Světové město s jednou tramvají
Tohle město mělo smůlu na vedení. Od revoluce tady nevzniklo nic, co by mohlo bavit lidi. Místo akvaparku se tisíce lidí pořád tísní na té plovárně okresního formátu, do zoo jezdí na Hlubokou a tak nějak čekáme, že si navěky vystačíme s náměstím a Masnými krámy. Budějovice nenabízejí nic výjimečného, a proto tu turisté buď nejsou, nebo se nezdrží a odjedou jinam. Krumlov je pro ně město z pohádky a Hluboká zámkem, kde ten příběh končí.
Pak se ale dalo pár chytrých hlav dohromady a není náhodou, že těch pár chytrých hlav se sešlo v Českých Budějovicích. Krajský radní pro kulturu Pavel Hroch se loni nechal slyšet, že by Budějovicím přál folklórní festival. Ano, to je přesně to, po čem mainstream žízní. Svátek pravé, nefalšované jihočeské lidové kultury, přehlídka krojů na hlavním náměstí, to by mohlo přilákat ke kašně tisícihlavý dav, jako když umřel Stalin.
Ta myšlenka je zcestná, už proto, že jakékoliv město bylo vždycky prostorem, kde lidové tradice zmíraly. Živnou půdou zůstával venkov, ale ani tam to už dneska neplatí. Lidé se baví jinak. Když jsem se ptal svých dětí, se kterými rádi vyrážíme ven, jestli je lepší výlet, nebo tablet, zeptali se mě, která odpověď je pro mě přijatelnější, jestli ta líbivá, nebo pravdivá. Pokud by je Pavel Hroch nalákal na folklórní festival na náměstí, měl by dostat minimálně hejtmanskou zlatou šupinu.
Skoro už to vypadalo, že tenhle bizarní nápad nikdo nepřekoná. A to se v Budějovicích rozjely modré zóny. Člověku se až nechce věřit, že se další skvostná myšlenka těsně před koncem roku zrodila v hlavě náměstka primátora pro dopravu Františka Konečného. Muže, jehož cílem je vyrovnat počet semaforů počtu obyvatel. Vymyslel teď, jak sám říká, zajímavý turistický tahák. Tramvaj.
Tento novodobý Edison ji vidí na Lannovce. Představuji si davy, jak v přeplněných vlacích míří na jih, vykukují z oken kupé, kdo první zahlédne ten technický výstřelek. A pak vysněnou tramvají pohodlně dojedou na náměstí, z oken létají tablety, a hlavně děti jsou nedočkavé, kdy spatří Samsonovu kašnu, Bludný kámen, kdy už uvidí tu legendami opředenou Černou věž a táta si dá pivko v Masných. František Konečný by měl co nejdříve rozjet další etapu rezidentního parkování a vyznačit modré pruhy až k Borku. Jinak ten nápor Pražáků, kteří budou chtít vidět tramvaj, neustojíme.
Nepřekvapí, když se člověk dočte, že město nejnověji investuje přes tři miliony korun do tří soch – chce jimi nejen oživit prostor u sportovní haly, ale především nalákat lidi, aby tam chtěli trávit čas. Skutečně. Sochy budou bez výběrového řízení, protože taková akce nesnese odkladu. Sokolský ostrov je přetížený, a jestli bude jezdit tramvaj k náměstí, nebude tam k hnutí. Proto by se Budějčáci měli organizovaně přesunout na trávníky o kousek dál, ke sportovce. Tam, kde přes den spávají bezdomovci a kde není nikomu moc příjemně, ale asi je to proto, že tam nejsou sochy. Radnice nehodlá nic podcenit a investuje hned do tří. Přiláká to lidi. Budou tam chtít být. Kvůli těm sochám. Tohle skutečně někdo vyslovil nahlas a myslel vážně.
Budějovice rozumějí lidem. Vědí, jak milujeme sochy – a že je umíme, jako ten pomník letcům na Senovážném nebo Přemysl Otakar II. na Sadech, že o nic jiného vlastně nejde, nejsme kulturní barbaři. Úředníci a politici mají marketing v malíku. Jestli zařadí Česká televize novou tramvaj do Toulavé kamery, budeme mít na roky vystaráno a peněz to přinese tolik, že i na folklórní festival zbude. A rovnou na dva, jeden na náměstí a druhý u sportovky, ať netroškaříme a ty sochy jsou vidět. My těm Pražákům ukážeme, jak se dělá kultura.
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ÚNOROVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR
Na stáncích za 49 Kč, elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!
Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!