Holašovice - klenot jižních Čech
Genius loci Holašovic, zapsaných do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1998, tkví nejen v raritním zachovalém souboru budov stavěných ve stylu tzv. selského baroka ze 70. let 19. století, ale právě v autenticitě obce samotné, která není pouhým mrtvým skanzenem, jakousi vybydlenou Potěmkinovou vesnicí; naopak, jedinečný ráz Holašovic je umocněný především tím, že se jedná o bytostně živé a nezakonzervované společenství 150 místních obyvatel, kteří zde každodenně žijí své všední obyčejné či neobyčejné životy, byť v ojedinělém architektonickém prostoru.
Procházím Holašovicemi společně s Janem Jílkem, starostou obce Jankov – jejíž součástí Holašovice jsou, jenž je mi zasvěceným průvodcem a s nadšením a entuziasmem mi vypráví nejen o místních obyčejích a společenském dění, ale i o fungování a manažování možná nejznámější vesnice u nás.
Holašovice jsou již dvě dekády součástí UNESCO. Co tenhle status, co se financí týče, obci přináší?
Status samotný nám negeneruje žádná hmotná aktiva. Jsme členem prestižního klubu, jenž nám garantuje určité postavení v rámci památek celého světa, které by měly býti zachovány a udržovány pro další generace. Bohužel v současné chvíli se stát o památky tohoto charakteru nestará příliš dobře, respektive tak, jak bychom si my, starostové obcí, jež tyto památky spravují, představovali. Veškerá přenesená působnost je pak delegována na samosprávu obcí konkrétní památky. Je tedy nabíledni, že ze samotného statusu nám neplynou žádné přímé finanční zdroje a to bohužel ani z Ministerstva kultury. Přestože jsme součástí VIP klubu UNESCO, jehož pravidla musíme striktně dodržovat, je v tuto chvíli finanční odezva z této instituce nulová. A to mi připadá ne úplně vyvážené.
Pokud tomu dobře rozumím, podstatnou část financí sanuje Jihočeský kraj?
Ano. Sluší se říci, že Jihočeský kraj se k nám jako k památce chová velmi vstřícně a aktivně. Již pátým rokem nás přímo podporuje dotací ze svého rozpočtu, za což kraji patří velký dík. Tyto peníze, které jsou určené na neinvestiční a provozní aktivity, zaručují, že Holašovice jsou dnes ve výtečné kondici. Samozřejmě významnou roli finančních toků hraje rozpočet obce samotné, který neslouží pro destinační management, ale primárně na podporu místních obyvatel a na zabezpečení obce jako takové.
Jakým způsobem místní participují na udržení stavu památkově chráněných nemovitostí?
Náves, kterou rámcují ony zmiňované památkově chráněné usedlosti, jichž je celkem 23, z toho čtyři usedlosti vlastní obec a ostatní statky jsou v soukromém vlastnictví, je výkladní skříní Holašovic. Ve vzájemné komunikaci jsme vytvořili koncept, kde se snažíme systematicky udržovat fasády těchto usedlostí, jako jsou exponované pohledy, zejména pak štíty. Zároveň kultivujeme i střešní fond na nebytových prostorách, jako jsou chlévy, maštale, stodoly, sýpky, špýchary atp. Tento projekt, který se nám úspěšně daří realizovat posledních jedenáct let, dělá obec ve shodě s místními kompaktní a pro návštěvníky turisticky atraktivní.
Co všechno může vaše obec během roku návštěvníkovi nabídnout?
Kalendář společenského dění je poměrně bohatý. Minimálně jednou za měsíc se v obci konají různé kulturní akce, jako například plesy, poutě, posvícení, nebo masopust, u kterého jsme znovu obnovili tradici v podobě masopustního průvodu. Samozřejmě nejnavštěvovanější akcí jsou Selské slavnosti, které letos oslavily jubilejní 20. ročník. Lidé s námi mohli pobýt a spatřit ukázky tradičních lidových řemesel a účastnit se staročeského lidového jarmarku s přehlídkou více než 240 řemeslníků. Součástí byly letos i projížďky na koních, chytání jihočeského kapra z kádě do ruky, pojídání kynutých koláčů a pečených buchet a přes 40 hodin lidové zábavy v duchu folkloru, dechovky, folku či country.