Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Pozor, los!

Losů v České republice stále ubývá, jediná životaschopná populace v České republice žije na Lipensku, konkrétně na pravém břehu Lipna. Jedním z důvodů, proč se losi podle českobudějovických biologů usadili právě tady, je existující železná opona. Tento rok je pro jednoho z největších savců tragický, hned tři losy na Šumavě usmrtily automobily.
PAVEL PECHOUŠEK, Foto: Turistický spolek Lipenska
25. Září 2017 - 11:29

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích připravuje se svými kolegy příručku s radami, jak se chovat při odchytu losa. „Nechceme, aby se opakovala situace, kdy v létě loňského roku v Brně zcela zbytečně zahynuli hned dva losi. Vzhledem k velikosti naší populace se jedná o velkou ztrátu,“ řekl Jirků. „Důležitá je hlavně osvěta, jak mezi laickou veřejností, tak mezi myslivci a lesníky. Ztráta každého jedince představuje ztrátu citelnou,“ dodal Jirků.

Tragická situace byla letos pro jednoho z největších savců hlášená na Šumavě. Srážku s automobilem na Šumavě a v Pošumaví za těch osm měsíců nepřežili tři losi evropští a rys ostrovid. Ve dvou případech je situace o to tragičtější, že se jednalo o usmrcení kojících samic, a tak je velmi pravděpodobné, že uhynula i jejich mláďata. Na konci června došlo ke střetu automobilu a kojící rysice na trase mezi Vimperkem a Volyní, v polovině července zase řidič osobního automobilu nedokázal zabránit střetu se samicí losa evropského nedaleko Frymburku u Lipna.

Budějovický biolog Jirků chce osvětu šířit i mezi hasiči, policisty a dalšími zásahovými jednotkami. Z jeho pohledu byla tragická zejména událost, ke které došlo loni v červnu v Brně, kde se najednou v řepkovém poli na kraji města objevili dva losi. Záměr odvézt obě zvířata na Třeboňsko se nevyvedl, protože obě kvůli stresu uhynula, jak losice, tak její mládě. Kdyby byly podle Jirků někde jasně dané instrukce, vše by skončilo dobře.

„Los není srnka, kterou stačí zaplašit a ona zmizí. Tento manuál chybí. Setkání s losem je něco jiného, to si musí každý uvědomit,“ řekl Jirků. S kolegy začal vytvářet návod, jak postupovat při případném setkání s losem. „Spolupracujeme například s kolegy z pražské Zemědělské univerzity a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Chceme vytvořit něco jednoduchého, jasného, pravděpodobně komiksovou formou,“ říká Jirků.

Miloslav Jirků pracuje jako parazitolog, primárně se zabývá parazity volně žijících zvířat, hlavně ryb, obojživelníků a plazů a také savců. Je rovněž jedním ze zakladatelů a odborným garantem projektu návratu velkých kopytníků v Milovicích.

Populace losa je podle něj u nás teď v takovém stádiu, kdy se musí naše společnost rozhodnout, zda ho u nás chceme a něco pro to uděláme. Důležitá je podle něj například instalace výstražných dopravních značek „Pozor, los!“, které upozorní řidiče, že projíždějí oblastí, kde mohou losa na silnici reálně potkat. „Los se prostě chová úplně jinak než většina zvěře v našich lesích, při setkání s autem stojí na silnici jako přibitý, zpravidla neuteče,“ uvedl Jirků. Los jako druh má tu výhodu, že jeho genetická variabilita je oproti jiným jelenovitým výrazně vyšší, což znamená, že každý jeden los má různorodou genetickou informaci. Proto i malá skupina losů může založit prosperující populaci.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ZÁŘIJOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR.

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!