeji za 49 Kč!
Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!
Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!